OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries » Good night, sweetheart VIII.

30.10.2014 (11:00) • Sweetly • Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries • komentováno 2× • zobrazeno 1092×

XI. - Špehování

Skácela jsem se na pohovku a začala předstírat, že spím. Zdálo se mi to jako nejlepší řešení, protože Damon a Stefan vypadali, jako by se nejraději povraždili. Což je samo o sobě strašné. Stefana jsem se bála, ale ne z toho důvodu, že by to byl muž, ale z toho, že je upír. Teda mělo na tom i podíl to, že je muž… Ale trochu. Nebyl mi vůbec sympatický, už jen z toho důvodu, jak se na mě díval. Možná, kdybych byla normální, tak budu z pohledu na něj slintat, ale já nebyla normální. Byla jsem jiná po zkušenosti s Derekem. Hmm… Ale Damon je mnohokrát hezčí, má hezčí zadek a obličej. Já prostě po něm toužím!

„Co to má, Damone, znamenat?" vyhrkl Stefan po chvíli ticha a já na sobě ucítila jeho oči. Měla jsem chuť ucuknout, ale musím se ovládat. Špehuji přeci upíry, nebo ne?

„Máš s tím nějaký problém?" zeptal se ho drsně Damon a já mu byla vděčná, protože mě zachránil před Stefanovým pohledem. „Nebo prostě hledáš problém? Stefane, já jí nehodlám ublížit," pokračoval dál a já si uvědomila, že to myslel vážně. Začínala jsem mu pomalu důvěřovat a mít ho ráda, ale to se nesmí dozvědět, protože by mě určitě začal nenávidět a já se vůbec necítila na to být si s někým tak blízko jako s tím grázlem Derekem. „Já ji mám vážně rád," dodal a mně poskočilo srdíčko. On mě má rád! Nejraději bych si zatancovala vítězný taneček… Ale to bude muset chvíli počkat. Byla jsem ráda, že mě má rád. Nečekala jsem to. Myslela jsem si, že jsem jen další jeho svačinka, i když mi slíbil, že mi nikdo neublíží.

Bylo ticho a já si říkala, jestli neodešli pryč. Chtělo se mi křičet štěstím. Už jsem si začínala myslet, že upíři mohou utrpět infarkt, ale Elena promluvila.

„Vážně?" zeptala se a já cítila, že se usmívá. Byla mi docela sympatická na to, že je upírka.

„Jo," odpověděl tiše Damon. Cítila jsem na sobě jeho pohled a poprvé mi byl nepříjemný. Chtěla jsem se trochu protáhnout, ale asi bych se prozradila, a to nesmím. Chci se dozvědět něco, co by jinak neřešili, kdybych byla „vzhůru“.

„Ví, co jsi?" zeptal se Stefan napjatě a já čekala, co Damon odpoví. Už teď jsem začala Stefana nenávidět kvůli jeho hloupým otázkám.

„Jo, ale ne ode mě. Dělá mi to trochu starosti," odpověděl Damon a v jeho hlase bylo znát, že přemýšlí, zda má pokračovat. Na jednu stranu jsem si to přála a na druhou ne, protože téma grázl Derek mě ještě teď děsilo, i když nikdo zatím nevěděl, co se mi stalo, ale Damon byl chytrý a mohl mi přečíst myšlenky. Napjatě jsem čekala, co z Damona nakonec vypadne.

„Má strach z mužů. Nikomu nevěří, dokud se neujistí, že to myslí vážně...," pokračoval a já nechápala, jak to může vědět. Já mu nic neříkala! Můžu mu vůbec věřit? Vím, že bych mu neměla věřit už z toho důvodu, že je to upír, ale já ho měla ráda a důvěřovala mu.

Damon pokračoval a já byla šokovaná. „Jeden upír jí zabil rodinu a ona to viděla. Mám podezření, že toho upíra znala..."

„Damone, zpomal trochu, jo? Moje mozkové závity to jaksi nestíhají zpracovávat," skočila mu do řeči Elena a já byla vážně ráda, že to udělala, nakonec bych se dozvěděla i něco, co bych nechtěla.

Bože, Bože! křičela jsem v duchu a zoufala si. Věděl o mně úplně všechno a já mu nic nemusela říkat. Chtěla jsem otevřít oči a pěkně se ho zeptat, jak to ví, ale ovládla jsem se. Neprozradím se.

