OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní » Brzy se sejdeme

22.03.2012 (11:00) • Ali • Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní • komentováno 7× • zobrazeno 2260×

Z nádvoří bylo slyšet výbuchy a křik. Mladý muž právě probíhal Velkou síní, když uslyšel, jak Pán zla metá jednu kletbu za druhou a většina jeho známých umírá. Zaujal ho ruch, který se ozýval z míst, kde stávalo profesorské podium. Zpod sutin podia, kde většinou sedávali profesoři, zaslechl chabé zakašlání. Poté se ze sutin začala pomalu a neobratně zvedat něčí postava. Spatřil před sebou Hermionu Grangerovou! Hermiona se neobratně zamotala, než získala ztracenou rovnováhu. Když se vzpamatovala, zamžourala a upřela na toho mladého muže nevěřícné oči.

 „Co ty tu děláš? Nemáš být náhodou na nádvoří se svým pánem?“ vyštěkla Hermiona a začala na něj mířit hůlkou. Mladík se jen ušklíbl a lehce Hermioninu hůlky odstrčil.

„Nejspíš bych měl, ale nejsem. Naděláš s tím něco? Ne,“ odpověděl normálním tónem.

„ Nenadělám. A co tu teda děláš?“ Každé slovo štěkala.

„Pokouším se zachránit ty, kteří přežili.“

„Ty zrovna! Draco Malfoy a zachraňuje životy. No to mě podržte.“

Z nenadání vlétla do místnosti záblesk světla a zasáhl Hermionu do prsou. Hermiona se skácela k zemi a začala vykašlávat chomáčky krve a nějaké hmoty, kterou Draco nedokázal přesně určit. Každých pár sekund se začala neovladatelně chvět a kašlat. Okamžitě k ní přiskočil a vzal ji do náručí.

„Jsi spokojený? Konečně uvidíš všechny Potterovy kamarády mrtvé. Včetně něj,“ řekla mezi záchvaty kašle.

„Tohle jsem určitě nikdy nechtěl, protože tebe jsem vždy miloval,“ řekl, ale bylo pozdě. Hermiona byla mrtvá. Draco se posadil na zem a choval Hermionu v náručí. Po nějaké chvíli přišel první záchvěv hněvu a smutku. Tento nával projel Dracem jako blesk a uzemnil jej, jako nic do téhle doby. Přitiskl k sobě Hermionino mrtvé tělo a kolébal jej v náručí, jako kdyby byla malé a živé dítě.

„Tohle se nemělo stát. Nemělo,“ opakoval Draco zoufale a po tvářích mu začaly stékat slzy. Poté Hermionu opatrně položil na zem a kousek od ní odstoupil.

„Sbohem, má milovaná. Brzy se opět shledáme,“ zašeptal se slzami v očích. Mladík proti sobě otočil svou hůlku a vyslovil dvě poslední slova…

Najednou Draca probudil paprsek jasného a bílého světla, který jej bodal do očí. Draco lehce pootevřel oči, ale musel si je zastínit, než přivykl jasnému světlu.

„Kde to jsem,“ zašeptal do prázdna.

„Jsi přesně tam, kde máš být,“ odpověděl mu bezpečně známý hlas. Draco se pomalu otočil a spatřil profesora Brumbála, jak k němu pomalu kráčí svým rozvážným krokem a sleduje ho zpod půlměsícových brýlí. Draco se na něm na chvíli zastavil pohledem. Potřeboval ujištění, že jej zrak nešálí.

„Pane profesore, jste to opravdu vy?“ zeptal se opatrně a natáhl k němu jeden prst. Když na pokožce cítil látku a následně nepatrný tlak profesorova hmotného těla, uvědomil si, kde je. Profesor se tomu melodicky zasmál.

„Ano, milý Draco, jsem to já. A myslím, že asi budeš někoho hledat,“ mrknul na něj profesor zpod svých brýlí a ukázal rukou k něčemu, co vypadalo jako balkón. Teprve teď si Draco uvědomil, že stojí v něčem, co připomíná provzdušněnou místnost. Podíval se směrem, kam profesor ukazoval a střetl se s očima Hermiony.

„Omlouvám se, pane, ale musím si něco vyřídit,“ řekl Draco spěšně a už mířil k Hermioně. U ní se zastavil. Postavil se vedle ní a zahleděl se na ni. Hermiona upírala zrak před sebe. Draco se chtěl podívat, kam směřuje její pohled, ale nějak od ní nemohl odtrhnout oči.

„Myslel si to vážně? To, co jsi říkal tam dole?“ zeptala se Hermiona po chvíli a opatrně na něj pohlédla. Draco se zadíval do jejích hlubokých hnědých očí.

„Tak vážně, jak jen to jde,“ odvětil a Hermiona věděla, že nelže. Něco jí radilo, aby okamžitě odešla, ale nemohla. Musela si přiznat, že přes to všechno tohoto mladého muže milovala. Draco uchopil její ruce něžně do svých, lehce se k ní sklonil a spojil jejich rty v první společný polibek…

Autor: Ali (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Jednodílné » FanFiction ostatní

Sdílet

Diskuse pro článek Brzy se sejdeme: