OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Pssst... 2. kapitola

15.02.2012 (17:00) • Nighe • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 639×

Pssst…(Rose), 2 kapitola

Život je stále plynoucí proces, v jehož průběhu se vždy objeví nějaké nepříjemné věci - mohou zanechat jizvu, ale život přece plyne, a pokud se zastaví, zvětrá stejně jako voda. Jdi statečně kupředu, můj příteli, protože každá zkušenost je lekcí.

Bruce Lee

Od té události, co se Violet vybourala, uběhly už skoro dva týdny. Jako zázrakem se jí nic vážného nestalo, jen měla otřes mozku a zlomenou ruku. Její auto na tom, ale bylo hůř. Kdyby se to snažila říct slušně, řekla by, že je prostě na odpis.

„Jak ti je?“ zeptala se opatrně Lily, když ji přišli po škole navštívit.

„Nijak zvlášť,“ odpověděla Violet popravdě. Byla ráda, že dívky nerozebírají tu věc s B., a na nic z toho se jí zatím nevyptávaly. Jelikož její mobil vypověděl po autohavárii službu, nedělala si s tím taky skoro žádné obavy a doufala, že B. na její nové číslo nepřijde-ať je to už kdokoliv a má jakékoli úmysly.

Jediný, kdo ještě na B. myslel a dělal si s tím starosti, byla Rose. Ona měla strach, že když někdo vyčmuchal Violetino tajemství, které nikomu neřekla, mohl by ten někdo zjistit taky to její.

To její bylo ale výrazně horší. Teda alespoň jí to tak připadalo, protože ona mohla způsobit něco i svým kamarádkám. A to něco, se nazývalo kleptomanství, jak by to řekla její matka, která byla jediná, kdo o tom věděl. Prostě si nemohla pomoct. Když viděla nějaké věci…kradla. Nezáleželo na tom, jestli to bylo v obchodě, někde u rodiny nebo u kamarádky.

Z toho důvodu nerada chodila hlavně k lidem, které měla ráda a nechtěla jim ublížit. Proto ji taky museli dlouho přemlouvat k tomu, aby s nimi šla navštívit Violet. Žádné výmluvy nepomáhaly a ona vlastně taky chtěla vědět jak se Violet má a proto si přísahala, že bude pořád zatažená do rozhovoru, aby na nic jiného nemyslela.

„Kdy se vrátíš do školy?“ ptala se Rose, když byla v místnosti chvilka nebezpečného ticha.

„Doufám, že co nejdřív, protože ležet v posteli celé dny je fakt k zbláznění!“

„Co já bych za to dala!“ zabrblala Calla a posadila se vedle Violet na postel. „Dopřát si takovou týdenní dovolenou…hmm to bych potřebovala.“

„A co je nového ve škole?“ prohodila Violet. 

„Nic zvláštního…znáš to. Učitelé-nuda, úkoly-nuda, kluci-nuda. Vlastně všechno při starém“ shrnula to Calla rázně.“

„No vlastně jedna novinka se přece jen chystá,“ oznámila nadšeně Lily.

Violet zdvihla zvědavě obočí. „Doufám, že v dobrém slova smyslu?“

„Konečně nějaké třeťačky umluvily ředitele a za několik týdnů bude ples!“

Dívky se pustily do žhavého debatování okolo připravovaného plesu. Jediná Rose soustředila pozornost svému mobilu, který krátce zazvonil. Žádná z jejích kamarádek mu nevěnovala nijak zvláštní pozornost, a proto stiskla tlačítko, aby si mohla přečíst sms.

Vidíš ty nádherné náušnice, které má Violet na stole? Stačí jen chtít…a můžeš mít všechno. Ty přece víš, jak na to ne? A tyhle náušnice by se ti přece hodily tak krásně na ples!

Xoxo sweet B.

„Ví o tom!“ Řekla Rose skoro nahlas, ale včas se stačila zarazit.

„Cože?“ otočila se na ni Lily. 

„Nic,“ vyrazila ze sebe rychlou odpověď.

„Stalo se něco?“ skočila jim do rozhovoru taky Calla.

„Ale nic,“ ujišťovala je znovu.“

Rose se udělalo špatně. Tak moc si v duchu přála, aby se B. o jejím tajemství nedozvěděla. Zauvažovala, jestli má svým kamarádkám o všem říct, ale na to se až moc bála. Ne to rozhodně neudělám. Říkala si v duchu. Nedokázala si ani představit, jak by se všechny tvářily, kdyby jim o tom řekla. Dokonce si ani nebyla jistá, jestli je jejich přátelství natolik silné, aby se dokázaly bavit se zlodějkou. Udělalo se jí ještě hůř, když pohledem zabloumala po pokoji a narazila na nádherné stříbrné náušnice, o kterých se zmínila B. Byly nádherné.

Celé se skládaly z nespočetného množství řetízků, které byly tvořené do tří obloučků, a ten prostřední byl největší. Přesně takové si jednou Rose vyhlédla v jednom stříbrnictví, ale když uprosila matku, aby je šly o několik dní později koupit, nebyly nikde k sehnání. Docela ji to mrzelo, ale to byly už tak před dvěma lety. Teď si na ně ale tak detailně pamatovala, že se jí z toho rozpomínání zatočila hlava.

„Líbí se ti?“ zeptala se jí Violet, když viděla, kam směřuje její dychtivý pohled.

Rose si uvědomila až po chvíli, že Violet mluví na ni, a okamžitě své zasněné pohledy od náušnic odtrhla.

„Ty mi poslala sestřenice z Řecka, když byly na dovolené,“ informovala ji Violet.

„Ty jsou nádherné!“ vyjekla Calla a okamžitě náušnice popadla. „Musely být strašně drahé…“

Do rozhovoru znovu zapípal mobil. Tentokrát ale pro změnu Violet. Všechny dívky strnuly. Věděly totiž, co mohou očekávat. Co když je to zase B. a přichází s dalším tajemstvím, které Violet ublíží?

„Je to od B.!“ odpověděla Violet na dívčiny nevyřčené otázky.

„Co píše?“ chtěla vědět Calla a soucitně se na Violet podívala.

Dávej si pozor Violet, abys o své stříbro nepřišla. Právě se totiž obklopuješ přítomností jedné zlodějky. Co sejde z očí, sejde i z mysli…

Xoxo sweet B.

Violet četla nahlas a přitom nepravidelně dýchala. „Co to má zase znamenat?“ soptila. „Co po mě chce?“

Rose vystrašeně sklopila oči a to neušlo Violetinu pohlednu.

„Ty to snad chápeš?“ zvýšila Violet na Rose hlas.

„Samozřejmě, že ne! Nikoho, kdo se podepisuje jako B. neznám!“ zaječela Rose a vyřítila se z jejího pokoje. Věděla, že B. co nevidět její tajemství vyzradí a proto musela udělat všecho, aby své kamarádky neztratila.

„Co se stalo?“ křičela za ní Lily, ale Rose se už neohlédla. Místo toho vyšla ven a nasedla do auta. Vytáhla mobil a rychle napsala:

Udělám cokoli, co budeš chtít, jen nikomu nic nevyzrazuj!

Odpověď od B. přišla téměř okamžitě, jakoby ten dotyčný věděl, jak se Rose zachová.

Tohle pošleš všem, kromě tvých drahých kamarádek. A klid, lhát ti nezakazuju…

Xoxo sweet B.

Rose otevřela fotografii, která přišla o vteřinu později než sms a skoro se dala do pláče. Nemohla se dál na to dívat a hodila mobil zpátky do tašky. Nechtěla ani uvěřit tomu, jak je B. zlá a bylo jí jasné, že umí zajít ještě dál, než si všichni mysleli.

Najednou zaklepal někdo na okno řidiče a Rose se tak lekla, až vyjekla. Hned se však uklidnila, protože to byly jen Lily s Callou. Bylo tak pokořující dívat se jim do očí.

„Co se stalo?“ ptala se Calla zoufale, když viděla slzy v Rosiiných očích.

Do napjatého ticha se ozvalo další ohlášení sms. Rose se snažila klidně a jakoby nic vytáhnout mobil z tašky. Ještě hůř jí bylo, když viděla, jak ji obě dívky pozorují, ale byla ráda, že stojí čelem k ní a nemohou vidět tu hrůzu, kterou má v mobilu.

Klikla na tlačítko zpět, protože pořád viděla fotografii, na které byla Calla nahá, kterou jí poslala B. a další zmáčknutí tlačítka pro zobrazení nové zprávy.

Jestli ty nepošleš - já řeknu všechno.

Xoxo sweet B.

Autor: Nighe, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Pssst... 2. kapitola: