OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Za zrcadlem

Můj nový svět, má snová víra. Mé vnímání světa. Můj sen a realita.
Myšlenky v hlavě dostaly se mi na "papír". Je tomu asi dva měsíce, co jsem to postovala na svém blogu, asi nastal čas to hodit i sem :)
Eris

06.01.2015 (17:00) • Eris • Básničky • komentováno 1× • zobrazeno 1303×

 Stála jsem za zrcadlem,

lidi chodili kolem.

Nepovšimnuta, přehlížena

sleduju ostatní zpoza skla.

 

Směju se a pláču,

tancuju, křičím a šeptám si:

nevidí mě, neslyší,

masy lidí kolem mě,

jsou vzduch, stávám se vzduchem,

přestože se chci lišit.

Nevidím je.

 

Stála jsem za zrcadlem

a hleděla na lidi,

nepovšimla a přehlížela jsem

krásu kolem mě, za sklem,

kde jezera a řeky,

pole a louky, lesy,

zvěř a nebe, slunce a mraky,

dělaly mi společnost.

 

Upnutá na lidi za sklem

nevnímala krásu světa.

Oni jsou slepí vůči světu,

jsou vzduch a já sem jiná.

Svá.

 

Jsem liška a orel a jelen,

jsem sova a tráva a stromy,

jsem řeka, nebe a hvězdy,

jsem slunce a vítr a déšť.

 

Jsem za zrcadlem

z té správné strany.

Autor: Eris (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Za zrcadlem:

Ahoj,
je to velice zajímavá myšlenka, ale nevím, jestli jsem to pochopila zcela správně. Budu ráda, když zareaguješ na můj komentář a pokusíš se mi pointu dovysvětlit. Vnímala jsem to, jako by onen člověk byl ve světě iluzí, tedy jak popisuješ za zrcadlem, a díval se na svět jinýma očima.
Ne všechno se rýmovala, ale myslím, že to ani ničemu nevadilo, protože všechno šlo ve společném rytmu a četlo se to jednoduše a plynule. Pěkné

Přidat komentář:

Nick:

Text: