Občas se ocitneme na místech, o kterých si myslíme, že tam nepatříme. Potom ale přijde obyčejná maličkost, kterou (ve skutečnosti) pochopíte jenom vy, protože pro ostatní má nulový význam. A v ten moment si uvědomíte, že jste přesně tam, kde byste měli být.
17.09.2013 (16:00) • Carrie • Povídky » Drabble • komentováno 6× • zobrazeno 938×
„Kristýno, neberu NE jako odpověď. Půjdeš s námi a hotovo"
...
A tak jsem tu seděla. Na sedačce svého bývalého přítele, kterého jsem nedávno potkala po téměř dvou letech, a snažila se vypadat, že do jeho bytu patřím, stejně jako všichni ostatní. Každý naprosto dokonale věděl, kdo jsem, ale já jsem víc než polovinu z nich nikdy v životě neviděla.
V hlavně jsem si neustále opakovala: „Co tu, sakra, dělám? Neměla bych tu vůbec být!"
Jenže pak se na mě usmál, přesně jako tehdy, a já si nedokázala vybavit žádné jiné místo, kde bych právě teď měla být víc než tady.
Autor: Carrie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek Přesně jako tehdy:
Děkuju 
Moc hezké. 
Moc děkuju 
Krásné. 
Přesně tak! A člověk si aspoň na chvíli konečně uvědomí, že maličkosti jsou nejdůležitější Moc děkuju
Krásné! Až mi z toho mrazí, jak je to pravdivé. Stačí maličkost a víš, že jsi tam, kam patříš 
Přidat komentář:
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
- Vždy o jeden krok pozadu I.: Osudové setkání - 1. část
- Tichá bolest
- Les svetlušiek
- Krok od temnoty - Prolog
- Error code 417
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!