OurStories.cz ~ naše povídky - Shrnutí » Povídky od Vogel

Kapitolové: Ernst

Jednodílné: Vodník | Nehmotný protihráč | Sejdeme se přece v nebi... | Šachová partie | Virginia

Kresby: Edgar Allan Poe | Nothing burns like the cold | Kresby jeleni | Slavík a růže | Sobecký obr

03.07.2012 (12:14) • Vogel • Shrnutí • komentováno 71× • zobrazeno 6615×

     Ernst

      Příběh o chlapci, dívce a mrtvé dívce. Celkem jednoduchý. Až na to, že ten chlapec je upír, dívka celkem provokatér a mrtvá dívka je... mrtvá. 

Což nemáš soucit?
vrať se mi zpět,
abych zas procit,
abych zas vzlét - (A. S. Puškin) 

Minulost:     Ernst vyrůstal s otcem pohybujícím se ve vyšších SS kruzích. Nacistická ideologie je v Německu zažraná jako mor a pro šestnáctileté dítě je v té době téměř nemožné najít alternativní názor - přesto ho Ernst nachází po seznámení s dívkou Kateřinou. Její rodiče, Češi, pracují v Berlíně "proti". Ve chvíli, kdy osud jejích rodičů zpečetí Ernstův vlastní otec tím, že ho pošle do nedalekého koncentračního tábora, je Ernst už rozhodnutý naplno... 
   Po Kateřině jdou nyní také a Ernst skončí na gestapu, odkud začíná prolog...
V přítomnosti se Ernst seznamuje s dívkou Sylviou, která je unešena z normálního světa do "upírského sídla" - jojo pozůstatky Volturiových - a odtud se začíná rozvíjet celý ten zpropadený příběh od nenávisti až k - nechte se překvapit.

Prolog
1. kapitola
2. kapitola
3. kapitola 
4. kapitola
5. kapitola
... 

________________________________________________________

      Nehmotný protihráč

Es regnet. Was für ein Wunder.
Alles ist nass und sauber.
Was für ein Wunder dieses Leben,
wie der Regen in deinen Augen.      

      Píše se rok 1892. Je deštivý květnový den, Berlínské ulice se lesknou mokrem a zdaleka se nedá říci, že by se mělo přihodit něco neobvyklého. Jakých chyb je však člověk schopen se dopustit!

     část první - část druhá - část třetí 

___________________________________________________________________

      Virginia

    Krátký příběh inspirovaný Edgarem A. Poem a jeho manželkou Virginií E. Clemm. Psáno v době, kdy mé Poe studium nabývalo vrcholu. Příběh vypráví o jednom říjnovém večeru, kdy bída ustoupí před hloubkou citu a vášní --

 ___________________________________________________________________

      Šachová partie

    Povídka, jejíž děj se odehrává někde v Evropě ve 30. letech. Večírek. Společnost se baví, jen v koutě stojí osamělá žena se sklínkou v ruce. Když se pak ozve, zda by si s ní někdo nezhrál šachy, přihlásí se k ní muž, jehož tvář je jí nějak povědomá...

 ___________________________________________________________________

     Sejdeme se přece v nebi...

    Krátká povídka o jedné tmavé vánoční noci. Vánoční čas, kdy blízcí jsou si ještě bližší... Meluzína škvírou pod oknem hraje melodii Mozartova Rekviem a zanedlouho osamělá duše nebude sama. Nebo spíš naopak?

________________________________________________________

 

    Vodník

    Další krátká povídka, kraj se utápí v noci, jen horizont hraje berlínskou modří. Zima si pomalu zotročuje přírodu, už přituhlo. Odloučení od lidského světa. Vodník.

 

 

 

 

Autor: Vogel (Shrnutí povídek), v rubrice: Shrnutí



Sdílet

Diskuse pro článek Povídky od Vogel:

LoveRain, jé, to je milé... Skoro abych to před takovou spisovatelkou rychle stáhla pryč :D. A i já si o víkendu musím přečíst tu jednu báseň od tebe, která unikla mé pozornosti - pokud se nemýlím. Mimochodem, je vážně potěšující vidět, jak zmizel tvůj avatar writers block!

uááá, utekly mi další díly Nehmotného protihráče a já si toho všimnu až teď? Potřebovala bych nafouknout den o pár hodin . Nebo radši tejdnů. O víkendu mě tu máš, protože to fakt musím dočíst. Prozatím psaní zdar a snad něco opět přibyde.

Tak to zní náhodou hodně zajímavě! Musím se po tom poohlédnout. Uhm, a jak se vůbec máš? Já bych celkem brala další prázdniny. :D

Och, tak tedy děkuji

Komentování situace, pomocí různých obličejů, dělaných tak, aby je nikdo neviděl (což se mnohdy nepodaří) a jež jsou popsány mocně vtipně.

Už jsem to začala praktikovat a docela se mi to nepodařilo

Maky21: Promiň, že se ozývám po tak dlouhé době...
Konstatování situace, snad trochu s nádechem komplimentu, který si tam ale musíš dokreslit sama podle citu :D.
Jaké Jimovy zvyky?

Uch, teď nevím jistě, jestli to mám brát jako pochvalu, či výtku, anebo konstatování situace, protože poslední dobou se okolo mě dějí šílené věci
Mně dámy z knihovny daly do úschovy Inheritance, protože jsem si půjčovala Brisingra a Eldesta (Eragona mám doma) a když jsem to asi po dvou měsících zjistila, byla jsem totiž náhodou na mailu, tak jsem jim musela volat a vysvětlovat, že mi mamka tuhle knížku jaksi koupila. Připadala jsem si opravdu hrozně, protože dámy z knihovny musely mít určitě takovou tu naivní radost, že si na mě vzpomenuly a že budu mít radost já.
Máš štěstí, že to neznáš. I když možnáá si nějaké Jimovy zvyky vypůjčím, protože jsou opravdu výtečné.
Alchymista je dobrej

šílené dítě, ty jsi opravdu šílené!
Ale taky mám hrozně moc knížek, co bych si přála přečíst. Pak se stane, že rozečtu celou knihovnu najednou (například Navzdory básník zpívá mám rozečtený už někdy od května to je, myslím, můj rekord).
Ten název mi něco říká, ale asi to vážně neznám. A Alchymistu znám jen podle názvu .

Jo. Mamku učitelku v hudebce a tátu doktora, naprosto nechápu, jak se jim mohlo narodit tak šílený dítě, jako jsem já
Momentálně nemám čas, ale někdy se na to určitě juknu. (sakra, už bych si měla psát seznam těch knížek, nakteréé určitě juknu )
Teď má přednost povinná četba, čtu Šťastný Jim od jakéhosi chlapa, nepamatuju si jeho jméno To asi neznáš a v nejlepšímpřípadě ani nepoznáš, poněvadž je to děsivě nudný (Možná je to ale jen tím, že jsem předtím četa Alchymistu, kterejbyl děsivě zajímavej )

Hustý, ty máš dědu ředitele?
Štrúdl míváme taky často... Nu a čtu hrozně moc knížek najednou, ale tou knihou jsem myslela zrovna od S. Zweiga sbírku takových novel. (Doporučuju, jestli tě baví takový psychologický věci.) Co čteš ty? (Vsadím se, že to nebudu znát )

Nebudem -.- Ale mohli bychom. Musím se o toom zmínit u dědy, on je totiž velevážený pan ředitel

Moje taška téže tiše leží, ale bolí mě za krkem, asi proto, že jsem dlouho hrála Mafii a skláněla se nad obrazovkou. Avšak! Vyvažuje to ten štrúdl, co mám k večeři
Co čteš?

Přidat komentář:

Nick:

Text: