Každý z nás mal aspoň raz v živote na sebe pomyselnú masku, ktorá ho mala chrániť. Niektoré masky však dokážu ublížiť. A to svinsky...
16.06.2012 (11:00) • DamonsGirl • Básničky • komentováno 4× • zobrazeno 1081×
Koľko bolo preplakaných nocí?
Pýtam sa sama seba často krát.
Nedokážem zabudnúť, stále ma máš v moci,
a ja ti len úboho hrám do karát.
Slnko už pomaly zapadá,
naivne hľadím na tvoju tvár.
Vravíš: „Nie je to tak, ako to vypadá.“
Nie si nič, než obyčajný klamár.
Nepoviem ti, ako sa cítim,
pripadala by som si slabá.
Vždy sa lásky štítim,
pretože moja viera v nej je pochabá.
Prišiel si však ty a obrátil môj život na ruby.
Dával si mi falošné nádeje a sľuby.
Pohral si sa so mnou a potom ma odkopol,
a moje sny si premenil na popol.
Prvá láska je vraj najkrajšia,
na tú sa vraj nezabúda.
Nikdy som nebola zamilovanejšia,
no aj tejto lásky už ubúda.
Pomaly to končí, cítime to obidvaja,
budeme od seba na míle preč.
Ostatní našu lásku už nikdy neodtaja,
tak tú masku už pokojne zvleč.
Autor: DamonsGirl (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Tvár pod maskou:
slovenská poezie má něco do sebe. Geniální, ovšem, kdyby to na mě nepůsobilo jako půjčené z ého života 
Ďakujem vám. 
poslední slovo mě dostalo!
Pěkná... 
Úžasný!Fakt nádherný
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!