„Damone, takže podle tebe znala upíra?“ ujišťoval se Stefan a já ho v myšlenkách škrtila. Nesnáším ho! Už dlouho jsem nikoho tak nesnášela jako Stefana, teda až na Dereka, ale u něj je to samozřejmost.

„Jo,“ řekl Damon a z jeho hlasu jsem slyšela, že nad něčím usilovně přemýšlí. Rozvíjí svoji šílenou teorii? Teda nebyla až tak šílená jako pravdivá.

„Takže si to shrneme,“ řekla Elena a pokračovala. „Znala upíra, možná až moc dobře. Bojí se mužů, nikomu nevěří… Je to všechno?“

„Všechno, co zatím vím,“ odpověděl Damon a já ho proklínala. Začalo se mi vážně chtít spát, abych zaspala všechno, co jsem teď slyšela.

„Ta holka není v pohodě… Jak jste se vůbec seznámili?“ zeptal se Stefan a Eleno ho doplnila. „Nebo to měla být tvá další svačinka?“

Já, že nejsem v pohodě? On zažil to, co já? Takže jediný, kdo nebyl v pohodě, je Stefan. Prostě on byl naprosto vadnej.

„Narazila do mě a provokovala mě,“ řekl Damon a asi se usmíval, protože jsem mu tenkrát, i když to bylo jen před dvěma dny, vynadala, že do mě narazil, ale oba jsme moc dobře věděli, že to já do něj narazila. „Nejdřív jsem ji chtěl vysát, ale ona pak vyhrkla, že se upírek rozčiluje,“ pokračoval Damon a já slyšela, jak se všichni tři zasmáli. Teda nevím proč, ale to je jedno. „No a od té doby jsme spolu,“ zakončil to Damon.

„Hezké setkání,“ poznamenala Elena a pokračovala. „Jak tě provokovala?“

Damon se zasmál. „Provokovala mě a provokuje,“ řekl. „Třeba mě tahala za vlasy,“ pokračoval. „Pár jich i vytrhla.“

Nejraději bych mu řekla, ať si přestane vymýšlet, že jsem mu vytrhla vlasy. Mohl si za to sám. Chtělo se mi strašně spát a pomalu jsem začala upadat do říše snů, kde nebyl žádný otravný Stefan a zatím mně sympatická Elena.

Protáhla jsem se a zívla si. Celou dobu se mi zdálo o Damonovi a bylo to vůbec poprvé, co mě nedoprovázely noční můry. Cítila jsem pod sebou něco měkkého, co rozhodně nemohl být gauč. Otevřela jsem oči a dívala se do tváře Damonovi. Vyjekla jsem a on se zasmál.

„Už jsi vzhůru, princezno?“ zeptal se pořád se smíchem.

„Kde to jsem?“ Ignorovala jsem jeho otázku a prohlížela si místnost. Byla jednoduše vybavená, ale, jak se říká, v jednoduchosti je krása a tady to sedělo.

„V posteli?“

„Vážně vtipné,“ zasyčela jsem.

Damon se natáhl vedle mě. „V pokoji, který se stane tvým domovem na pár měsíců nebo týdnů,“ řekl.

„Aha,“ nenapadla mě žádná duchapřítomnější odpověď. „A co tu děláš ty?“ ukázala jsem na něj prstem.

„Bydlím,“ odpověděl klidně a uvelebil se.

„Jako tady se mnou?“ vymáčkla jsme ze sebe.

„Vadí ti to? Můžu spát v obýváku na gauči, jestli chceš,“ zeptal se vážně a podíval se na mě.

„Ne, zůstaň tu,“ řekla jsem rychle. Vážně jsem nechtěla, aby odešel, s ním jsem se cítila v bezpečí.

„Díky,“ řekl a usmál se. Zbožňuji ten jeho sexy úsměv. Je prostě boží!

Vůbec jsem nečekala, že kapitolu dopíšu už v úterý... =) Další bude tak v sobotu, ale může být i dřív, protože mám tenhle týden dost volného času a venku je stejně pěkně zima... 

P.S. Vím, že Damona, Elena a Stefan jsou upíří, ale berte to tak, že prostě nepoznali, že Adele nespala. Byli prostě až moc zaujatý rozhovorem... :D

P.P.S. Psala jsem pod předchozí kapitolu, že se dozvíme, co se stalo mezi Stefanem a Damonem, ale nějak se mi to do této kapitoly nehodilo. Bude to v příští kapitole, která bude z pohledu Damona. =)

Autor: Sweetly (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování » FanFiction The Vampire Diaries

Sdílet

Diskuse pro článek Good night, sweetheart VIII.: