OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Jen jeden polibek - 19. kapitola

15.09.2011 (19:00) • Petronka91 • Povídky » Na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1332×

Nazareth - Love Hurts

19. kapitola

Byli jako dva magnety opačných pólů.

V pokoji byla lampička, ztlumená šátkem. Damiam rozmazloval Alice a ona mu krásně vrněla pod dotyky. Kdekoliv se jí dotkl, hořela jí kůže. Nemohli se od sebe odtrhnout. Stačilo, že se jeden vzrušil a druhý hned taky. Byli nezastavitelní. Damian s nosem otíral o její ouško a užíval si chvíle trávené společně.

„Hmmm, mám hlad," oznámil Alice. Ta se jen rozesmála.

„Už zase, vždyť neděláš nic jiného než, že mě jíš. Měl si už snídani, svačinu, oběd, svačinu, večeři a pozdní večeři a noční svačinu a možná i víc... To ti to už nestačilo?" smála se mu Alice, protože sotva jen spali. Damian měl pořád jen chuť na Alice, na nic jiného ne. Toužili jen po sobě, i když byl jeden unavený, stále se milovali. A Alice se vše ta pozornost líbila.

„Když já si nemůžu, miláčku, pomoct. Jsi nádherná, krásná a vášnivá. Miluju slyšet tvé steny, i když je pak slyší každý v chodbě. Miluju Tě," vyznával se jí Damian. „Nemůžu už bez tebe být," řekl jí něžně.

„A já nemůžu žít už bez tebe, Miluju Tě," oplatila mu Alice. „Ale myslím, že bychom měli vstávat. Slíbila jsem přece Eve nákupy," sdělila mu. Hladila ho po ruce a po chloupkách.

„To se, ale uvidíme až ráno. Musím jít taky pracovat," řekl jí smutně. „Budeš mi chybět," řekl jí ještě.

„Hmmm, a ty budeš chybět mně. Počkám tady na tebe, lásko," oznámila mu tiše do ouška a olízla mu ho. Zase se vzrušil. Alice se jen povytáhl koutek úst. Políbila ho na krk a bradu a kousla jemně do rtu. Damian si ji chtěl zase vzít, ale Alice mu rychle vyklouzla z náruče a utíkala do koupelny. Damian se posadil a koukal už na zavřené dveře, povzdechnul si a padl do postele.

Za chvilku Alice už vykoukla z koupelny. Podívala se na postel a vypadalo to, jakoby Damian spal. Taky se nedivila, vždyť se nezastavili. Utekla do šatny a rychle si oblékla jedinou sukni, co má a svetříček. Mezitím uslyšela sprchu. Než si vybrala vhodné oblečení, už byl i v šatně Damian s mokrými vlasy. Políbil ji na tvář.

Společně pak vyšli do kuchyně, ještě asi bylo brzo, protože v kuchyni nikdo nebyl. Damianovi zajiskřily oči. Postavil se vedle sporáku a začal připravovat snídaní. Alice ho jen tiše pozorovala. Objala ho kolem pasu a políbila na šíji. Otočil se k Alice a políbil ji nenasytně. Zašmátral ručkou pod její sukní, ale Alice ho plácla po ruce.

„Nech toho, někdo přijde," řekla mu naoko naštvaně.

„Tak ať, aspoň uvidí, jak moc tě miluju a navíc nedovolím, aby se kdokoliv na tebe podíval," pošeptal jí a vysadil na linku. Vypnul sporák s vajíčky a slaninou. Vyndal talíře a vše dal na ně.

Obrátil se na Alice a stoupnul si jí mezi stehna. Hladil ji po zádech jednou dlaní a druhou ji osahával na vnitřní straně stehen. Zavzdychala mu do úst. Vzala jeho hlavu tvrdě do rukou a políbila ho vášnivě. Zavrčel jí do úst a odsunul jí kalhotky. Rozepnul si zip kalhot. Sáhla mu do kalhot a vytáhla mu jeho chloubu. Polaskala ho po celé délce. Rozvibroval se a odsunul jí ruce a vnikl do ní. Sténala mu do úst a on ji líbal. Miloval ji takhle rozvášněnou. Posunul se na krk a ona si ho víc přitiskla na krk. To byl pro něho souhlas, vyjely mu tesáky a něžně ji kousl a sál krev.

Alice se snažila nekřičet rozkoší, co jí vybouchla v těle a zatnula mu zuby do ramene. Když bylo po všem, upravil je oba. Slyšeli odkašlání a tichý smích. Alice si schovala hlavu jeho hrudě. Damian se otočil a ve dveřích do kuchyně stáli Dana, Eve, Gail a Dante s Gregorym a Jessem.

Všichni kromě Dany hrál ve tváři pobavení a smích, ale Dana byla rudá vzteky. Alice se taky podívala. Zrudla jak paprika. ,Bože! Jak tady dlouho stojí?' pomyslela si Alice.

„No, promiňte, že rušíme, ale dostali jsme hlad a tak," oznámil jim se smíchem Dante.

„Tak co? Hrdličky, ještě vás to nepřešlo?" řekl jim Gregory s vážnou tváří a okem mrkal na Danu. Byla pořádně naštvaná.

„Jak dlouho tu stojíte?" špitla Alice.

„No, my jsme přišli, jak už jste byli oblečení, ale tady," ukázala Eve na Danu, „Dana tu stojí už asi dlouho," popichovala Eve. Přistoupila k Alice a věnovala jí upřímný pohled plný pobavení.

Damian si ničeho nevšímal a vzal talíř pro Alice a posadili se do jídelny, kam už přicházeli ostatní. Vzal vidličky a krmil Alice. Smála se a ostatní je sledovali. Všichni byli šťastní až na Danu. Dokonce i Thor se jemně usmíval. Celou noc musel být v knihovně, neboť ty dva slyšel až k sobě do pokoje a on chtěl jen chvíli spát. Nezazlíval jim to. Taky si to užíval se svou. Pozoroval je a vzpomněl si na den, kdy se seznámili.

***

Procházel městem ve Staré Anglii. Hlídal okolí Londýna. Byli tu nějak přemnožené zrůdy a bojovníkům se to nelíbilo. Byla krásná teplá noc. Šel okolo hospody, kde se ozýval hluk a řev.
Najednou se otevřely dveře hospody. Ven vyšla žena, krásná a naštvaná.

„Na mě nikdo bez dovolení sahat nebude, vy prasata," řvala na někoho dovnitř. Byla uražená. Thor ji sledoval. Uviděl párek, pomalu kráčeli za ženou. Když zaostřil zrak, všiml si, že to byly zrůdy. Musel se pousmát. Dneska je to jejich poslední noc. Už se nemohl dočkat. Šly za ní a ona zatočila do malé a tmavé uličky. Jeden se za ní rozeběhl a popadl ji za ruku.

Místo, ale aby začala vyšilovat a řvát o pomoc, začala mu peprně nadávat. „Ty hovado nevychovaný, ty bledej šašku. Nesahej na mě." S těmito slovy ho nakopla do rozkroku. Druhý jí chtěl trhnout paží, ale vysvlékla se mu a praštila ho do obličeje. Teď se oba naštvali. Oba proti ní vyrazili. Chytili a opřeli o stěnu budovy.

„Vy zvířata, tohohle budete litovat, sám Ďábel vás ochraňuj před hněvem, který uzříte, až se mne pustíte. Vykastruju vás a vaše koule vám strčím do pusy," řvala na ně ta žena.

Thor jí musel pokývat, že má opravdu ostrý jazyk. Přiblížil se k nim a oba rychlostí blesku zabil. Žena teď pozorovala Thora vyčítavě. Prohlídnul si ji. Živůtek ji jen tak tak schovával velké prsy, šaty až na zem, ale chudé šaty. Proto ten jazyk.

„Ehm, děkuju, bojovníku," řekla mu trochu uraženým tónem v hlasu. Že by to byla feministka? Pořádně si prohlídnul její celou postavu, nebyla špatná, ba právě naopak krásná a ta vůně. Zadíval se jí na krk. Popošel k ní. Chtěl se jen zakousnout, měl menší hlad a ona tak voněla. Začala couvat. Narazila do zdi, ale nepromluvila ani slovo.

On ji oslovil svým vzhledem drsného bojovníka. Byl obrovský a nebezpečný. A to ji vzrušilo. Sehnul se k jejímu krku a políbil ji na hranu krku. Postupoval až k ramenu. Chutnala tak přesně, jak voněla. Její kůže hořela. Nikdy se tak necítila. Věděla, že je žádaná, ale nikdo ji nikdy nerozpálil, tak jako tento muž. Byla to až hanba. Byla jen hloupá uklízečka, s jazykem jako meč.

On se taktéž vzrušil a jeho erekce ji tlačila do šatů u břicha. Byl velmi na ni vysoký. Otevřel oči a zadíval se na její tepnu a v té tmě uviděl její znaménko zezadu na krku. Popadl ji a otočil ke stěně. Vlasy jí dal na stranu. Zadíval se na půl měsíc v kruhu. Musel se pousmát, ještě že ji nekousl bez dovolení. Je to vyvolená. Otočil ji zpátky a zadíval se jí do očí, které plály vzrušením.

Políbil ji hrubě a vášnivě, zasténala mu do úst. „Jak se jmenuješ?" zeptal se jí hlasem tichým.

„Shay, pane, Shay," řekla mu. „A vy, smím-li se zeptat?"

„Pro vás, madam, Thor." Políbil ji na rty, tentokrát něžně a pomalu. „Kde žijete, Shay?" zašeptal jí do ucha.

„Pracuji na farmě pana Daniela, pane Thore," oznámila mu ostřejším tónem. Musel uchechtnout, byla rozkošná. Taková nedosažitelná a nedobytná. Musí ji mít, uvědomil si. Chtěl ji. Hned a tady. Ale nemohl si to dovolit, musela mu to dovolit.

„Hmm, pojď se mnou na náš zámek, Shay. Bude se ti tam líbit," řekl jí.

Začala vrtět hlavou, „Ne, pane Thore, nemůžu, musím ráno do práce. Proč, byste se měl zahazovat se mnou?" optala se ho naštvaně.

Pohladil ji po tváři. „Protože chci, budeš moje. Jen moje." Políbil ji a vyzvedl si jo do náruče a uháněl k zámku. Celou cestu mu nadávala a řvala, ať jo okamžitě pustí. Pustil by ji, ale nechtěl. Bude mu patřit a bude si žít jako paní. Doběhl do hradeb svého zámku. Jeho a bratrů. Vyrazil k sobě do komnat. Rozrazil dveře. Položil ji na obrovskou postel s nebesy. Dal polena do krbu, aby jí bylo teplo. Nevěřila mu a bála se ho. Ale ona se jen tak nedá. Seděla, vykročil k ní a vzal její tváře do dlaní a znovu jo líbal, jako poslední možný na světě. Vzdychla mu do úst.

Odtáhla se od něj. Přimhouřila oči a zeptala se: „Co ode mne chcete?"

„Chci tebe Shay, navždy. Chci, aby si byla má vyvolená," oznámil a vysvlékl ji a pomiloval.

Vzdychala mu do úst, tiskla k sobě blíž a volala jeho jméno. Milovali se po zbytek noci a dne. Několikrát. Mezitím jí vše vysvětlil, nejdřív mu nevěřila, ale když viděla. Neváhala. Vylekala se. Nedal jí možnost utéct, od teď mu patří. Žádal ji, aby si ho vzala. Že tu rozkoš a slast může mít navždy. Byla nezkrotná. Pro něho ideální. Když svolila, pak už ničeho nelitovala. Milovala jej velmi. Stále si, ale uchovávala vzhled nezkrotné. Musel ji dobývat. To bylo pro něj sladké, rád ji dobýval. Miloval ji. Říkali si sladká slovíčka. Byla na něj několikrát naštvaná a rozčílená, ale on jí vždy ukázal, že patří jen jemu. To se jí vždy líbilo. Byl její muž, její nebezpečný upír.

Po dvou set letech je to nikdy neunavilo, a když mu řekla, že čeká dítě. Byl nejšťastnější upír. Měl to být chlapec. Ale pak ji jednoho dne unesli a zneužili a zabili. Vrátili mu ji mrtvou. Choval ji v náručí a snažil se ji oživit. Držel ji v náručí několik dnů. Vzlykal nad svou ženou a nenarozeným synem. Tak moc ji chtěl zpátky, bez ní už byl jen skořápka bez duše. Jeho srdce měla ona. Shay. Jeho nezkrotná a nedobytná Shay. Zapřísahal se, že její vrahy zabije a umučí. Jak slíbil, tak udělal. Nikdy už nebyl ten Thor, který se usmíval. Byl jen Thor, nebezpečný a upír.

***

„No lidi, musíme vyrazit. Chci nakoupit něco pro malé a tak šup," vyrušila ho ze vzpomínek Eve. Musel se na ni pousmát, byla stále veselá a ty hormony. Nikdo ho nedokázal obměkčit, až když přišla Alice. Byla tak laskavá. Četl její vzpomínky. Byly čisté a hrůzné, ale její srdce čisté a milující.

Někde nedaleko, Seatlle

Pán očekával velmi důležitý hovor. Pochodoval sem a tam. Ani Chris ho nedokázala uklidnit. Už čekal den na ten telefonát. Konečně uslyšel zvonění. Přiskočil a zvedl sluchátko.

„No, halo, tak co?" vyhrkl do aparátu Pán.

„Jsem tu. Nic zvláštního až..." zaváhal hlas.

„Až?" pobídl Pán.

„Jsou spojeni," šeptl hlas tiše. Pán se zachmuřil. Stihla to rychle. Bude to pro něj problém, ale nějak už to zvládne.

„Dokážeš ji dostat pryč, ven?" zeptal se doufající, že ano.

„Ano, připrav vše potřebné na dnešek," prohlásil tichý hlas.

„Těším se," ukončil hovor Pán. Byl přešťastný. Okamžitě šel vše zařídit.

18. kapitola ☼ 20. kapitola

Doufám, že jsem Vám aspoň trošku splnila přání o Thorovi, i když takto... ;-)

Pomalu se budem blížit ke konci, čekejte aspoň dvě možná tři kapitoly... A jsem moc zvědavá na vaše komenty a moc Děkuju za předešlé... :-D

Autor: Petronka91 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jen jeden polibek - 19. kapitola: