Konec dobrých dní • OurStories.cz ~ naše povídky

Když věříte ve svět a ten vás zradí... Úryvek z mé knihy, který mě při psaní dostal víc, než by vlastní dílo asi mělo.

14.11.2016 (16:00) • Poisson • Povídky » Drabble • komentováno 1× • zobrazeno 2059×

Kolena se pode mnou podlomila a já se jimi zabořila do vlhkého mechu. Dean, Liam, Arthur, Will a Ryan jsou mrtví. Jade drží jako zvíře. Adrian je zrádce. Chloe a Erin jsou někde v divočině, samy, ztracené.

Příliš mnoho bolavých myšlenek, které na mě dopadly jako balvany. A vzpomínka na Deana, když klečel pod pódiem, na zoufalství a vztek v jeho očích, na to, jak z jeho rtů tiše splynula slova, která jsem znala jen ze starých knih z dob před Událostí a ve která jsem se ani neodvažovala doufat, byla nejbolestivější ze všech. Protože jsme se odhodlali si je říct až ve chvíli, kdy neměla sílu nic změnit.

Položila jsem se bokem na zem. Bylo mi jedno, že provlhnu ještě víc, že mnou začíná třást chladno z mokrého oblečení. Nemělo smysl jít dál a o něco se snažit. Zničili odkaz našich předků, dvanácti rodin, které chtěly pro své potomky lepší místo k životu. Zničili město. Zničili řád a pořádek.

Zabili Deana.

I když jsem vždy život považovala za největší dar, který nám byl dán, už mi na něm nezáleželo. Chtěla jsem zemřít.

A les mou pobídku přijal a přikryl mé uhasínající myšlenky milosrdným šepotem kapek ve svých stálezelených větvích

Autor: Poisson (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble