Když jste doma, nudíte se, tak si vezmete papír a tužku a píšete :))
10.11.2015 (09:00) • Michaella • Povídky » Drabble • komentováno 2× • zobrazeno 1456×
Ohnu se, že si zavážu tkaničku, avšak můj batoh upadne na zem a všechny věci se z něj vysypou. Najednou mé oči spatří neznámé tenisky. Mé oči putují výš, až se zastaví u zelených očí, které se na mě smály. Pomohl mi posbírat věci.
„Ahoj, já jsem Adam.“
„Já jsem Alex.“ Díval se na mě a probodával mě svým pohledem. Bylo mi krásně, ale musela jsem domů. Poděkovala jsem mu, ale on vzal mou ruku a napsal na ni své číslo, usmíval se při tom. Jeho ruka držela tu mou, ne pevně, ale jemně. Naposledy jsem se na něj podívala a odešla.
Týden ho nevidím, chybí mi. Zavolám mu, ale nevím, co říci. Napíšu mu a ptám se ho, jestli se mnou nechce někam zajít. Odpoví pozdě večer s tím, že má teď čas a že se za půl hodiny sejdeme na louce u útesu. Přijdu, jenže on tam není. Sednu si do trávy a sleduju hvězdy. Najednou ucítím, jak si někdo sedne vedle mě a chytí mě kolem ramen. Otočím se, je to on. Nahne se a políbí mě, lehne si vedle mě a spolu sníme. Mám ho ráda, cítím to. Najednou se rozběhnu a padám do nekonečného temna.
Doufám, že se Vám to líbilo, popřípadě zanechte komentář :)
Autor: Michaella (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble
Diskuse pro článek Tkaničky:
Děkuju :)
Úžasný
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!