Když jste strašně daleko od jediné osoby na téhle podivné planetě, která vás chápe...
14.09.2016 (09:00) • TeRez • Povídky » Drabble • komentováno 0× • zobrazeno 917×
Do očí se jí tlačily slzy, zase.
Zamrkala, aby je zahnala, a zahleděla se do bílé holé zdi.
Byla od něho daleko čtyři sta kilometrů. A jejich vztah se opět scvrkl do dvou esemesek za den. Do tří holých vět a dvou smajlíku. Do občasného krátkého telefonátu. Do jednoho „Miluji tě…“ denně na dobrou noc. Do dvou společných dnů a pak dlouhé samoty…
Tentokrát slzy neudržela, přehouply se přes řasy a padaly po tvářích dolů k tvrdé zemi. Stejnou rychlostí k ní padala i její snaha ‚být statečná‘.
„Zvládneme to?“ zbytečná otázka, kterou sama sobě bez ustání kladla.
„Musíme…“ odpovídal.
Autor: TeRez, v rubrice: Povídky » Drabble
Sdílet
Diskuse pro článek Daleko:
Přidat komentář:
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
- Vždy o jeden krok pozadu I.: Osudové setkání - 1. část
- Tichá bolest
- Les svetlušiek
- Krok od temnoty - Prolog
- Error code 417
- Nesnesitelný chlap 1/2
- Jediná noc
- Otázka ceny 1
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!