12.10.2013 (13:00) • Sumi • Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction • komentováno 8× • zobrazeno 841×
Seděla jsem u topení a nemohla pohnout rukama. Co se to sakra děje?! Prohlížela jsem si zbytek místnosti, ale přes tmu jsem toho moc neviděla. Najednou se přede mnou někdo zjevil. Dominga!
„Ale no tak, klídek," zašeptala moje milovaná teta. Proč mě tady drží svázanou? Co jsem provedla? Co po mně chce? Více otázek než-li odpovědí.
„Musíš ho zabít!" zašeptala a tvářila se výhružně. Zavřela jsem oči a zavrtěla hlavou. Nesnášela jsem slovo "musíš". Když jsem oči znovu otevřela, zkláněla se nade mnou s mačetou v ruce. Kdybych nebyla v téhle situaci, smála bych se tomu. Voodoo kněžka mě chce zabít mačetou?
Zaječela jsem a trhla s sebou. Otevřela jsem oči a ležela ve své posteli. Doma. Prohlédla jsem si ruce. Všechno bylo naprosto v pořádku. Jen jsem dnes měla narozeniny. Patnácté. Vykopala jsem se z postele a v pyžamu seběhla dolů po schodech. Kolem stolu byla rozestavěná skoro celá moje rodina - bratr, tetičky, strýčkové, babička s dědou a rodiče. Povzdychla jsem si, když mě maminka vyhnala nahoru se umýt a převléknout. Mezitím se na mě teta Dominga vesele usmívala. Trochu mě to vyděsilo.
Po studené sprše na probrání jsem probírala šatník. Nakonec jsem si vybrala černé kraťasy a červené tílko. Tak jsem se cítila nejpohodlněji a k mým dlouhým zrzavým vlasům to dokonale sedělo. Nechtěla jsem vůbec nic slavit… Seběhla jsem dolů a nechala si od všech popřát.
Snědli jsme dort a potom mamka řekla největší překvapení:
„Má milovaná dcera pojede s Domingou na dovolenou!"
Vykulila jsem oči. Cože? Nikdy jsme neměly tak dobré vztahy.
„No tak, běž si sbalit," popoháněli mě všichni. Dobře, nepřela jsem se s nima. Dneska jsem na to vážně neměla sílu. Postavila jsem se před postel a prohlížela si fotky. Nejradši jsem měla tu, na které jsem byla s bratrem. Měla jsem zvláštní pocit z odjezdu. Hlavně kvůli němu. Připadala jsem si hloupě, vždyť jedu jen na normální dovolenou. Přemýšlela jsem, co bych si s sebou měla zabalit. Nakonec jsem se rozhodla pro několik jednoduchých topů, kraťas a džínů. Kdyby se ochladilo, přihodila jsem i mikinu. V koupelně jsem pobalila hygienu a vydala se na dvůr. Rozloučila jsem se hlavně s bráškou. Vážně, stačí týden a starší bratr vám chybí víc, než si myslíte. Nebo to vážně byla intuice zla?
Po desetihodinové cestě jsme konečně dorazily. Po cestě jsme nemluvily a viditelně to ani jedné z nás nevadilo. Byly jsme v St. Louis. Neměla jsem nejmenší tušení, že bydlí tak daleko. Co už...
Dovedla mě do baráku, který byl víceméně celý černý. Černá střecha, černý nátěr a rudé okenice. Mám tyhle barvy ráda, ale tohle bylo příliš depresivní.
„Celé horní patro je tvoje. Ber to jako tvůj byt, máš tam kuchyň, plnou lednici, nějaké peníze..." počítala to na prstech. Kývla jsem a odpotácela se nahoru s kufrem. S 160 centimetrama se občas i lehké věci zdají nesmírně těžké.
Nechala mě si vybalit a potom mě odvedla do sklepa. Přibližovala se ke mně, na tváři divoký výraz plný temnoty. Couvala jsem od ní až jsem spadla. Po čtyřech jsem se doplazila do rohu, začalo mi být špatně. Cítila jsem se jako po ráně do hlavy a začala propadat panice. Vzpomněla jsem si na dnešní sen.
„Magie a kouzla, pojďte k nám!" slyšela jsem ji říkat a poté upadla do hlubokého spánku.
Autor: Sumi, v rubrice: Povídky » Na pokračování » Ostatní FanFiction
Sdílet
Diskuse pro článek Spells of the Dead - Prolog:
Začínám s novou povídkou, fanfiction na Anitu Blake. Keisys je 18-letá dívka, která byla nechtěně vtáhnutá do tajů magie. Zvládne zabíjet podle rozkazů nebo se své kněžce postaví? 
Sdílet
Diky :)
Vypadá to zajímavě. 
Uvidíme, jak se to bude nadále vyvíjet. 
Jé kámo skvělý! 
Konečně jsi napsala první kapču - tak se strašně moc těším na pokráčko 
