OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Otrokyně krále Temnoty 8. kapitola



Otrokyně krále Temnoty 8. kapitolaMarion je z králových slov jaksi na omdlení a král je z její reakce rozzlobený, ale neskrývá se pod jeho zlobou něco jiného?

„… jsi možná mým osudem… Mým osudem.“ Tato věta mi zněla neustále v hlavě. Jak bych proboha mohla být jeho osudem já? Neznám ho, on nezná mě, on je ztělesněné zlo, on je Temnota, já jsem dobro, jsem Světlo. Ta věštba ale přece mluvila o protikladech. Jak to vlastně bylo?


Černá a bílá,
v protikladech je síla.
To krásné zářivé slunce,
oživí tvé mrtvé srdce.
Síla spočívá v jednotě,
Slunce patří k Temnotě.


Vše se mi zdálo jasnější, nechtěla jsem tomu uvěřit, tohle přece nejde, to je strašné. To zářivé slunce jsem já, já mám oživit jeho srdce, mám ho milovat, jeho… krále Temnoty. Náhle se mi zatmělo před očima, ztratila jsem pevnou půdu pod nohama.

„Marion!“ Slyšela jsem ještě zděšený výkřik, a pak mě pohltilo konejšivé objetí tmy.

Probralo mě cosi studeného na mém čele. Pomalu jsem otevřela oči. Ležela jsem na velké posteli v jednom z hradních pokojů. Crista se nade mnou skláněla a dávala mi studený obklad.

„Tak co, už je dobře?“ zeptala se mě šeptem.

Lehce jsem ji kývla na souhlas a hledala jsem očima královu postavu, nikde jsem ho neviděla, v tu chvíli mi to přišlo líto. Chtěla jsem se zeptat na tolik věcí, chtěla jsem znát tolik odpovědí, tolik vysvětlení.

„Vrátí se, jenom se potřeboval jet trošku projet a pročistit hlavu,“ usmála se Crista, asi vycítila význam mých pohledů po pokoji. „Určitě máš hlad, něco ti přinesu, počkej tady,“ řekla a rychle vyšla z pokoje, dveře nechala pro jistotu otevřené.

Vrávoravě jsem se na posteli posadila, strašně mě bolela hlava. Zjištění o mém a králově osudu mě doslova srazilo na kolena. Nechápala jsem to, proč zrovna mi dva? Proč krutost a dobrota mají sdílet svou lásku? Proč jsem sem proboha vůbec jezdila? Proč? Protože jsem chtěla zachránit svůj lid a svou zemi, na to nesmím zapomínat! Musím si uvědomit, že to nedělám pro sebe a pokud mám toho muže, toho netvora milovat, abych zachránila svou zem, tak to udělám! Budu krále milovat jako nic na světě.

„Gabrieli, uklidni se, je v pořádku, nic ji není, právě ji nesu jídlo,“ ozvalo se náhle na chodbě.

„Dej mi to, dám jí to sám!“ Skoro jsem nad tónem králova hlasu nadskočila. Dveře se rozrazily a král vstoupil dovnitř. Zalapala jsem po dechu, tolik mu to slušelo. Byl celý oblečený v černém, nikdy bych nevěřila, že černá může někomu tolik slušet, že barva smutku může podtrhnout něčí krásu.

„V pořádku, moje mála otrokyně?“ zasyčel a hodil mi talíř do klína.

Jeho jednání a gesta mě překvapily. Možná, že mu černá sluší, možná je krásný, ale tu krutost a zlobu v sobě nezapře. Důvod jeho krutosti jsem ale hledala marně, přece ho nemohlo tak rozzlobit mé omdlení.

„Nemám hlad,“ řekla jsem tiše. Nebylo mi ještě pořád dobře a maso s kaší by mi vážně na zdraví nepřidalo.

„To sníš, nebudu riskovat, že se mi tu zase budeš kácet!“ Přiskočil ke mně a vzal do ruky vidličku. Proboha on mě snad… To ne.

„Tak otevři pusu,“ řekl nějak podezřele sladkým tónem.

„Řekla jsem, že nechci, najím se potom, ještě mi není dobře.“

Vidlička s cinknutím padla do talíře. Král se ladným pohybem posadil do křesla v rohu pokoje a mračil se.

„Omlouvám se, za to, že jsem omdlela, nechtěla jsem vás naštvat, je mi to líto, hned se zase vrátím do práce.“

„Nejde mi o to, že jsi omdlela! Jde mi o to, proč jsi omdlela! Vím, šokovalo tě to, ale chci vědět, jestli ses jenom mých slov lekla nebo jestli se ti tak hnusím! Jestli ti připadám tak odporný, tak zlý a krutý, že bys mě nedokázala mít alespoň trošku ráda! Vážně jsem tak odporný?!“

Po celou dobu jeho slovního projevu jsem nedokázala zavřít pusu. S vytřeštěnýma očima jsem ho pozorovala. Jemu leží na srdci důvod mého kolapsu, myslí si, že život po jeho boku by pro mě bylo utrpení, myslí si, že se mi hnusí. Kdyby jenom věděl, jeho chování je mi proti srsti, ale on… je krásný. Ty jeho oči… Neubránila jsem se malému úsměvu.

„Ty se mi směješ? Připadám ti směšný?!“ zaječel.

„Ne, vlastně mi připadáte… docela hezký,“ šeptla jsem a usmála jsem se.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Otrokyně krále Temnoty 8. kapitola:

9. martinexa přispěvatel
20.08.2012 [1:15]

martinexaJo jak píše Arminka je to čtivé jako blázen a ten král Emoticon

8. Estik
19.08.2012 [19:27]

ÚžasnýEmoticon , prosím pěkně další díl Emoticon

7. Fayee přispěvatel
05.08.2012 [20:12]

Fayeeaaaaaaaaa rychle další kapitolu :D :D :D prosííím :D

6. nesinka přispěvatel
31.07.2012 [19:44]

nesinkaNo tuhle kapitolu jsem našla zrovna tet jsem zvědavá jak na tu odpovět bude král reagovat.Už se nemůžu dočkat další.

5. Lussy přispěvatel
27.07.2012 [22:16]

LussyNe, vážně nechci znát jeho reakci na její odpověď a nebo vlastně... ano! ANO! Toužím po tom! Ta kapitola byla tak strašně krátká a já chci víc, mnohem víc. Ten konec je mučení... Neubráním se tomu a můj chorý mozek prostě bude přemýšlet nad tím, jak zareaguje... Uááá! To zas bude noc! Emoticon Emoticon

4.
Smazat | Upravit | 27.07.2012 [19:39]

Páni páni páni. Ať už je tu další prosíííím Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. alanisealicecullen přispěvatel
27.07.2012 [17:38]

alanisealicecullenNádhera!! Další,prosím.

2. Arminka přispěvatel
26.07.2012 [22:19]

ArminkaTady bych ocenila trošku delší kapitolky. Emoticon Jsem ráda, že ses k povídce vrátila, takový námět nemohl být jen tak zahozen, je to čtivé a člověk si říká, že chce ještě a ještě, aby se dozvěděl, jak to bude dál. Emoticon
(něco maličko ti musím vytknout - i když to prošlo korekturou některého admina, máš tam šíleně moc překlepů Emoticon )
Emoticon Emoticon Emoticon

1. TerezC
26.07.2012 [21:33]

úžasná kapitola; konečně přišla na to co ta věštba znamená
Emoticon
moc doufám, že další kapitola přibude brzy Emoticon vždy se na další těším Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!