Měla jsem tendenci napsat něco pochmurného, jestli se mi to povedlo nebo ne, musíte říct vy.
23.03.2013 (09:00) • martinexa • Básničky • komentováno 13× • zobrazeno 2281×
Za ďáblem
Sedím, přesto bloudím labyrintem,
stojím, přesto běžím sprintem,
jsem sama, i když jsou kolem mě lidé,
jsem mrtvá, i když jsou mé myšlenky živé.
Propadám se bahnem do hlubin,
do pekla prolezlého žárem,
své rány rozdávám jehňátkům do slabin,
jsem zrůda obklopená stádem.
Bolest mi způsobuje slast,
podsvětí na mě již chystá past,
chystám se k velkému činu,
beru dýku, která brzy do ruda se zbarví,
a propadnu se k ďáblu za svoji vinu.
Autor: martinexa (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Za ďáblem:
Úžasné. Nemám co říct. Není co vytknout. Poveden báseň. 
Nádhera. Moc povedená báseň. 
Rozhodně se ti to povedlo! Není tam jediný verš, kterému by se dalo něco vytknout. Krása 
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!