OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Jen jeden polibek - 2. kapitola

22.08.2011 (15:00) • Petronka91 • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1683×

2. kapitola

„Bože, děkujeme Ti, ty existuješ,“ pověděl nahlas Jesse, když už konečně odešli z přednášky z anatomie střev.

„Ty si nemožný, Jesse. Pojďte ještě do bistra něco zakousnout, než se máme sejít v muzeu,“ řekla Chris.

A tak se už vydali směrem k muzeu věd, kde měli být za patnáct minut. Cestou zašli do toho bistra a Chris si koupila hranolky a obalovaný sýr. Jesse burger.

„Alici, kup si něco k snědku, vždyť pak budeš jíst až v baru nebo ještě hůř až doma v děvet,“ nakázal Jesse Alici k jídlu a Chris ještě přikyvovala.

„Ne, já nemůžu, ještě bych se pozvracela. Cestou k baru si něco koupím,“ konstatovala jim.

„Fajn, jak chceš, ale já tě nosit na rukou nebudu, až se ti udělá blbě,“ odpovídal jí Jesse, protože moc dobře věděl, jak to dopadne.

Pomalu došli k muzeu věd. Šli do haly čekat, až se objeví profesorka Zimrová. Zatímco si Jesse vzpomněl na údajného hlídače Alici, který jako každý večer nenápadně sleduje.

„Miláčku, Alici, jak to vypadá s tím chlapem, jak tě furt sleduje?“ zeptal se nakonec Alici.

„Já nevím, pokaždý běží několik metrů za mnou, zatím mi nic neudělal a vím, že párkrát odstrašil ode mě opilce. Tak nevím. Mary si na něho taky zvykla a nikdy na něho nevrčela a nic jinýho. Asi je neškodném,“ odpověděla mu pravdě Alici.

„A seš si jistá, že to není nějakej úchyl?“ zeptala se Chris. Měla strach o Alici kvůli minulosti.

„Zatím mi nic neudělal a sleduje mě už dobrých, možná půl roku a zatím nic, uvidíme,“ řekla Chris.

„Prosím, pojďte za mnou a poslouchejte pozorně. Budume z toho příští hodinu psát test,“ volala profesorka Zimrová.

„Hmmm, to zase bude něco,“ zamumlala Chris k Alici a Jessemu.

„Jeee, hele to je fešák,“ řekl Jesse směrem k Alici.

„Hmm, lásko, ale ten bude asi pro tebe,“ odpověděla mu Alici, zatímco pomalu pokračovali v chůzi v muzeu.

„Myslíš? Je hezkej na gaye, aspoň myslím,“ usmál se na toho fešáka za rohem u papíru z první zapsané pitvy.

„Jo, je hezkej běž se seznámit, šup, mazej, Jesse,“ popostrkovala Alici Jesseho k tomu fešákovi. Jesse nakonec šel a Alice ho sledovala a držela pěstě ať mu to vyjde.

„Tak co, honem, co ti řekl?“ vyslýchala ho Alice, hned jakmile k ní došel.

„Dál mi svoje telefonní číslo a jmenuje se Graig, mám mu zavolat na víkend, že rád zajde na rande,“ usmál se na Alice a Alice ho objala kolem krku.

„Moc ti to přeju,“ pověděla mu i Chris.

„Pšššt, tam vzadu nebo si už teď někoho vyzkouším,“ kárala je proferoska Zimrová.

Po zbytek byli už zticha. Jesse se přihlouple usmíval a Alice byla šťastná za něj. Protože věděla, že i on by někoho chtěl. Jen Alici prošla kolem nějakého sloupu s obrazy lékařských nástrojů, když zahlídla jednoho muže podobnému, co ji tenkrát tak ublížil spolu se svými kamarádi. Muži, co ji tak ošklivě poranili na duši, co ji poranili psychicky, že nedokáže být s normálním klukem, který by si o ní nemyslel, že je pošpiněná. Tak by si přála být s někým, kterému by důvěřovala a kterému by se to, co se jí stalo v minulosti v klidu řekla a nemyslel si o ní nic špatného. Sice nevím, jak by se přenesla přes milovaní a sex, ale doufá, že pokud by ho milovala, tak žádná panický záchvat se nedostavil.

Když v půl druhý konečně končili mohla se Alice rozloučit s přáteli a jít do práce do baru U Grilu. Pracovala tam na výpomoc i mezitím, co je škola odpoledne do devíti a občas i o víkendech v noci. Podle toho, jestli měli narváno.

Zámek Night Town, Seattle

Konečně zapadlo slunce a Damian se mohl jít připravit a jít hlídat Alici. Ano. Tahle lidská holka mu pořádně pomotala hlavu, ale je mu to bylo jedno. Pomalu se pečlivě připravil. Navlíknul si podpažní pouzdra se zbraněmi, dýky. Meč zasunul pod kabát na záda, aby se dal jednoduše vzít a švihnout. Oblíknul si kabát a mohl vyrazit. Vyšel z pokoje a na chodbě se málem srazil s Eve, se ženou svého bratra Nathaniela. Eve byla blondýnka, dlouhonohá s velmi modře pomněnkovýma očima.

Byla vyvolená, což znamenalo, že upír, čistokrevný, se mohl s ní rozmnožovat. Mohl pít krev jen od vyvolených a zplodit s ní dítě. Ona musela jen pít taky jeho krev, podle toho jak se krmil upír, aby mohla žít věčně jako její milovaný. Pokud zemřel upír, vyvolená pak normálně zestárla, pokud si nenašla nového druha. Děti se rodily velmi zvláštně, během sexu si museli partneři vyměnit krev, ale k tomu musel být ještě úplněk a dle tradic se pak čekalo, jestli vyvolená otěhotní. Rodí se chlapci upíři a děvčata vyvolené. Nikdy ne jinak. Vyvolená se poznala buď podle velmi životodárné krve a nebo podle znaménka půl měsíce v kruhu. Ale Eve byla konečně těhotná po padesáti letech snažení.

„Oh, Eve, promiň, nechtěl jsem, omlouvám se ti,“ omluval se Damian. Měl ji rád, protože mu vždy dokázala poradit.

„V pořádku Damiene, jdeš zase za tou dívkou? Musí být výjimečná, když ses do ní tak zamiloval,“ konstatovala Eve.

„Dík Eve, neboj, jen do doby než usne a pak půjdu si za prací. Jen jsem ještě zjistit, co od ní chtějí zrůdy, za půl roku, nedokázal,“ řekl Eve Damian. Je kdyby věděl a proč se do ní tak zamiloval.

„Neboj, Damiane, vše se vyřeší a ty vše zjistíš,“ chlácholila ho Eve. Moc dobře věděla, že to bude mít těžké, když se zamiloval do té dívky a nemůže s ní být. ‘Kéž by to vše dopadlo dobře i pro Damiana,‘ pomyslela si Eve, když uviděla Damianův ztrhaný obličej starostmi.

Damian ji pohladil po bříšku, šel se pomalu podívat za ostatními bratry. Bylo jich i s Damienem sedm.Damian, Nathaniel s Eve, Ivan s Portou, Gregory, Lucas s Zirou, Dante s Gail a Thor.

Když došel k Gregorymu do pracovny, akorát Gregory koukal na záznamy z kamer u nemocnice a muzea věd. Jo Gregory, to byl bohem políbený mistr počítačů a nejlepší hacker na světě.

„Tak co? Nic zvláštního s Alici?“ optal se Damian Gregory.

„Ne jen normální školní den, odešla odtamtud v půl druhé, nejdřív to vypadalo, že je sleduje slídil, ale ten jen okolním lidem kradl peníze,“ konstatoval Gregory a ušklíbl se na Damiana. Slídilové byli něco jako otroci zrůd, přinášeli jim vše o co si řekli. Nemají duši a ani nedokážou odporovat zrůdám a zvlášť tomu, který si ho přivlastnil díky pár douškům vypité krve a psychické schopnosti ovládat mysl. Nedají se zachránit. Později, když slouží dobře, je zrůda přemění v upíra-zrůdu.Proto jich je takové množství.

„Hmmm…tak já za ní pomalu půjdu. Jakmile usne, sejdeme se a můžem na lov, jestli budeš chtít?“ optal se Damian.

„Ale jo jestli chceš tak můžem. Zavoláš mi, kdyby byly zase problémy a se slídily,“ řekl Gregory. ‘Jo ten je v tom až po uši,‘ pomyslel si Gregory. Povytáhl se mu koutek úst do úsměvu.

„Jo, dám ti vědět, kdyby něco,“ rychle odpověděl Damian.

„Jo ty tak .Už ses aspoň z ní napil nebo jí jenom během spánku lezeš do bytu a čučíš jak spí, zatímco ti stojí péro.“ Rozesmál se Gregory. Damian mu dal jednu ránu do ramene a odcházel.

„Blbeček jeden nadrženej,“ mumlal si pro sebe Damian cestou k hlavním dveřím zámku. Tenhle zámek už jim patří dvě století a je velký jak pro padesát lidí.

U dveří se ještě stihl potkat s Lucasem. Lucas byl něco jako jejich šéf.

„Dávej si dneska venku pozor, něco se připravuje, Damiane,“ varoval ho ještě Lucas.

„Jo, dám si majzla, kdyby tak dám vědět, mami. Co děti? Nezlobí?“ optal se ho s humorem Damian. Protože děti je pěkně zlobily se Zirou.

„Paige je ještě tak nějak hodná, ale Tom začíná pěkně zlobit. Prý by chtěl jít na závody Nascar nebo co,“ odpověděl mu Lucas. Lucas byl dobrý bojovník a skvělý otec. Uměl děti jak rozmazlit, tak byl i přísný.

„No, vidíš, to má z těch počítačovej her od Gregoryho nebo od Theresy,“ pověděl mu Damian. Theresa byla dcera Ivana a Porty.

„Jo, asi jo, ale to nevadí, já ho zpacifikuju a Gregoryho taky. Je to počítačovej machr, ale furt je to maniak do her,“ ušklíbnul se ještě k tomu Lucas a odcházel dál do zámku.

Damian došel do garáže vzal si s sebou klíčky od Mustanga, jel k baru U Grilu. Cestou sledoval okolí a vyčkával dokud  Alice nebude mít padla a půjde domů a ještě si zaběhat s její fenkou Mary. Podle Damiana je to pes chytrej, co se týče těch zlých, ale je to pořád jen pes. Ten Jesse není špatnej, hlavně je gay a je to Alicin nejlepší a jediný dobrý kamarád, pokud nepočítá tu Chris. Už zase rozmýšlel Daman, proč je Alice sama a nemá přítele, manžela nebo prostě proč nežije jako ostatní lidi. Je osamělá, nedůvěřivá a možná i naivní. Ale pokaždé, když k ní dojde nějaký muž a chce po ní něco, její srdce ji prozradí. Rád by věděl, co se stalo. Jesse o tom mluvil s tou Chris,  ale něco určitého neřekl. Jen, že byla před čtyřimi lety unesená na deset dní a pak strávila dva týdny v nemocnici pro značnou ztrátu krve, ale nic víc.

Konečně dojel do toho bar, ale zaparkoval u jejího domu. Do baru doběhl velmi rychle. Je upír a běh je pro něj jako dýchat. Doběhl k baru. Podíval se na hodinky, Půl deváté večer. ‘Za půl hodiny končí,‘ pomyslel si v duchu Damian. Podíval se nahoru na nebe. Zatahovala se a chystalo se k bouřce. Začichal a i podle toho usoudil, že dnes bude v noci pršet. Zašel raději do baru. Otevřel dveře. Nikdy nepochopí, proč Alice pracuje tady. Smrad a kouř ho ovanul. Tentokrát nikde nebylo místo jen u baru. Porozhlédnul se po Alice, ale neviděl ji. Šel se posadit k baru. Sednul si k baru na stoličku. Chvíli čekal a asi za dvě minuty k němu přišla Alice a s ní i to nádherné aroma její vůně. Začichal, lesní vůně a svěžest broskev. ‘Tak krásně voní‘ pomyslel si Damian.

„Ahoj, co to bude?“ zeptala se ho Alice. Takovým krásným hlasem až ho pohladil po zádech. ‘Tebe bych si dal. Jen jeden polibek,‘ pomyslel si.

„Jedno pivo,“ odpověděl jí.

1. kapitola ☼ 3. kapitola

Autor: Petronka91 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jen jeden polibek - 2. kapitola: