OurStories.cz ~ naše povídky - Profil uživatele RenyNew



RenyNew

RenyNewPráva: přispěvatel

Reálné jméno: Zcela jasně vyplývá z přezdívky, stačí lehce počeštit!

Bydliště: Horní Potok

Věk: 23

O mně: Slavnostně přísahám, že jsem připravena ke každé špatnosti...

...neboť s maturitním ročníkem se ve mě silně a nejspíš nenávratně probudila láska ke světu čar a kouzel Joane Rowlingové. Lenka a Neville, těmi to začalo. S Jamesem a Lily jsem přišla na to, že mi pasuje povídka postavená na jedné potterovské dvojici, trefné písničce a pár střípcích z reálného života, zahalených do kouzelného hávu. Rem a Dora mi ukázali, jak lehce lze zkombinovat správnou dávku smutku i štěstí. Sirius se projevil jako postava, která mi sice není povahově vůbec blízká, ale vždycky si ráda popíšu jeho dialogy...

Nicméně, nejvděčnějším námětem mi zůstal náš oblíbený chlapec s malým chlupatým problémem, jemuž jsem věnovala několik dalších dvěstě či třistaslovných střípků. A přestat nehodlám...

Neplecha ukončena!

A... taky koketuju s historií. Srpen 1968, Sudety, druhý československý odboj a obecně druhá světová válka. Nebo třeba čtrnácté století s Janem Lucemburským a Eliškou Přemyslovnou v hlavní roli.

Mimoto miluju Zbabělce Josefa Škvoreckého a jeho Dannyho Smiřického (což se promítlo do drabble Ten kluk, co mě potká v Praze).
A nedám dopustit na Cejch Zdeněka Šmída.

Kontakt:

E-mail: RenyNovejch (zavináč) seznam.cz

Web: www.rangersapprenticecz.blog.cz

Statistiky:

Moje články: 26

Moje komentáře

Titulek článku Text
30.11.2021 (23:09)FanFiction Harry PotterMalý barevný problém I. Díky, Pejťo :-). Budu moc ráda, když zavítáš i k mým dalším potterovským povídkám :-). Třeba jednou i tenhle Malý barevný problém dokončím.
03.03.2021 (14:38)Na pokračováníZelený písek - kapitola 1. Květáčku, tohle mě baví! Nejsem velký čtenář sci-fi, ale takhle laděnou young adult záležitost si nechám líbit. Právě jsem si k ní odskočila od diplomky a je to moc příjemný relax.
Janice mě po první kapitole oslovila - člověk by sice mohl namítnout, že holka, která žije bez rodičů a je i na poměry svého okolí nadmíru hezká může inklinovat k Mary Sue, ale já věřím, že se ti povede to udržet na uzdě a k ničemu takovému nedojde.
Líbí se mi ten styl, který je lehký, plyne a moc mě baví takové ty postřehy, poznámky, které jsou sice veskrze současné (inu, vypravěč je koneckonců z našich časů, ne z jejich), ale sedí mi tam... Je to takové stylizované doku-drama :-D.
PS: Doufám, že máš pro Harryho příjmení dostatečný důvod :-D. Mortal zní prostě hodně... klišofantasy? :-D. To nevytýkám, zatím mi to nevadí, protože tuším nějaký záměr.
02.03.2021 (15:23)FanFiction Harry PotterUkradený svět - 8. kapitola Ano, soucítím :-D. Přítel se taky zpočátku tvářil dost zaraženě, když jsem se mu snažila to popsat. Ale už se tak nějak pozvolna naladil na tenhle způsob uvažování :-D. My jsme také rády, že je tu někdo další, kdo píše o světě, který nás baví - a že píše dobře! Protože to je to, co se cení a co tu bylo potřeba :-).
02.03.2021 (14:33)FanFiction Harry PotterUkradený svět - 8. kapitola Ani nevíš, jak moc mě pobavil odstavec o důvodu k Roxanině paruce :-D. "Myslím, že ji měla jen proto, že chtěla. Jakože ano, vím o tom, že by bylo logičtější, aby si změnila vzhled kouzlem a pravděpodobně by to uměla (i když, jak sama říká, převleky jí nikdy nešly), ale prostě když jsem to psala, vtančila mi na tu stránku v paruce a za nic na světě ji nechtěla sundat."
To tak moc dobře znám :-D :-D tedy, rozhodně já i Fluffy, nám takhle na scénu většinou přitančí Sirius, tak nějak mezi námi pendluje jakožto samozvaná múza (ačkoli v mých povídkách má vždy jen vedlejší roli) a dělá si co chce a kdy chce :D. Roxana je taky Blacková, čemu se vlastně divím... (I Tonksová to umí, jak jsem nedávno zjistila... prostě geny nezapřeš). Tvoje vysvětlení beru a už mu úplně rozumím :-D.
02.03.2021 (8:59)FanFiction Harry PotterUkradený svět - 8. kapitola Tak jsem si dneska dala dvojitou porci, když už tu byly kapitoly takhle naservírované a já měla rest za jejich čtení.
Harry s Roxanou žijí. Fluffy jako konspirátorka se osvědčila. Já ti poměrně vážně veřila, že skutečně umřeli. Ale o čem by pak mohl být druhý díl, no ne? :-D. Samozřejmě, že jsem ráda, že žijí! Líbí se mi, jak jsi to vymyslela s Agnesinou hůlkou a její rolí v útěku.
Dovolím si jen malou poznámku... proč Roxana používá paruku (zjevně ne úplně skvěle padnoucí)? I kouzelník bez metamorfomagických schopností by měl dokázat pomocí hůlky pozměnit svůj vzhled (viz Ron při výpravě ke Gringottovým v 7. díle). Taky by mohli použít mnoholičný lektvar, ale to zase chápu, že sehnat na něj suroviny a tak není zrovna snadné, když je člověk na útěku z kouzelnického světa. Dál bych asi upozornila ještě na jednu věc - vývoj vztahu Toma a Agnes mi doteď přišel fajn a autentický, ale sestěhovali na se můj vkus trochu moc rychle :-D. Já vím, tohle má každý jinak, ale kdybys hledání společného bytu posunula ještě o pár měsíců (čistě v té větě, která o tom mluví), sedlo by mi to víc. Ale to je spíš taková maličkost.
Co mě pobavilo a potěšilo - Roxanina věta na uvítanou! "A vyloučíme-li nemožné, jako že bychom opravdu, zrovna my dva, spáchali sebevraždu, aniž bychom se pokusili zachránit svět..." - to bylo báječné. Taaak Roxanovské :-D Já ji snad začínám mít ráda...
Pak mě taky - tak jako mile spoluFFautorsky - pobavila věta o tom, že jejich děti spolu budou chodit do Bradavic - třeba jednou. Přišlo mi to jako takové vtipné pomrknutí na ty autorské teorie o budoucích životech jejich postav. Ani nevíš, jak často s Fluffy debatujeme o osudech dětí našich vlastních hrdinů, které jsme pomalu ještě ani v ději nestihly dát dohromady :-D.
A poslední skvělý moment, který musím vypíchnout - "Hodně štěstí, Agnieszko." To celé jméno tam moc hezky sedlo a zapadlo.
No a inu... budu očekávat další pokračování.

