Stále ještě doufám...
Moje úplně první volné verše.
10.10.2015 (10:00) • Kate3 • Básničky • komentováno 2× • zobrazeno 1452×
Nechte ji, prosím,
nechte ji naivně doufat,
že láska ještě nezmizela,
že poslední hvězda nespadla z nebe,
že její poslední přání
bude splněno
i s oblohou posetou,
diamanty v jeho očích,
které tolik milovala,
se už nikdy nebudou dívat
na ni.
Jaký je rozdíl
mezi tím,
jestli se budou dívat na jinou,
nebo na žádnou.
Nikdo neví,
kdy přijde jeho čas,
kdy se dotkne
zářivých diamantů.
A uzří…
Boží lásku.
Stále doufám,
že láska ještě nezmizela.
Autor: Kate3 (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Ještě nezmizela...:
emam, děkuji. 
Není to žádná omezenost. Jen jsem trochu spojila lyrický subjekt a sebe. 
Lyrický subjekt nemusí vždy korespondovat s autorem, ale zrovna zde to tak je. 
Poezii moc nerozumím, pokud nemá říkačkovou formu. Ale náladu to má 
Jen mě mate ten začátek versus konec. Pořád mluvíš o ní a pak najednou o sobě. Ale to může být pouze mou omezeností, že jsem to nepochopila
Přidat komentář:
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
- Vždy o jeden krok pozadu I.: Osudové setkání - 1. část
- Tichá bolest
- Les svetlušiek
- Krok od temnoty - Prolog
- Error code 417
- Nesnesitelný chlap 1/2
- Jediná noc
- Otázka ceny 1
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!