OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Drabble



 

Vezmeš žiletku, tvoju priateľku...

Vezmeš žiletku, tvoju priateľku...Povedzme, že toto je drabble na želanie... (Alebo skôr na utešenie jednej ranenej dušičky). Zamysleli ste sa už nad tým, že po rozchodoch nebývajú ženy jediné trpiace?

 

Vůně, po které se točí hlava

Vůně, po které se točí hlavaMiluju tuhle vůni...

 

Dier irae

Dier iraeTento drabble vznikl na základě jedné mlhavé vzpomínky na moje dětství. Babička mi tehdy vyprávěla o Pastvinách (přehrada). Podle pověsti je pod mostem nechaný kostel. Ti, kteří z mostu skáčou, vědí, že je tu riziko. Nemusí se vrátit živí...

 

Zoufalství

ZoufalstvíVěci, které se prostě stávají...

 

Nehoda...

Nehoda... Nehoda... Ale ty nevěříš... Myslíš si, že ubližuju lidem na počkání? Nikdy si tohle nepřečteš... A pochybuju, že bys chtěl... Myslíš si, že jsem cvok... Ale to byla vážně nehoda... Jenže ty už neposloucháš... Kopl jsi do mě, jak do prašivého psa...

 

Bolesť nevinnej

Bolesť nevinnejTaký, podľa mňa nevydarený, pokus o drabble. Premýšľali ste niekedy nad tým, aký je to pocit, ak si niekto, nasilu, vezme vašu nevinnosť?

 

Dostat se z deprese...

 

Sen alebo skutočnosť?

Sen alebo skutočnosť?Mohlo sa to stať, aj keď si to nepamätá? Mohla by ho zmeniť osoba, ktorá nikdy neexistovala?

 

Zvonění a klepání

Zvonění a klepáníNěkdo zvoní a klepe na mé dveře... a já musím jít otevřít...

 

Ta dívka v zrcadle

Ta dívka v zrcadleOch, já vás nepředstavila? Tak se seznamte...

 

Sladké časy

Sladké časyVzpomínka na sladké staré časy.

 

Motýlek

MotýlekTento obrázek se mi skutečně vryl pod kůži. Stále mi přijde tak zoufale krásný. Kdykoliv se mu zachce, stáhne mě do svého světa a obelstí mávnutím motýlích křídel. Svět nemůže být spasen, dokud nepozná krásu přírody. Já nemohu létat, dokud se nenaučím psát díla, která mě pod taktovkou fantazie vynesou do oblak. Tohle je jen další můj pád, další zkouška, kdy se snažím být svému slunci blíž. Je to vysilující, ale já psát nepřestanu, protože je to stejné jako dýchání. Tak dýchejte se mnou...

 

Tma a malé deti

Tma a malé detiNo, čo k tomu dodať, keď názov hovorí za všetko? Asi len - príjemné čítanie. :)

 

Poslední lampion

Poslední lampionAno, znovu jsem tam byla. Letěla jsem prostorem a připadalo mi, jako bych tam patřila už celá staletí. Znovu jsem se nechala zlákat tím pohledem a mocná krajina mě vtáhla do sebe. Nemohla jsem ven, dokud jsem si všechno podrobně neprohlédla. Sto slov bylo málo. Sto slov bylo moc. Neměla jsem ani povzdychnutí, abych vyjádřila ten pocit lehkosti, který se mi vloudil do těla. Miluji svět fantazie. Chci Vám ukázat proč.

 

Býti vlkem

Býti vlkemStala jsem se vlkem a se široka otevřenýma očima, se dívala na tu prazvláštní krajinu. Bodalo mě slastně u srdce, když jsem si uvědomila, že tohle je svět zázraků, který jsem mohla poznat. Cítila jsem chladný vítr a dokázala vnímat horké paprsky slunce. Stala jsem se vlkem a snažila se Vám ty pocity vylíčit. Možná se mi to i podařilo...

« Předchozí  1 ... 53  54  55  56  57  58  59  60  61  62  63 ... 65   Další »



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!