Ahojky a je tu další dílek. Jinak jsem nadšená, že se vám to líbí. Taky jsem vás chtěla upozornit, jak už jste si určitě všimnuli, že třetí řada bude skoro celá napsaná z pohledu Caleba. Některé dílky, sice až ke konci, ale budou napsané z pohledu Lexie. Taky jsem se rozhodla, že většinu otázek, které byly nebo budou vyřčeny zodpovím až ke konci povídky.
03.02.2010 (19:00) • LonelyRebel • Povídky » Na pokračování • komentováno 12× • zobrazeno 1279×
Anna mu podávala kelímek s kávou a společně zamířili k zahradě, kde našli volnou lavku pod jedním ze stromů.
Caleb skoro fascinovaně pozoroval jak zahradou proudí stále noví studenti. Celé toto místo vyzařovalo zvláštní auru. Něco takového ještě nezažil.
„Ty se znáš se Stevensovou?“ vytrhla ho z jeho přemýšlení Anna.
„Cože? S kým?“ Caleb byl lehce mimo, proto si nebyl schopný dát dvě a dvě dohromady.
„S Lexie Stevensovou... Viděla jsem tě se s ní hádat... mluvit...“
„Aha Lexie... jo znám ji z dřívějška...“
„To je zajímavé. Ona moc o své minulosti nemluví. Vlastně akorát všichni tady ví, že má zápis v rejstříku trestů celkem dlouhý. Říká se, že byla v pasťáku.
Údajně byla obviněna z vraždy podnikatele Stevense a jeho manželky, takže jejích rodičů. To musí být strašné.“ mlela si pořád svoje, ale když si všimla Calebova výrazu tak raději ubrala. „Promň. Vím, že toho na tebe chrlím hodně a asi to už víš.A navíc si teď o mě musíš myslet, že jsem velká drbna nebo tak, ale to nejsem...“
„Ne, v klidu. To jsem si nemyslel, ani mě to nenapadlo... Jen jsem se snažil vstřebat některé informace.
Víš o ní ještě něco?“
„Její bratr ji sem dostal jen na základě dobrého jména a peněz. Holt někdo má to štěstí a nemusí se dřít na stipedium. Ale to už zase odbočuji.
Víš co je nejdivnější?“
Caleb jen pokrčil rameny, ale měl docela dost otázek. Tady ta Anna opravdu nevypadala na třídní drbnu, takže odkud to všechno ví a co ví ještě, ale nemohl na ni udeřit jen tak přímo, protože to by se mohl rychle prozradit.
„Lexie Stevensová. Bohatá, krásná a jednou určitě úspěšná... blonďatá...“
„Anno, promiň, že tě přerušuji v jejím vychvalování, ale kde je pointa?“
„Nech mě to doříct! Dostanu se k tomu! Takže skončila jsem u blonďaté holčičky, která může mít na každým prstu jiného kluka a pod palcem téměř cokoli... taková dívka má nabídky patřit do nejlepších spolků na Wilsonove univerzitě. Může patřit do každého a být tam královnou,ale teď se pevně drž... není ani v jednom spolku! Ani v jednom jediném!“
„A na tom je něco divného?“
„Calebe, pro holky jako je ona je být v nejlepším spolku všechno.“
„Třeba je jiná...“
„Dostala nabídku snad do všech spolků na téhle výšce a nepřidala se ani do jednoho.“
Caleb nad tím co právě řekla chvíli přemýšlel. Svým způsobem měla pravdu, ale zase Lexie neznala. Nebyla to jen blbá blondýna, ona byla něčím jiným, ale i přesto... kdyby se chtěla zařadit do života na vysoké, tak by se určitě přidala aspoň do jedné ze skupin.
„Země volá Caleba! Vrať se na Zem!“ Anna ho znovu vrátila do reality. Potřeboval by se vrátit na svůj pokoj a v klidu si to promyslet, ale chtěl vědět ještě další věci. Potom dopije kafe a až nakonec se vymluví, že musí zpátky.
„Odkud to vlastně víš?“ Caleb se napil teplého nápoje, který ho poslední dobou udržoval vzhůru.
„Asi se ti to bude zdát šílené, ale pracuji v univerzitních novinách. Jednou chci být novinářka a tohle je pro mě ideální a baví mě to.
Mám přistup k celé školní databázy a nejlepší školní počítačové maniaky k dispozici. Taky veškeré spisy a znám se s nejvtěšíma drbnama.“
Caleb zbystřil. Měl štěstí, že zrovna ji zastavil na té chodbě. Ona toho může vědět možná víc než on. Mohla by mu pomoct.
Moc se mu nechtělo do toho, aby ji tak využil, ale zdála se mu fajn. Určitě bude fajn kamarádka. Nechtěl být jen za takového toho týpka, který jen využije to co ví a potom se na ni vykašle na to byla Anna moc milá a hodná.
„Tak to toho určitě víš hodně o Wilsonově univerzitě.“
„Asi tě nepřekvapí, když řeknu, že o ní vím všechno od A do Z a taky vím vše co se šustne...“ Caleb se na ni šokovaně podíval. Ta toho musí vědět hodně, ale hnědovláska obranně zvedla ruce. „Hele, nejsem drbna. Drbny drby sbírají a šíří dál... já je sbírám, ale ukládám do laptopu. Do svého malého elektronického zápisníku.“
„Ty si všechno co víš zapíšeš?“
„Jo. Kdybych to jednou potřebovala na článek.“
„Vážně všechno?“
„Vážně. Mám tam i stáhlou školní databázy, kterou samozřejmě každý měsíc aktualizuji.“
„Ale jak to...“
„Počítačoví geniové...“
„Takže víš všechno?“
„Jo... všechno co, kdy bylo vyzrazeno od roku 1752, kdy byla škola založena a teď poslední dva roky vím všechno i to co vyzrazeno není.“
„To myslíš vážně?“
„Smrtelně...“ Anna se potutelně usmála. „Hotový zdroj informací.“
„Aby tě jednou někdo nechtěl zabít kvůli tomu, že toho víš moc!“ prohodil žertem Caleb a celou atmosféru se snažil přenést spíše na humor, aby ho při vyzvídání nezačala podezřívat.
„Nejsme ve filmu! Nevím nic co by mělo být otázkou života a smrti...“
„Tak to určitě víš něco pikantního na tuhle školu.“
„Pikantního? Ani ne...“
„Tak něco temného... huuu...“
„To asi taky ne...“
„Každá univerzita nebo škola musí mít nějaké temné tajemství... Já nevím... třeba podezřele moc ztracených studentl jejichž těla se nenašla nebo měla těla bez jediné kapky krve...“
„Nesleduješ moc filmy o upírech nebo vlkodlacích? Vážně ani v době revolucí se tu nic takového nedělo...“
„Dobře... přeneseme se do reality... žádný student sem nikdy nic nepropašoval nebo něco nezničil? Neukopl soše hlavu, nehrozil bombou?“
„Když jsi začal s tím pašováním... teď si na něco matně vzpomínám...“ Anna začala přemýšlet a vzpomínat. Calebovi se rozzářily oči, konečně se chytla toho čeho on potřeboval. „Táhlo se pár takových drbů, ale určitě to byly jen drby... tady jsou seriozní studenti, jestli mi rozumíš...“
„A jsme u té temné stránky školy...“ usmál se povzbudivě Caleb.
„Proč to vlastně chceš vědět?“
„Řekněme, že na nezajímavých místech se nikdy dlouho nezdržím...“
„Nepovídej jsi lovec démonů?“
„Ne, to vážně ne... jen mám rád, když se něco děje...“
„Aha... no, tak říct ti to můžu, že... Chvíli po univerzitě putovaly zvěsti o tom, že někteří žáci pašují přes školu drogy pro nějaké dealery.
Kdo by hledal drogy na univerzitě... navíc na Wilsonově? Nikdo. Nikdy nebylo nic nalezeno ani nikomu nic dokázáno. Myslím, že našli pár iontů, ale řekněme si to na rovinu... ionty... to u sebe může mít každý... Takže se víceméně nic neděje.“
Tak takhle holka mu asi moc nepomůže. O tomdle tu nic neví... k čertu.
„Tak tady máš tu tvoji temnou stranu...“ Anna pohlédla na hodinky. „A navíc už musím jít... takže díky za kafe a musím uznat, že je s tebou vážně sranda...“ hnědovláska popadla svoje věci a narychlo se s Calebem rozloučila a odkráčela.
Autor: LonelyRebel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek No more princess, no more innocent 3.díl:
Já vím,že ti to asi řeklo hodně lidí, ale ty máš úplně jedinečný styl psaní a vše okolo toho. Máš mé uznání!Skvěle!Vážně je to úplně nej. 
Až a jestli někdy vydáš nějakou knihu hned si jí koupím! 
dokonalé honem další dílek prosííím
teda, možná to je tím, že tu povídku tak hltám, alě žádný překlepy nevidím
a jinak opět tleskám
a jdu na další
Máš povídky poslední dobou plné překlepů, dávej si na to trochu pozor... 
dobrý... ale já prostě jsem ten typ co toužípo dobrém konci kde bude aleb přicucnnutý na lexi a bude klid a nkdy v budoucnu budou mít spoustu dětí a společně spolu zestárnou.... jsem fakt divná...
ale teď dost o mně... kdy bude další????????????
No co dodat je to jako vždy dokonalé a moc se těším na další díl. Moc by mě také zajímalo co tam ten Caleb vůbec dělá a ještě víc by mě zajímalo co si ti dva s lexie podělali. No doufám, že se to brzo dozvím, nebo prasknu zvědavostí.
Jak už jste si určitě všimli, tak přes víkend vždycky přidám hodně dílu, ale přes týden prostě nestíhám... takže přes týden toho tolik nečekejte
Jeej fakt je to super!!! Mne sa to strašne páči aj z pohladu Caleba
Aj ja som zvedavá čo robí Caleb na WilsonovkeTak rýchlo ďalšiu kapitolu
píšeš skvěle i z pohledu Caleba... líbí se mi to.... hodně by mě zajímalo, co Caleb na té škole hledá, protože mám taková tušení, že tam nebude jenom tak... napínáš mě, víš o tom? ... jinak jako doufám, že další díl bude brzo
Jo máš pravdu, hned to opravím... poslední dobou tam mám takových překlepů víc 
„Dobře... přeneseme se do reality... žádný student sem nikdy nic nepropašoval nebo něco nezničil? Neukopl hlavě sochu, nehrozil bombou?“
Promiň asi jsem vlezlá, ale nemá to správně být:
Neukopl hlavu soše, nehrozil bombou?“
Jestli ne, tak promiň... občas jsem nechápavá Aloverska =*
Holka, jak ty to děláš?? Další úžasná kapitola... nejvíc mě dostala část:
Nesleduješ moc filmy o upírech nebo vlkodlacích? Vážně ani v době revolucí se tu nic takového nedělo...“
„Dobře... přeneseme se do reality... žádný student sem nikdy nic nepropašoval nebo něco nezničil? Neukopl hlavě sochu, nehrozil bombou?“
U té jsem se opravdu řezala smíchy
Doufám, že Lexie a Caleb budou spolu
Já vím, psala jsem to už u té minulé kapitoly... sem hrozná 
Aloverska =*
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!