OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Hell, Destiny and Hope - 17. kapitola



Hell, Destiny and Hope - 17. kapitolaPočátek jedné velké katastrofy a další vzpomínka, ovšem na dobu dávno před nehodou.

Chvíli prostě stojíme každý na svém místě a jen na sebe bezeslovně zíráme. Pak se na mě prostě usměje tím svým polozvednutým koutkem, tak, jak to umí snad každej kluk, ale jen některým to sluší. A jemu to sakra sluší. To i Nicholasovi. Zaháním myšlenky na něj a raději se dávám do smíchu a pak si sedám na postel.

„Podíváme se na nějakej film?" navrhuje po chvíli a zapíná televizi.

„Co tam máš?" ptám se s úsměvem a zahrabávám se mezi jeho polštáře a jeden si beru do ruky a muchlám ho pod sebe.

„Tak klasiku, kterou znáš, a pak nějaký nový filmy. Tři horory, nějakej romantickej a pak o nějakým hotelu, na kterej spadne bomba, a je to o tom, jak je tahají ven." Pokládá triko, které si předtím svlékal na židli.

Zamrazí mě v zátylku. Přehrávám si to, co právě řekl, a oklepává mě paralyzující zima.

„Jane?" Třese mi ramenem a vyvádí mě tak ze začínající vzpomínky. Díky bohu.

„Pojď prostě sem," stahuju ho k sobě a on mi poslušně padá na tělo. Zůstává nade mnou a najednou zvedá ruku a uhlazuje mi vlasy z čela. Stahuju si ho za krk k sobě dolů a začínám ho líbat. Oplácí mi a první, co udělá po minutě našeho líbání, je to, že mi začíná zajíždět pod triko. Odtahuju se a odstrkuju jeho ruku.

„Chci si nechat triko," říkám šeptem, ale tvrdě.

„Nějaká nová móda?"

„Ne, jen zvyk," usměju se a zase si ho stáhnu dolů. Pouští ruku z lemu mého trika a přesunuje ji ke kalhotám. Stahuje mi je a překrývá rukou klín. Zatřepu se pod ním a on mě chytá za boky a přetáčí se s tím, že si mě i vysazuje nahoru.

Pořád ho líbu už bez kraťasů. Zvedá se a s mojí pomocí si přetahuje triko přes hlavu a pak mě nadzvedává jednou rukou za zadek a stahuje si kalhoty. Zase ho líbu a on si skopává kalhoty úplně dolů. Jeho ruka mi zajíždí zepředu pod tričko a nahmatává moje prso. Zřejmě jako každý kluk to chce ze mě sundat, a tak mi přejíždí dozadu a hodlá nahmatávat rozepínání, ale já se od něj odtrhuji a odtahuji.

„Ne." Nechápavě nakrčí obočí, ale nakonec jen krčí rameny a přitahuje si mě zpátky. Přetáčíme se zpátky do původní polohy. Nechává mé tričko být a sundává si boxerky a mně kalhotky.

***

Neměla jsem to dělat. Neměla jsem to dělat, projíždí mi hlavou pořád dokola, až je to otravné a já z toho skoro nedýchám.

Sedím na pohodlné pohovce a lákám prstem Nicholase k sobě. Jsme zrovna na školním výletě a já se cítím tak zničená svými pocity, že jsem přemýšlela o tom, že na sebe budu každých pět minut lít tu nejstudenější vodu, abych se toho zbavila.

V naší třídě jsou samozřejmě i lepší a hezčí holky. A štíhlejší a blonďatější a přitažlivější. A já nemám právo se nějak povyšovat. Ale chci. Strašně ho chci.

Čekám, až si sedne vedle mě, a natáčím se k němu a volím vážný pohled.

„Chci ti něco říct." Najednou se prudce zvedá a začíná se škrábat na hlavě.

„Já už musím jít. Necháme to na zítra," rychle se usměje a otočí se k odchodu. Zcela paralyzovaná jeho reakci zůstávám chvíli sedět. Pak se moje tělo samo od sebe zvedá a běží před něj.

„Ne. Počkej! Já už nemůžu. Už to nemůžu..."

„Jane. Zítra to probereme, ano?" Chytá mě za ramena a posunuje mě stranou. Tentokrát už ani mé nohy nemají snahu. Ploužím se do svého pokoje. Beru si ručník a odcházím do sprchy. I v oblečení na sebe pouštím ledovou vodu. Polekaně uskakuju z jejího dosahu a otáčím kohoutek na teplejší. Oblečení už mám ale mokré, takže v něm zůstávám a postupně si ho sundávám.

Na konci celé sprchy se rozhoduji, že tohle nezvládnu, a s vlasy v ručníkovém turbanu si sedám za stůl a s tužkou a papírem začínám psát to nejdůležitější, co cítím. Bolest.

„Na," podávám mu dopis se stále mokrými vlasy.

„Co je to?"

„Prostě si to přečti," rychle se otáčím a utíkám zpátky do pokoje.

DOPIS. Jak jsem mu, sakra, mohla dát dopis!


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hell, Destiny and Hope - 17. kapitola:

2. JanieHutcherson přispěvatel
13.04.2015 [19:16]

JanieHutchersonKdo by spolu měl vyspat? Emoticon Travis s ní spal a padesát odstínů si schovávám na později Emoticon Emoticon Emoticon

1. Darkness přispěvatel
13.04.2015 [17:36]

DarknessHele, spisovatelko, děláš si srandu? Vždyť se spolu mohli vyspat, no jo jenže tahle JanieHutcherson mi to nechtěla dopřát. Emoticon Vím, že se to nedozvím, ale i tak by mě zajímalo, co je v tom dopisu. Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!