Odstřelovač 2: Mudlovská mise - 4. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Severus s Hermionou se rozhodnou ministerstvu pomoci. Jaké budou jejich následující kroky?

08.12.2025 (10:00) • AndysekAndysek • Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter • komentováno 2× • zobrazeno 184×

„Jiné manželky své muže chtějí mít mermomocí doma a ty mě ještě vyhazuješ,“ rýpnul si Severus do Mii, když už po náročném dni byli zalezlí ve své ložnici. Mia si sundávala náušnice a Severus se svlékal ze svého oblečení, aby se mohl osprchovat a zalézt si umřít do postele. „Máš mě přemlouvat, vyhrožovat, dělat hysterické scény, ale ty ne. Ty se ještě přimlouváš, a posíláš mě ke všem čertům, abych pomohl těm nevděčníkům. Když něco potřebuji já, tak mají na všechno nekonečné čekací lhůty, ale jak potřebují něco oni, to jsem jim dobrý,“ zavrčel černovlasý kouzelník a odkopl botu do kouta.

„Zlato, nebuď takový škarohlíd,“ snažila se ho Mia uklidnit. „Není vůbec pravda, že ti nevycházejí vstříc.“ Odložila šperky na kosmetický stolek a otočila se k němu. Začala mu uvolňovat motýlka a rozepínat knoflíčky u košile. „Když něco ve škole potřebuješ, řeší ti všechno přednostně, a prakticky ti splní vše, o co požádáš. Váží si tě a moc dobře vědí, cos pro ně udělal.“ Otočila se zpět ke kosmetickému stolku, uchopila vatový tamponek a odličovadlo a trochu na něj nalila. Vrátila se zpět ke svému manželovi a jemně mu začala přejíždět po namalovaném obočí. To se pod pomalými tahy začalo ztrácet. Severus se díval skrz ni, nechtěl se střetnout s jejím pohledem. Věděl, že má pravdu a nechtěl to vůbec uznat natož přiznat. Hlasitě si povzdechl a přivřel oči.

„Tebe mi byl čert dlužen,“ sykl nakonec. Mia se usmála.

„A já měla za to, že už sis konečně po těch letech zvykl.“

„Ještě ne, ale už se s tím snad začínám smiřovat,“ zašklebil se na ni.

„Taky tě miluju, lásko,“ potutelně se usmívala a naklonila hlavu na stranu. „Domluv se s Nevillem, ať ti vytvoří to obočí. Ten kosmetický salon mu prosperuje. Já jsem s ním taky spokojená,“ a mrkla. Severus otočil oči v sloup, lehce ji rukou odstrčil a zašel do koupelny. Dveře nezavřel. Za chvíli se v nich znovu objevil s otázkou v očích.

„Tak jdeš?“ rozhodil rukama. Mia se kousla do rtu, rychle ze sebe shodila šaty a zaplula za ním.

„Nepustím tě!“ prskl Silvius se zarytě založenýma rukama na prsou, zabořený v křesle a se zrakem upřeným do hořících plamenů. Hermiona se točila v kuchyni a poklízela drobný nepořádek, který tu zanechali ráno, než odešli na svatbu. „A ještě s mým bratrem, to určitě!“ brblal černovlasý kouzelník dál.

„Ale Silviusi,“ povzdechla si Hermiona a mrskla hadrem do dřezu. „Nebuď jak panovačná panička!“ prudce se k němu otočila a zamračila se. „Pastorek nás požádal a já mu jsem odhodlaná pomoct. A protestovat si můžeš, jak chceš!“ dodala vzápětí, když viděla, jak se její manžel nadechuje k další poznámce.

„Já si to ale nepřeju,“ odvětil jí už smířlivěji.

„To samozřejmě chápu, ale já ti taky nekecám do tvých záležitostí. Když se mi něco nezdá, tak ti svůj názor řeknu, ale nikdy ti nic nezakazuju ani tě citově nevydírám, tak si to také, prosím, odpusť,“ a sedla si k němu na opěradlo křesla. Prstem mu začala kroužit na temeni hlavy ve vlasech a natáčet si je na prst. „Severus umí dokonale se zbraněmi, má vojenský výcvik pro boj z blízka. S kým jiným bych měla být ve větším bezpečí v mudlovském domě než s ním? Když se něco stane, ochrání nás oba. Navíc umí použít i bezhůlkovou magii. Já ne. Nezapomeň, že ten čaroděj má celou budovu pod ochrannými kouzly, s hůlkou nic nezmůžeme. Vše má zařízeno pro mudly. V tom se zas nevyzná Severus. Mie se víc líbí kouzelnický svět než ten její, a tak zná jen zlomek toho, co já. Pomůžeme si navzájem. Je důležité zjistit, co tam ten Crane dělá, jestli to je nebezpečné, a pak ho předvést. Předpokládám, že kdyby měl Pastorek někoho lepšího k dispozici, tak nás kontaktovat nebude,“ a položila mu bradu na hlavu. „Nebuď labuť,“ dodala vzápětí a sedla si mu na klín. Objala ho pažemi kolem krku a vtiskla mu malý polibek na rty. Nereagoval. Tvářil se nečitelně a v očích se mu odleskovaly plameny. Vypadalo to, jako kdyby mu z nich sršely blesky. „No tak, Silviusi,“ povzdechla si, „nebuď uražený. Víš, že ti to stejně nepomůže.“

„Ale pokusit se o to můžu,“ zavrčel po chvíli ticha. Hermiona mu s úsměvem zabořila obličej do vlasů a nechala si líbit hlazení po stehnech. „Ale jestli se ti něco stane, tak za mnou nechoď,“ zašeptal.

„Miláčku, pokud se mi něco stane, tak už s největší pravděpodobností nepřijdu za nikým,“ a odtáhla se od něj, aby se mu mohla podívat do očí. „Neboj se, všechno dobře dopadne. Osobně si nemyslím, že by ta mudlovská mise byla nějak zvlášť nebezpečná,“ snažila se ho uklidnit. Silvius ještě chvíli mlčel, než ji uchopil do náruče a vstal společně s ní z křesla. Ovinula mu ruce kolem krku a nechala se odnést do postele. Tam ji nevybíravě hodil na matraci, až výskla. Rychle ze sebe shodil košili, skočil na ní a posel ji záplavou polibků.

Severus se nechal donutit k aplikaci obočí Nevillem Longbottomem. Díky tomu se mu jizvy na obličeji ještě více znenápadnily a na první pohled nebylo téměř poznat, že kouzelník vůbec nějaké jizvy má. Až když se člověk více zaměřil a zkoumal jeho obličej. A jelikož mu ho rámovaly vlasy, většinou ušel zvědavým pohledům osob, které nebyly seznámeny s jeho osudem. Návštěva Nevillova salonu mu sice nebyla příjemná, ale musel uznat, že jeho zaměstnankyně byly šikovné a se situací si velice dobře poradily. Neville, kterého už na škole bavilo bylinkářství, se po absolvování studií plně ponořil do tajů rostlinek a vynalezl spoustu bylinných sér a podobných přípravků, které na trhu dosud nebyly. Získal si nejdřív ohlasy svých přátel, kteří byli ochotni mu věřit a riskovat své zdraví, včetně Hermiony, která mu pomáhala i s těžšími přípravky, kde bylo potřeba zkušeností dobrého lektvaristy. Námaha se vyplatila, a tak postupem času získal stálou klientelu, která svými doporučeními přiváděla další a další spokojené uživatele. Neville poté rozšířil svůj podnik i na jednoduché kosmetické zákroky, jehož součástí byl třeba permanentní make-up, obnovení vlasového porostu nebo naopak zamezení růstu nechtěných chloupků. Měl velký ohlas a stal se úspěšným obchodníkem v oblasti kosmetiky. Nemálo pak pomohl i Hermioně s jejím lektvarem pro Severuse, jen o tom neměl ani ponětí. Hermiona chtěla zachovat veškerou diskrétnost pro svého švagra. Věděla, jak je na toto téma háklivý.

Hermiona využila svých mudlovských dovedností a u rodičů se připojila na jejich počítači k internetu. Vyhledala penzion Flaviuse Cranea a nastudovala si podrobně jeho webové stránky a nabídku ubytování včetně relaxačních procedur. Jednalo se o menší venkovský penzion s ubytovací kapacitou několik desítek lůžek ve vkusně zařízených pokojích a apartmánech s krásnou zahradou, venkovním i vnitřním bazénem, privátním jacuzzi, různými druhy saun, kneippovým chodníkem, odpočinkovou místností, solnou jeskyní, vybudovanou ve sklepních prostorách a samozřejmě nepřeberným množstvím různých typů masáží. Klasické wellness pro mudly, ale v malebné krajině proslulé oblasti Cotswolds ve vesničce Bourton. Velmi vyhledávaná lokalita. Ceny nebyly nijak závratné, naopak byly přiměřené a dostupné prakticky pro téměř každou skupinu obyvatelstva. Ubytovaní hosté se mohli věnovat relaxaci v Craneových lázních, podnikat výlety a pak spokojeně nabírat síly i v restauraci, vinárně nebo minipivovaru. V zahradě navíc byla umístěna lehátka, ať už u bazénu, tak přímo na travnatých plochách ve stínu vzrostlých dubů. Dle informací a fotografií se tam hosté věnovali často četbě. Ubytování vypadalo opravdu jako ráj. Nebylo divu, že Crane neměl o klientelu nouzi. Když se Hermiona dívala na volné termíny, aby mohla pobyt objednat, byla ráda, že se našel poslední volný apartmán následující týden. Oddechla si, že se nejednalo pouze o pokoj. Nechtěla se svým švagrem sdílet stejnou postel. Už tak bylo dost, že spolu budou bydlet v jednom apartmánu, aspoň ho ale mohla vykázat na pohovku. Po pár kliknutích ho zarezervovala, včetně pobytového balíčku s all inclusive na týden. Měli vystupovat jako manželský pár na dovolené, tak ať nevypadají nápadně a co víc, platilo to ministerstvo, tak proč toho také náležitě nevyužít. Taková příjemná relaxace ve wellness není k zahození, i když se jedná o pracovní náplň pobytu. Jen doufala, že týden bude dost dlouhá doba na to, aby se Severusem stačili rozuzlit záměry majitele podniku.

O týden později manželé Snapeovi spojili projížďku na koních s venčením psa Demogorgona a romantickou piknikovou večeří u jejich milovaného jezírka. Koně spokojeně chroupali čerstvou trávu, pes seděl před nimi a sliny mu tekly v dlouhých provazcích na zem, jak pozoroval své páníčky a čekal, zda mu nehodí kus drobty. Jestřáb Hawkman seděl na nejbližší větvi a čekal na to samé, jen s tím rozdílem, že jemu ze zobáku neodkapávalo nic. Když dojedli, vyštrachal Severus z košíku pořádnou zauzenou vepřovou kost a ukázal ji psovi. Černá doga ji se zaujetím sledovala. Kamkoliv jeho pán s kostí pohnul, tak se s bleskovou rychlostí mihly i její hnědé oči. Muž ji nakonec odhodil kousek stranou a pes se za ní rozběhl. Nakonec ze separátní venkovní kapsičky, přidělané na košíku, vytáhl malý balíček. Rozdělal ho a vybalil nepříliš starou mršinu myši. Vyhodil ji vysoko do vzduchu. Jestřáb vyrazil ze svého útočiště a hlodavce v letu zachytil. Všichni byli spokojeni a užívali si okamžiku. Když už se slunko ale začalo sklánět k obzoru, oba vstali a začali vše poklízet. Nakonec se vyhoupli do sedel a krokem vyrazili při západu slunce zpět k domovu.

Silvius s Hermionou už je čekali na houpačce před sídlem. Salem ležel na lehátku na zápraží a četl si knihu. Jen zvedl oči přes okraj, když své rodiče zaregistroval, a dál se věnoval své činnosti. Jeho strýc a teta zvedli ruce a zamávali příchozím v dálce. Mia jim pozdrav opětovala, Severus jen netečně zíral na své příbuzné, kteří ještě před chvilkou byli jako dvě tečky. Nyní už se rýsovaly obrysy a po chvilce už bylo dostatečně zřetelné, že jsou to oni dva.

Hlasitě si povzdychl, ale jinak nereagoval. Ta chvíle, kdy se svou švagrovou bude dobrovolně trávit v kuse svůj drahocenný čas, se blížila. A vůbec se na ni netěšil. Nechápal, že se k něčemu takovému dal vůbec přesvědčit. Mia by si mohla podat ruce s Brumbálem. Taky mu nedokázal nic odmítnout a oba přesně věděli, na jakou strunu mu zahrát, aby vždy a vše přijal téměř bez námitek. Kde byly doby, kdy býval nemilosrdným a bezcitným vrahem, mohl si dělat prakticky co chtěl a nikdo mu do ničeho nekafral. Tedy... téměř nikdo. Brumbál mu mluvil skoro do všeho, to už i Voldemort byl v tomhle směru milosrdnější. Ale ty doby byly pryč a byl za to rád. V tomto ohledu měl konečně klid. Kromě tedy té skvrny, která se objevila nyní. Za to Mia přidávala na obrátkách a jejich vyrůstající syn také. Zanedlouho už z něj bude pravý puberťák a trochu se obával toho, jak se bude chovat. Naštěstí si velice vážil svých rodičů a bylo vidět, že je má rád a baví ho být zalezlý v knihách a studovat. I ve svých jedenácti letech chtěl dosáhnout nejvyšších cílů a být alespoň z poloviny takový jako jeho otec. Dosud ještě neměl tušení o jeho minulosti a Severus moc dobře věděl, že se ji co nevidět dozví. Děti umějí být velice zlé, když chtějí nebo jsou k tomu vedeny a nic jiného neznají. Jen doufal, že ho nebude odsuzovat, i když si nechtěl přiznat, že se toho bojí. Scarlett ho téměř vždy brala takového, jaký je. Tak proč by to nemohl udělat i jeho syn. Alespoň tím se snažil uklidňovat.

Každopádně, teď se musel soustředit na jiné věci. Nechtěl si připouštět žádné starosti, ale bylo to už delší dobu, kdy byl naposledy v akci. Naštěstí se neustále udržoval v kondici, pravidelně střílel, jednou za čas zavítal za panem Johnsonem, aby nezakrněl. Věděl, že je možné, že někdy bude jeho výcvik potřeba. Možná právě teď nastávala ta daná chvíle. Neopomněl udržovat ve střehu i Miu, Scarlett a dokonce i Hermionu zasvětil do základů. Sama ho o to požádala. Silvius její názor nesdílel, zlákat se nenechal, i když ho jeho žena prosila, a tak se ani nikdy Severusem nenechal učit. Bylo pod jeho úroveň používat mudlovské způsoby obran, v tomhle byl snad ještě horší než jeho bratr. Ne, že by mudly nerespektoval, jeho manželka byla mudlovského původu, ale on prostě jejich vymoženostem na chuť nepřišel. Prostě hůlka byla hůlka. Teď toho možná litoval, protože kdyby byl jako Severus, požádal by Pastorek jeho a mohl jet s Hermionou on. Nedalo se nic dělat. Nesouhlasil s tím, měl o ni strach, ale nebylo mu to nic platné. Severus odvedl koně do stájí a během chvilky se o ně postaral, Mia se mezitím věnovala návštěvě. Domluvili se, že přijedou večer před odjezdem, aby se mohli dohodnout ještě na podrobnostech, přespí a druhý den ráno se spolu přemístí krbem k Hermioniným rodičům, od kterých si zapůjčí vozidlo. Jelikož měli být mudlovštví manželé, museli se dopravit vhodným prostředkem, a protože do Bourtonu nevedla železnice a autobus by Severus nejspíš nepřežil, dohodli se pro přepravu autem. Přece jenom prostorné SUV bylo o mnoho pohodlnější a Hermiona uměla řídit. Byla to jedna z mudlovských činností, kterou měla ráda. Navíc od Londýna byl Bourton necelých sto padesát kilometrů daleko, takže žádná velká vzdálenost. Nazítří ráno po snídani se všichni sešli u krbu v obýváku. Severus s Hermionou se srdečně rozloučili se svými drahými polovičkami a během okamžiku je oba postupně pohltily zelené plameny.

« Předchozí díl Následující díl »

Autor: AndysekAndysek (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction Harry Potter