Ani ne nápad, pouhá nálada.
29.12.2014 (20:00) • SaDiablo • Básničky • komentováno 2× • zobrazeno 1597×
Topím se v poušti
Topím se s tebou
Topím se a nevím jak ven
Úsměv mi proklouznul
Prsty mi ztuhly
Život můj zůstal rozpolcen
Krásný je pocit
Chladného vzduchu
Když v noci horké usínám
Lítost však sžírá mne
Když slunce zapadne
Když člověk náhle lehá sám
Pocity ztracené
Ani čas nevrátí
A snění marné zdá se být
Leč o čem by život byl
Bez síly z bolesti
Kdyby se člověk usoužil
Autor: SaDiablo (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek V rozporu :
2.
Smazat | Upravit | 02.01.2015 [23:42]
Tohle už je o něčem jiném.... 
Lítost však sžírá mne/ Když slunce zapadne/ Když člověk náhle lehá sám - au... jak výstižné...
Souhlasím s Love, ten začátek u mě taky drobátko drhl... ale pro mě jsi zpátky. 
Taky jsem moc ráda, že si čas můžu chodit trávit zase k tobě.
1. LoveRain přispěvatel
31.12.2014 [0:18]
SaDi, počáteční odstavec mi moc nesedl, jsem ale ráda, že jsem četla dál - konec byl skvělý. Jsem ráda, že se zase rozepisuješ. Že si pauzy mezi učením můžu chodit trávit sem k tobě. Tak snad budeš pokračovat, zkouškové mi teprve začíná. 
Přidat komentář:
