OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní » The Last stand



The Last standWolverine sice věděl, že nemají velkou šanci zvítězit, ale rozhodl se nedat to v žádném případě najevo. Byl si velice jistý sám sebou, co se těhle věcí týkalo. Nehodlal teď couvnout se staženým ocasem, to by znamenalo, že zůstal poražený. A Wolverine nerad prohrával. Mohl být všelijaký, ale když došlo na boj, byl jednička a ostatní mu věřili. Věděl, že ho budou následovat, ať je povede kamkoli.
Storm také. A doufala, že nedělá chybu.
Další z mnoha případů, kdy ve mně film vzbudil naléhavou potřebu vyjádřit se k práci někoho jiného. Tentokrát je to fan fiction ke třetímu dílu X-Menů - The Last stand, Poslední vzdor. Děj je zasazen na konec, kousek před poslední, finální bitvu. Upozorňuji vás, že ne všechny detaily musí k filmové předloze sedět.

The Last stand

„Porazíme je.“ Wolverinův hlas zní odhodlaně a prosakuje z něj zuřivost. A není to nikdo jiný než Storm, kdo se odváží vyřknout nahlas obavu, že jeho pověstná rosomáčí vznětlivá nátura je všechny přivede do záhuby.

„Logane.“ Stačí jedno slovo, aby na sebe mutantka strhla pozornost všech ostatních. Způsob, jakým jeho jméno vyslovila – jeho opravdové jméno, ne přezdívku, kterou si vymyslel jako kompenzaci, když zjistil, že mu z paží rostou ocelové drápy, a nic s tím neudělá. To jediné slovíčko má větší váhu než cokoli jiného, co by mu mohla říct; nic se totiž nedotkne mutanta a mutanta jako je Wolverine obzvlášť, než když mu připomenete jeho vlastní lidskou zranitelnost, kterou se tolik snaží potlačit, zvláště ve chvílích, jako je tato.

Wolverine se prudce otočí a vyhrbí se na svou přítelkyni. Dlouhou chvíli si oplácejí vyrovnané pohledy a přihlížejícím je jasné, že souboj dvou tak silných osobností nebude mít vítěze. I Storm to ví, když zkoumavě sleduje Logana a hledí jeho očima přímo do jeho duše. V těchto chvílích se víc než kdy jindy podobá vlkodlakům z legend, napadá ji. Ještě štěstí, že vlkodlakem není – na to jsou důkazy. Vlkodlaci jsou jen báchorky. Mutanti však ne, ti jsou skuteční. A Storm po padesáté téhož dne zapochybuje o svém rozhodnutí pokračovat v provozu Akademie.  Znovu si připadá tak ztracená, sama bez profesora Xaviera je jako nicka, nula. Znovu je donucena prožívat tu bolest a ten žal, který jí spaluje nitro, když si vzpomene na nedůstojný konec tak velkého muže.

Wolverinovi vyjedou z paží adamantiové drápy, jako vždycky když je nakvašený a připravený je zatnout do první živé bytosti, která se k němu přiblíží. Storm to zná, a pro jistotu udělá dva obezřetné kroky vzad. Nerada by utržila bolestivé drápance a má v příliš živé paměti, jak Wolverine prošpikoval Rouge. Storm rozhodně nechce zjistit, jaké to je, když vám třicet centimetrů dlouhé drápy projíždí útrobami.  „Logane, vážně by ses měl uklidnit.“

Přesně jak čekala, její slova ho popudila ještě víc. Připomíná jí to chvíle, kdy se ho Charles Xavier ujal, ubohý profesor X, čest jeho památce. Tenkrát nebyl Wolverine víc než zbídačené a osudem zraněné štěně. Život ho naučil zuřivosti, potřeboval ji, aby přežil. Špatně se ovládal, velmi špatně - asi tak jako teď, když tu stojí a vypadá, že rozdrásá všechny v okruhu deseti metrů. Vlídný azyl Akademie udělal z Wolverina – divočáka opět Wolverina – civilizovanou bytost. Akademie z něj udělala tak mocného bojovníka. Přesto se má ještě tolik co učit. Dělá chyby – zrovna jako nyní, když se chce postarat o to, aby historie mutantů končila dnešním večerem, jedním velkým černým puntíkem, jaký se dělá za nepodařeným projektem. Slepá ulička evoluce. Pokus stvořit vyšší lidstvo, který se nezdařil. Čas zamést to po koberec. Přichází nová éra. Dělá chyby, protože je nerozvážný a vznětlivý a Charles Xavier tu není, aby ho umravnil. Povinnost zastavit ho je na Storm a přesto, že má Logana ráda, udělá to. Bez pochyb. Profesor X by si to přál.

„Logane,“ pronese kapku výhružnějším hlasem než před chvílí a postřehne, že ostatním neušlo, jak bezvýsledně se pokouší napodobit profesorův hlas. „Lidstvo teď venku bojuje proti Magnetovi. Brzy bude většina mrtvá. Zničí se navzájem. Nedovolím ti, abys nás poslal do záhuby. Jestli teď půjdeme tam ven a postavíme se našemu nepříteli, všichni zemřeme.“

„Jo,“ procedí Logan skrz zaťaté zuby a soustředí se, aby jeho drápy zajely zpátky, kam patří, „uznávám, že jsou kapku v přesile.“

Sakra trochu víc než kapku, myslí si Beast, ale nahlas neřekne nic. Je úplně jiný než Wolverine, nedá se tak snadno vyvést z míry. Nebude zasahovat do téhle jadrné diskuze, ještě ne.

Je to výbušnější Bobby, kdo se v ten okamžik přestane ovládat. „Zatraceně, vždyť je nás jenom šest, Wolverine! Jak se chceš postavit takové armádě?“ Slovo armáda pronese s důrazem, aby dal najevo, že tím nemá na mysli lidské vojsko, nýbrž hordu vražedných mutantů.

„A nemáme profesora,“ pronese Storm, jako by oznamovala, že v krámě zdražili křupky. Uvnitř ní ale vybuchne prudký plamen bolesti a nezdá se, že bude v příští chvíli uhašen. Sevře ruku v pěst. Neví, jak dlouho se ještě bude takhle cítit pokaždé, když si na Charlese vzpomene.

„Nemáme profesora.“ Logan bezvýrazně zopakuje Stormina slova. Chvilku netrpělivě přechází po místnosti, pak se zastaví a vyzve ostatní okázalým gestem, aby poslouchali. Pak vybuchne.

„Jo! Jo, nemáme profesora ani Scotta ani Jean. V poslední době jsme ztratili mnoho blízkých. Vy všichni víte nejlíp, že jsem nikdy nebyl zrovna rodinný typ. Nebyl jsem ten typ mutanta, který by se začlenil do komunity Akademie a se všemi vycházel. Vlastně to bylo sakra těžký, zvyknout si, že máte o někoho starost a někdo se stará o vás. Asi jsem to nedával dost najevo, ale Charlese Xaviera jsem měl rád. Ne proto, co pro nás udělal, ne proto, že to byl takový dobrák. Ale protože věřil a za to, v co věřil, taky uměl bojovat. Co se to s vámi všemi stalo? Dokud tu profesor byl, nebáli jste se bojovat za naši svobodu a čest! A to je právě ono. Nedovolíme, aby nám tahle válka vzala ještě víc. Musíme ji zastavit, nebo nás připraví o to poslední, co nám ještě zbylo.“ Wolverine se otočí na podpatku a prošpikuje Bobbyho vzteklým pohledem. Ten se nepatrně přikrčí. „Ano, je nás jenom šest. Šest hrdých a nezávislých mutantů, kteří radši zemřou za správnou věc, než aby přestoupili na špatnou stranu. Jenom šest. Ale jsme tým a tým má větší sílu než nekoordinovaná tlupa idiotů. Takže vám to říkám na rovinu – přišel čas vybrat si stranu.“

Všichni na něj zírají a nejsou schopni slov. Bobby Drake sklopí oči. Po chvilce se začínají ozývat zvuky souhlasu. Wolverine necítí skoro žádné uspokojení ani zadostiučinění, když vidí, že mutanti kolem souhlasně přikyvují. Ví, že má pravdu. Storm stojí tiše a nehybně a na tvářích se jí lesknou slzy. Pak se najednou její výraz mění, je to právě v ten okamžik, kdy se všichni otočí jejím směrem. Žal a odevzdanost potlačuje síla jejího odhodlání.

„Dobře,“ řekne pomalu. „Půjdeme do toho. Beaste. Kitty. Colosse. Bobby.“ Nakonec se váhavě podívá na Logana. „Wolverine,“ dodá, teď už s jistotou.

Beast uzná za vhodné, že je čas, aby promluvil. Záměrně neadresuje svou otázku nikomu konkrétnímu. „Proti komu budeme tedy bojovat?“

Všichni jsou v ten moment zaražení. Wolverine otevře pusu a zase ji zavře, protože neví co říct. Rozsápal by každého na objednávku, ale diplomat dobrý není a nikdy nebude. „Lidstvo nás chce vyhubit,“ řekne nakonec. „Vynalezlo lék, který nakonec vnutí nám všem. Nejen Magnetovým lidem, ale i nám. Lidstvo nebude vděčné za pomoc. Chce zničit všechny mutanty. Naděje na soužití s lidmi je v háji. Ale na druhou stranu… pokud nezastavíme Magneta, až zničí lidstvo, obrátí se proti nám. Jsme zrádci. Zběhové. Stoupenci Akademie.“ My jsme tu ten odpad. Zvykněte si na to.

„Bojujeme za nás,“ odpoví za něj Storm a nejistě se na něj usměje. „Za Charlese Xaviera, patriarchu Akademie. Za Scotta Summerse. Za spasení duše Jean Grey.“

Beast řídí letoun, což je jeho obvyklá starost a ostatní ho dobře chápou. Letadla jsou jeho vášní – stejně jako genetika, politika… a spousta dalších věcí, které jsou daleko nad chápáním ostatních.

No, myslí si Wolverine, když se letoun blíží k Alcatrazu, kde se obě strany právě připravují k útoku. Tohle fakt nebude žádná sranda. Nahlas ale nic neříká a udržuje svůj výraz jsem-nad-věcí, který mu momentálně pomáhá přežít. Jestli mě má Magneto zabít, tak ať aspoň nevypadám jako zbabělec. Při pomyšlení na Magneta se mu ježí chlupy po celém těle a drápy vyjíždějí z paží. Vší silou potlačí zavrčení a odvrátí se od Storm, která ho starostlivě pozoruje.

„Doufám, že tam bude Pyro,“ zavrčí Bobby a mne si ruce v klíně. „Tomu parchantovi dlužím lekci. Ještě pořád si myslí, že oheň je silnější než led. Uvidíme, jak se mu bude líbit trocha námrazy.“ Jeho sebevědomý úsměv pomalu taje, když se na něj všichni podívají s jistou dávkou skepse a rozpačitě pokrčí rameny. „Ten kluk vážně potřebuje, aby mu někdo natrhnul zadek.“

„My všichni jim chceme natrhnout zadek,“ ozve se Colossus a mimoděk nechá svou paži obrůst ocelovou vrstvou. „Ale je nás jenom šest. Šest proti takový armádě.“ Rychle se ohlédne k Wolverinovi, protože má v blízké paměti, jak zareagoval na zmínku o jejich počtu minule. Rosomák to však buď přeslechl anebo to prostě ignoruje.

„Chybí mi Rouge,“ zašeptá Bobby. „Přál bych si ji ještě jednou vidět, předtím, než mě Magnetovi poskoci roztrhají na kusy.“

„Rouge,“ řekne Colossus a dá na jméno zvláštní důraz, „má teď určitě svoje vlastní problémy. Chci říct, že od té doby, co si nechala dobrovolně pustit do žil ten jed, který jí vzal její schopnosti, určitě řeší, jaké džíny jí sluší nejvíc a kterou značku laku na nehty by si měla koupit… rozhodně už se nemusí zatěžovat s nějakou otázkou života a smrti.

Bobby zatne ruce v pěst a okamžitě ho začíná pokrývat ledová krusta. Téměř zavrčí. „Neopovažuj se odsuzovat Rouge, dokud jsi nezažil to, co ona!“

„Okamžitě přestaňte, vy dva!“ Vyštěkne Storm zepředu a prudce se otočí, v očích jí hrají plamínky, které předvídají, že brzy buď něco zapálí, nebo vyhodí letoun do povětří. Tato hrozba je natolik silná, že dokáže oba nasupené X-Meny zklidnit lépe než ledová sprcha.

„Fajn.“ Ve Stormině hlase i v jejím obličeji je znát uspokojení. Otočí se zpátky na Wolverina a Beasta. „Jak zaútočíme?“

Wolverina očividně potěší, že co se týče boje, je tu pořád za toho největšího odborníka on. „Nejlepší bude, když se z letadla spustíme dolů. Vedle Alcatrazu je sklad s dlouhou a širokou střechou, kam můžeme dobře provést výsadek. Bude třeba, abychom si získali důvěru lidí a donutili je nás poslouchat za každé situace. Jakmile budeme bojovat každý na vlastní pěst, nikdy nevyhrajeme. Musíme pamatovat na to, že tu nejsme za Akademii, ale že chceme podpořit lidi. Magneto nesmí vyhrát. Ne znovu. Sevřeme se v těsné linii a budeme se snažit propustit dál co nejmíň mutantů. Zbytek, který by nám proklouzl, zničí lidská armáda. Beaste,“ obrátí se na modrého chlupáče, který sedí u řízení, „myslíš, že bys na tu mašinu pak mohl hodit autopilota? Potřebujeme vystoupit všichni najednou a nebude nikdo, kdo by řídil letadlo.“

Beast si elegantně stáhne brýle z čumáku. „No problemo.“

„Výborně.“ Wolverine si zamne ruce. „To půjde.“ Pomalu ho začíná ovládat vzrušení z nadcházející bitvy a svědí ho hřbety rukou v místech, kde vyjíždějí ostré drápy.

Storm na něj mírně pohlédne. „Hlavně nezapomínej, že jsme tým, Logane.“

Podrážděně zavrčí. „Budeš mi tu zatracenou výcvikovou simulaci předhazovat ještě hodně dlouho?“

Kitty Pryde, která doteď tiše seděla po boku Bobbyho a zamyšleně zírala z okna, najednou vyhrkne: „Sakra, podívejte!“

Všichni se otočí a hrůza se šíří po jejich tvářích, když se jim naskytne pohled na Golden Gate Bridge, San Franciskou chloubu, roztrženou na dva kusy tak, aby zajistil velkolepou přepravu Magnetovy armády suchou nohou až k Alcatrazu. Přes vlnu opovržení, která jím proběhne, nedokáže Wolverine potlačit ještě další pocit. Téměř obdivně zírá na Magnetovu práci a v duchu uznale kývá hlavou. Nemůže si pomoci. Velká moc v něm odmalička vzbuzovala úctu.

„Už tam budeme,“ ozve se Beast do nastalého ticha. „Nejlepší bude, když vyskočíme teď.“

Nadcházející situace mocně připomíná scénu z filmu Mission Impossible, když se šestice X-Menů spouští ze dveří letounu a míří na širokou střechu pod sebou. Kousek od nich už zuří boj; první vlna Magnetových pěšáků se střetne s vojáky, které lidstvo poslalo, aby se postavili vzpouře mutantů. Vojáci vybavení plastovými zbraněmi a zbaveni veškerého kovu, který by je mohl vystavit Magnetovu vlivu se chabě staví na odpor. Hrstka z nich vypálí dávku směrem, kde stojí Magneto se svými nejbližšími stoupenci, ale ten pouhým pohybem paže zaštítí celou svou elitní jednotku masivním kusem plechu a všechny injekce naplněné lékem působícím proti mutaci jen bezmocně narážejí do zástěny a s řinkotem padají k zemi. Jean Greyová stojí kousek od svého nového vůdce s nezúčastněným pohledem, oči má prázdné. Není to vlastně Jean, ne ta, kterou Wolverine znal. Teď je z ní Phoenix, její druhé, temné a velice mocné já. Ta stránka křehké ženy, která se utrhla ze řetězu a změnila se v nezastavitelnou fúrii.

Lidstvo očividně potřebuje pomoc. Po první srážce s Magnetovou armádou zařvalo hodně vojáků. Ztráty, které Magneto utrpěl, jsou velké, ale není to nic, když se uváží, kolik mutantů má ještě k dispozici. Má velké množství lidí, které může obětovat, aniž by mu to vadilo.

Storm plachtí vzduchem s okázalou elegancí a oči jí září mléčným světlem. Vlasy jí vlají kolem obličeje stejně jako tmavý plášť, který má kolem ramen. Divoká a nespoutaná Storm dělá čest svému jménu. Beast skočí do bitvy rovnýma nohama a předvede dlouhý pružný skok, v jehož závěru dopadne měkce na nohy. Modré chlupy mu jiskří, když si je projede prsty a praská v nich díky statické elektřině, která mu propůjčuje vzhled lva. Colossus se rozběhne a skočí do prázdna, na zem dopadne s ohlušující ránou, jako když se sesype skála. Jeho tělo se chvilku před nárazem obalilo ocelovou slupkou a on teď v klidu vstává, s rozpustilým úsměvem na rtech.

Bobby se zastaví u okraje střechy a najednou neví, jak dál. Zdá se, že nenajde způsob, jak přimět led, aby mu pomohl překonat překážku v podobě dvacetimetrového volného pádu. Kitty se k němu zezadu přiblíží, tichá a hbitá jako kočka a obejme ho pevně kolem pasu. Než se stačí Bobby jenom nadechnout, Kitty je oba srazí k zemi a společně zajedou asi pět metrů do betonu, jako by to byl vzduch. Kitty Pryde je oba zlehka vytáhne nad zem. Bobby zakašle a celý se otřese. „Hej,“ vydechne, „To už mi nikdy nedělej!“

Wolverine se s ničím nemazlí. Když seskočí ze střechy, vytasí konečně svoje milované drápy a zasekne se jimi o zvlněný plech, který je na obou zdech kolem Wolverina. Od drápů lítají jiskry a vydává to velice nepěkný zvuk, jako když skřípete křídou o tabuli. Nakonec rosomák dopadne přímo mezi vojáky a věnuje jim svůj obvyklý vzteklý pohled, který způsobí, že se od něj lidé kvapně vzdalují.

Nyní stojí všech šest zbylých X-Menů v jedné řadě, tvořící první linii lidské armády. Vojáci se s vděčností stahují za mutanty, kteří se zcela iracionálně postavili mezi ně a smrtícího nepřítele. Team X stojí v pohotovostní pozici, jejich kolena jsou pokrčená a svaly napjaté, ruce drží roztažené do stran. Od úst jim stoupá pára, když se v ledovém vzduchu sráží jejich zrychlený dech. Připomínají jednu velkou pružinu a výraz jejich těl i tváří jasně říká, že tohle je konec.

„Zradili jste vlastní krev,“ pronese Magneto nevěřícně do ticha, které nastalo, a zírá na šest odvážlivců dole před sebou, kteří jako by plivali smrti do tváře. „Zničte je!“

V tu chvíli propukne vřava, a obě linie mutantů se srazí. Wolverine se napřáhne a jeho drápy odseknou od země vysokou pouliční lampu. Ta se zhroutí k zemi a svou vahou zabíjí první desítky mutantů. Beast zařve jako rozzuřený lev a vrhne se do boje, strhne k zemi jednoho z mutantů a jeho tělo lítá sem a tam, jako by Beast ani neměl kosti, jako by jeho tělo bylo jen z gumy. Odrazí se od padající lampy a dalšími agresivními kopanci se zbaví několika nepřátel. Taktéž jeho tesáky nejsou špatnou zbraní, zvlášť když je zahryzne do měkkých těl mutantů, kteří se ani nestačí otočit, natož se bránit. Storm se znovu vznese několik metrů nad zem a rozpřáhne paže; vypadá jako bohyně pomsty. Prudký vichr zavíří bojištěm a kolem Alcatrazu se nakupí neprostupná mlha. Kitty využije svých schopností, a když jejím tělem proběhne nepřátelský mutant, otočí se a srazí ho k zemi. Bobby se soustředěně mračí a na jeho pažích tancují ledové víry.

Magneto se zamračí; ti zatracení Xavierovi žáci už zdecimovali většinu jeho pěšáků, mutantů stupně 1. Přišel čas použít na ty bastardy těžší kalibr.

„Callisto,“ osloví ji, aniž by se podíval jejím směrem. Vysoká černovláska v mžiku stojí po jeho boku. „Tohle je tvoje práce.“

Callisto je rychlá, rychlejší než blesk nebo světlo. V momentu je na široké střeše skladu a sklání se přes její okraj. Magneto s úsměvem pozoruje počínání svojí služebnice, když seskočí dolů a strhne Storm k zemi, zruší tak její trans a teď se obě válejí na štěrku zbarveném krví a vypadají jako římské válečnice.

Blonďák Pyro udělá několik rychlých skoků, až se octne po Magnetově boku. Ten ho pohybem ruky zarazí. „Ještě ne,“ poručí mu. „Později.“ Pyro sebou téměř škubne, jak nutkání běžet a postavit se svého odvěkému sokovi Icemanovi sílí. Z dlaní mu uniknou drobné obláčky kouře a je cítit pach spáleniny. Magneto zavrtí hlavou a pomalu se otočí, to co vidí, mu však velkou radost neudělá.

Callisto leží na urvaném kusu pletiva, uprostřed potrhaných kusů ostnatého drátu a její tělo se nepřirozeně chvěje a škube sebou. Storm ji drží ve své smrtící moci, pletivem probíhá elektrický proud o vysokém napětí, až ho barví do fialova, Magneto dokonce vidí ty zlé jiskry, které udeří do jejího bezmocného těla. Příliš velké napětí, dokonce i pro mutanta.

„Juggernaute,“ zavrčí a cítí jak mu vzteky rudnou tváře. „Jdi a sejmi toho kluka. Bude pykat za všechno, co nám způsobil.“

Juggernaut, hora svalů bez mozku, jen přikývne a masivní helma se mu na hlavě komicky zakývá. Jakmile se jednou rozběhne, je nemožné ho zastavit a kosí třicítku vojáků, která mu stojí v cestě, jako by nevážili víc než pár gramů.

Beast zvedne hlavu a s obavami se ohlédne za Juggernautem, který si zrovna razí cestu třívrstvou betonovou zdí. „Zabije toho kluka!“ zařve.

„To se ještě uvidí,“ ucedí v ten moment Kitty Pryde krátce před tím, než zmizí ve zdi. Ví, že ho dokáže zastavit. Skočí sokovi na mohutné nohy a stáhne ho pod beton.

„Kitty!“ zařve Wolverine a ve chvilce jeho nepozornosti mu nepřítel uštědří krutou ránu do žaludku.

„Pyro.“ Magnetovi se již podařilo ovládnout prvotní emoce vyvolané ztrátou Callisto. Jakmile si je jistý, že mu patří blonďákova pozornost, vymrští do vzduchu vrak, který dřív býval autem a Pyro ho pohotově zapálí. Mezi lidi potom dopadá jako ohromná smrtící pochodeň.

Wolverine se těžce potýká s novým nepřítelem a hruď se mu nadýmá zlostí. Pokaždé, když sekne dlouhými drápy a připraví muže o ruku, netrvá déle než vteřinku a ztracená končetina je zpátky. S pocitem marnosti rosomák přestane bojovat. Sok si ho měří vyzývavým pohledem. „Tumáš,“ odplivne si Logan nakonec a bodře ho nakopne do rozkroku. „Ty ti nedorostou.“

Kitty Pryde se pohybuje skrz tlusté zdi jako duch, ale neustále pronásledujíc nezastavitelného Juggernauta, už jí pomalu dochází dech. Ví, že takhle vyhrát nemůže – tahle kopa svalů nepotřebuje spát, jíst, pít ani dýchat. Kitty ano a je jí jasné, že už to moc dlouho nevydrží. Přesto se bičuje k čím dál vyšší rychlosti, sípe a lapá po dechu, srdce jí divoce buší, div jí nevyskočí z hrudi, ale útlá mutantka se upíná pouze k jediné myšlence – že se musí dostat k Jimmymu dřív, než Juggernaut. Provede rychlý úskok, při němž vychýlí svého protivníka z osy a on běží dál, neschopný změnit směr. Kitty se mezitím obrátí na podpatku a utíká do Jimmyho pokoje.

Chlapec sedí sám mezi čtyřmi jednotvárnými bílými stěnami a tiskne se ke zdi, v očích děs. Před Kitty polekaně uskočí, když k němu pomalu natáhne ruku. „Neboj se,“ zašeptá. „Dostanu tě pryč.“ Chlapec ostražitě sevře její dlaň a postaví se na nohy. Kitty sebejistě zamíří ke zdi a rozběhne se proti ní – je však s tupým nárazem zastavena. Nechápavě si prohlíží své tělo, natáhne ruku a opře ji o stěnu. Ruka zůstane, kde je, místo aby prošla na druhou stranu jako obvykle.

„To dělám já,“ zakňourá provinile Jimmy. „Se mnou tvůj dar nefunguje.“

Kitty nemá víc než tři vteřiny, aby se s touto informací smířila, protož právě v tak krátkém časovém úseku vrazí dovnitř Juggernaut a oči se mu zlověstně blýskají.

„Teď oba zemřete,“ oznámí jim spokojeně Juggernaut a nakročí jednou nohou.

„To se ještě uvidí,“ vyštěkne Shadowcat v odpověď a nevšímá si Jimmyho vyděšených pohledů. Proč dráždí hada bosou nohou? „Ty idiote,“ dodá.

Juggernaut si tohle nenechá líbit. Podrážděně zafuní, jako býk vyprovokovaný červenou muletou a sevře ocelové pěsti. O vteřinku později se rozběhne. Od sebe je dělí jen pár metrů, které mutant rychle překoná. Zatímco Jimmy zavírá odevzdaně oči, Kitty ho pevně popadne a těsně předtím, než se těla mutantů srazí, odstrčí sebe i Jimmyho stranou.  Ozve se tupá rána.

Ohnivé bomby vytvořené z aut zatlačily nyní Team X až na druhou stranu bojiště. Jsou nuceni se stáhnout před nepřítelem, který teď rychle nabývá na síle. Storm a Wolverine se kryjí za jedním z aut, na němž plameny už začínají vyhasínat. Beast urychleně skočí za hromadu plechu kousek opodál a sbalí se do skrčené pozice. Nad jeho zády proletí ohnivá koule.

Všichni tři rychle oddechují a co chvilku se podívají jeden na druhého. A v ten moment si Wolverine všimne něčeho lesklého, ležícího kousek od nich v písku. Oči Storm a Beasta prozrazují, že to vidí také. „Jsme tým,“ pronese Wolverine odhodlaně a nepatrně se usměje na Storm, což v jeho podání vyzní trochu křečovitě. Jeho přítelkyně ovšem stejně ocení jeho snahu. „A nejdůležitější je dobrý útok,“ dodá, téměř šeptem. Jako by teď všechny jejich boje a hádky byly zapomenuty. „Hej, Bobby!“ křikne přes řadu hořících aut a ramenem pokyne k Pyrovi. „Poradíš si s ním?“

Bobbyho oči se rozzáří a mutant hrdě vypne hruď. „Jasně,“ odpoví rychle a vyskočí na nohy. Ledovou kouli má připravenou a tak jen rozevře dlaň, rozmáchne se a uhasí Pyrovo auto ještě v letu.

Magnetovi zasvítí oči. Vypadá klidně, ale uvnitř něj se všechno svíjí. Rozhodne se vsadit na nejvyšší kartu. Obrátí se k Pyrovi, kterého Icemanův útok zaskočil a kývne. „Na něj.“

Pyro jen těžce krotí nadšení. Mne si nedočkavě ruce, když se postaví proti svému sokovi. Bobby a Pyro, jemně osvícení tlumenou září z poslední lampy, která ještě stojí, vypadají téměř jako bratři. Dobrý a špatný bratr. Jako by ani nebyli skuteční – jenže jsou. A Pyro rozevře dlaň, pohrává si s drobným plaménkem. Nicméně Bobby Drake ví, že i ten nejmenší plamen je nebezpečný a díky této zkušenosti je připraven, když Pyro zaútočí.

Oheň a led se střetnou, znovu a snad naposled. Agresivní rudá s konejšivou modrou se do sebe zahryznou jako dvě šelmy a vytvoří dlouhý proud čiré energie, který drží oba zaryté nepřátele na tři metry od sebe. Celé to velmi připomíná rádoby hrůzostrašnou scénku z Harryho Pottera. Možná by tahle situace vyzněla vážněji, kdyby se oba mutanti nekomandovali navzájem směšnými nadávkami.

„Na tohle nemáš, chlapečku Bobby,“ odsekne Pyro a postoupí dopředu.

„Dnes-konečně-okusíš-heh-sílu-ledu,“ Bobby sotva popadá dech.

„Ale jdi, vypadáš jako sněhulák. Kdo by se tě bál, prosím tě? Pyro se pobaveně šklebí.

„Svítíš jako vánoční stromeček, který chytnul od prskavky!“

Pyro se přes veškerou Bobbyho hrdost a odvahu znovu zdá být silnější a pomalu postupuje blíž ke svému nepříteli. Je si dobře vědom své síly a baví se, když pozoruje Bobbyho skomírat v mocném žáru. Iceman se pomalu rozpouští, jeho obličej ztrácí tvar a tiše úpí bolestí.

„Vrať se do školy, Bobby,“ doporučí mu Pyro škodolibě, dlaně téměř na jeho obličeji. V ten moment však Bobby Drake natáhne ruce a pevně sevře Pyrovy paže. Oheň uhasne, jako by ho polil vodou.

„To ty tady potřebuješ školu,“ odfrkne si Bobby, když srazí Pyra k zemi.

„Výborně, Bobby,“ zamumlá Wolverine a mávne na Colossa, který okamžitě vystoupí ze stínu a nechá svoje tělo obalit ocelí. Dřív, než se k němu Logan vydá, však rychle zdvihne ze země zásobník z jedné z plastových pušek – se zbylými čtyřmi injekcemi s lékem.

„Támhle je,“ zavrčí Wolverine a oba se otočí směrem, kde nehybně postává vysoká temná silueta. Je to Magneto. Už mu nezbyli žádní vojáci. Jen on a Jean Greyová – a přesto nemá Team X ještě vyhráno. „Přímo k němu, plecháči.“

Colossus se rozpřáhne a vymrští Logana směrem k Magnetovi. Než tam ale stačí rosomák doletět, něco ho tvrdě srazí k zemi a táhne po písku. Vydřená kůže se Loganovi rychle zaceluje, když skončí pod Magnetem na zemi, bezradně ležící na zádech.

Magneto pomalu spustí ruku. „Nepoučil ses, Logane,“ řekne chraplavě. Wolverine se vzmůže na chabé zdvihnutí hlavy. „Ale jo,“ odporuje slabým hlasem. „Uvidíte.“ Přesto se nedá říct, že by to Magneto opravdu uviděl. Spíš cítí, jak se mu do hrudi zabodávají čtyři zrádné jehly a slyší Beastovo spokojené zamručení. Bolest zachvátí jeho tělo jako oheň, před očima má mlhu. Prudce vydechne a otočí se směrem, kde tuší oba X-Meny. „Jsem…“ zachroptí.

„Jako oni.“ Dopoví Wolverine. „Jsi jako oni. Slabý, bezradný a neškodný. Už nikdy nepohneš ani šroubkem, Magneto.“ Na obzor se v ten okamžik vyhrne zbytek vojáků, povzbuzeni vítězstvím. Zbývá poslední mutant, kterého je třeba se zbavit. Jean Grey stojí opodál a nevykazuje žádné známky zájmu o okolní svět nebo o Magnetův konec. Ztracená sama v sobě zírá do prázdna. V Loganově hlavě se už ale začíná formovat blížící se katastrofa. „Ne!“ zařve. „nestřílejte!“

Sprška stříbrných ostrých jehel zasviští vzduchem. Aniž by se Jean byť jen pohnula, stříkačky jsou zastaveny neviditelným štítem. Pak se Jean prudce otočí. Už to není ona, ale Phoenix, připravená zabíjet a ničit. Vojáci se pod náporem jejích sil mění v prach, Phoenix se zvedá do vzduchu a kolem ní víří auta a zpřelámané lampy a všechny trosky bitvy. Beton se vytrhává ze země a z moře vytrysknou proudy slané vody, které tančí kolem ostrova jako velcí mokří hadi, připraveni pohltit všechno živé. Jean vlají vlasy, sálá z nich ohnivý žár a všechno kolem ní začíná hořet.

Beast se vzpamatuje jako první. „Pryč!“ zařve, nejen na svůj tým, ale i na hrstku přeživších vojáků a všichni se začínají krutě strkat a tlačit, jen aby se dostali z dosahu šílené Jean. Kitty se konečně vyhrabe z díry ve zdi a za sebou táhne malého chlapce s oholenou hlavou, oblečeného jen v nemocniční košili. „Bobby!“ zakřičí zoufale.

Bobby Drake se okamžitě zastaví a otočí se, aby pomohl Kitty vylézt nahoru na betonové ruiny. Táhne ji za sebou a Kitty zase nepouští chlapcovu ruku, ten klopýtá a funí, ale Shadowcat mu nedá sebemenší šanci na odpočinek.

Wolverine zničeně hledí na tu spoušť, hledí na svou milovanou Jean, jedinou ženu, která se kdy dotkla jeho studeného rosomáčího srdce. Storm zabrzdí vedle něj a tak ho vytrhne z transu. Logan na ni pohlédne s uštvaným výrazem.

„Jen já ji můžu zastavit,“ prohlásí a opakuje tak záměrně Stormina předchozí slova. „Odveď je do bezpečí.“ Storm váhá, když dojde na krizovou situaci, je připravena na všechno, ale ne na to, že má opustit přítele v nouzi. Wolverine začíná být zoufalý. „Běž už!“ vyštěkne na ni a sám vykročí k Jean, neustále volajíc její jméno.

Všechno kolem se mění v prach, kromě Wolverina, který pomalu stoupá nahoru k Phoenix. Ta zírá přes sebe s nepříčetným výrazem a nereaguje na Loganovo volání.

„Jean,“ křičí. „Jean, já vím, že tam jsi!“ Prudká vlna energie ho smete na kolena a rosomák cítí, jak se jeho gumový oblek rozpouští. Pár kroků navíc a kůže po celém těle mu hoří, odlupuje se a odhaluje Wolverina téměř na kost. Logan řve bolestí, ale s každou nově utrženou ranou se mu dvě staré zahojí a on postoupí o krok dopředu.

„Jean,“ zachroptí, když konečně stojí vedle ní.

Zuřivě se po něm otočí. „Umřel bys kvůli nim?“ křikne po něm a Wolverine téměř přijde o obličej. Tiše zaúpí. „Ne, kvůli nim ne,“ odpovídá, vzdorovitě, téměř plačtivě. „To kvůli tobě. Pro tebe.“

Jeanin obličej se v té chvíli rozjasní a zorničky se jí o něco zúží. Tváře jí trochu poblednou, když zírá do Loganových tmavých očí. Po tvářích mu tečou slzy, ale Jean jim nerozumí.

„Prosím,“ žádá zoufale. „Zachraň mně.“

Prosba tak upřímná a jednoduchá Wolverinovi téměř vyrazí dech. Dotkne se její paže a nevšímá si bolesti, kterou mu její kůže působí.

„Já tě miluju, Jean,“ zašeptá, a když její oči zněžní a rozšíří se překvapením, vrazí svoje drápy hluboko do jejího srdce. Její křik plný bolesti i úlevy zároveň rezonuje ve větru a mísí se s Loganovým zoufalým pláčem.

 

 


PS : V jednorázovce jsou někteří x-meni zmiňováni několika jmény - jménem i přezdívkou. Uvedu to pod čarou na pravou míru, aby i čtenáři, kteří se v tom vůbec neorientují, měli trochu přehled (nevím, kolik vás bude)

 
„Dobří" X-Meni
Profesor X (Charles Xavier) - již mrtvý telepat, zakladatel Akademie
Wolverine (Logan, James Howlet, rosomák) - má nadpřirozenou schopnost uzdravování. Z paží dokáž vysunout douhé drápy z kovu adamantia. Na začátku jednorázovky je jako jeho lidské jméno zmíněno Logan, jeho lidské jméno je ale James, toto jsem si trochu upravila.
Storm (Ororo Munroe) - ovládá počasí
Iceman (Bobby Drake) - ovládá led
Colossus (Peter Rasputin) - tělo z oceli
Cyclops (Scott Summers) - má v očích extra silný laser, proto nosí neustále brýle
Rouge (Marie) - zbavuje životní síly lidi, kterých se dotkne
Beast (Dr. Henry McCoy) - zvýšená mrštnost a síla, lepší smysly
Shadowcat (Katherine „Kitty" Pryde) - prochází zdí
 
„Zlí" X-Meni
Phoenix (Jean Grey) - mocná telekinetička s rozdvojenou osobností
Magneto (Erik „Magnus" Lensher) - dokáže ovládat kov
Callisto  - běhá neuvěřitelnou rychlostí
Pyro (John Allerdyce) - ovládá oheň
Juggernaut (Cain Marko) - nezastavitelný tanku podobný téměř stroj, dokáže probořit každou překážku

 

Dopředu všem děkuji za komentáře.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek The Last stand:

3. POKLOP007
28.08.2012 [20:05]

NEMAM SLOV....!!!! Emoticon Emoticon

2. RundasGrey přispěvatel
17.07.2012 [23:14]

RundasGreySkvělá práce. Dobře jsi zachytila atmosféru filmu. Ukázková fanfikce Emoticon

1. CherryGirl přispěvatel
15.07.2012 [19:15]

CherryGirlMiluju X-Men. Nejvíc bych si přála aby byl z Logana a Storm pár..

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!