PS: Úplně chápu návrat k psaní po delší "studijní" odmlce a takové to "rozkoukávání se". Já mám momentálně před Mgr. státnicemi z pedagogiky a světe div se, po dlouhé době se mi tu probudila povídka o Removi Lupinovi. Vzhledem k tomu, že podobně aktivní byl milý Poberta v mé psavecké mysli naposledy kolem maturity, jsem si zcela jistá, že čím víc se budu muset učit, tím víc budu i psát... Už to tak je.
02.03.2021 (8:41)FanFiction Harry PotterUkradený svět - 7. kapitola Fííí.... první část byla hutná. Nejpříjemná. Předzvěst situace, kdy člověk bude muset žít po zbytek života s děsivým tajemstvím, které se možná jednou za čas ozve o trochu hlasitěji. Vůbec to Agnes nezávidím.
Musím říct, že mě vlastně ten kontrast první a druhé poloviny bavil a s Tomem problém nemám (jak říká Fluffy, tisíc lidí, tisíc chutí). Vlastně mě baví, jak je ten vztah mezi nimi a jeho vývoj "obyčejný", takový mile pomalý (ehm, jo, já vím, že se nám tu hned dali dohromady, ale z popisu to na mě "plynule" působilo). A hlavně! To je přesně to, jak by taková situace mohla vypadat - navenek žít dál běžný, všední život i s radostmi, ale nést si sebou to tajemství... Ono to tedy ještě v další kapitole určitě bude jinak, ale mě se to líbilo. Jdu na tu osmou :-).
26.02.2021 (22:30)FanFiction Harry PotterUkradený svět - 6. kapitola Královna... je Rowla :-D. Fajn, to jsem nečekala. Než jsi prozradila její totožnost, tipovala jsem chvíli Hermionu, hned na to Umbridgovou, ale ta, co to celé stvořila, mi na mysl nepřišla. Přitom je to vlastně logické.
No, co si budeme, pěkně diktátorskou mrchu jsi z ní udělala :-D. Takže nemusím brát zpět, že je zpropadená :-D. Jsem zvědavá, jak nám ji vykreslíš dál.
Konec Harryho a Roxany (Nebo nekonec? Flfufy už konspiruje, já si počkám :-D) byl rychlý, nečekaný, ale musím říct, že dobře napsaný, respektive mi přišlo dobré to, jak jsi to, co následovalo pojala po něm. Agnesino vnímání té situace a tak. "Lusk" a byli pryč, jako by to byl sen, chvíli trvalo, než na Agnes dolehla celá ta konečnost a bezvýchodnost situace. To bylo reálné.
Na konec si dovolím poznamenat, že mě docela zaujal Agnesin background... Agniezska Gebauerová... přiznám se, že už to její příjmení mi znělo dost nebritsky a jelikož jeden náš profesor na vysoké byl Gebauer, měla jsem pocit, že musí být nějak "od nás". No, vypadá to, že kořeny ve střední potažmo východní Evropě možná skutečně má... Co se mi ale vlastně na tomhle momentu líbilo ještě víc, bylo to "...aby to někdo věděl." Bylo to smutné, naléhavé a pasovalo to tam. Zítra se podívám na 7. kapitolu :-).
26.02.2021 (8:04)PísničkyTo se jen z nebe do okna spustil déšť Ani nevíš, jak komentář u čtyři roky staré věci potěší. Mimochodem... čtyři roky?! Ani bych neřekla, že je to už tak dlouho, co si kluci paragáni v mojí mysli našli konspirační adresu... Je tedy fakt, že jejich dominance v mých zájmech trochu zeslábla, ale o to jsem radši, žes mi to svým komentářem připomněla. A že to pořád funguje. To mě moc těší.
26.02.2021 (8:00)PísničkyMarie Jé, Květáku! (Safra promiň, je to vtipné tě tak oslovovat :D ale když nevím, jak jinak :D). Moc mě těší, že jsi ke mě zabloudila.
Přirovnání ke Krylovi? Och, abych se tu nevznesla samou pýchou :-D. No... nevznesu, protože mě tíží svědomí, že jsem ti ještě nenapsala nový komentář. Napíšu, dnes večer, slibuji!
O akordy poprosím mého "vrchního skladatele" VoVrbu, já jsem totiž hudebně ne moc dobrá "klavíristka" co skončila se ZUŠkou ve třetí třídě a podle toho to vypadá. Ale kamarád se textu ujal, takže snad by ty akordy byly :-). Ozvu se :-).
22.02.2021 (22:53)FanFiction Harry PotterUkradený svět - 5. kapitola Jo! Akce, napětí, nečekané zvraty. To tahle kapitola splnila a mě to moc bavilo. Jak napsala už Fluffy přede mnou, Agnes je sympaťanda z Nebelvíru. Jen nějak nevím, v čem přesně měla připadat svým spolužákům v Bradavicích ‘prostě divná’. Není přece Dirk s alobalovou čapkou. Možná tou zálibou v mudlovských vymoženostech? Mimochodem, právě jejich využití a konverzace s Tomem byly super, naprosto autentické. Culím se tu, takové situace člověk zná z vlastního života.
A pak přišlo Ministerstvo... musím se přiznat, že vnímání Rona mi taky dělá problém a Fluffiyno ‘Ronald’ mi sem pasuje víc - asi nejvíc mě zarazil rozhovor s Roxanou o tom, že se jí vlastně mstil za to, že ho nechtěla. Vidím před sebou toho vznětlivého a žárlivého, ale loajálního Rona z Relikvií smrti a nějak mi to nejde dohromady. Ale beru na vědomí, že tvůj Ukradený svět si klade vlastní pravidla a já jsem ochotna je akceptovat, protože povídka mě prostě baví a jsem zvědavá, jak budeš pokračovat. Mimochodem, Harryho promluva byla skvělá, pochválím ho za Agnes. Dost trefně v ni shrnul takové to dilema hrdiny. Líbilo se mi to. Obecně se mi zamlouvá představa dospělého Harryho, pronášejícího čas od času podobné věty k zamyšlení, trochu po vzoru Siria (Svět není rozdělený na hodné lidi a Smrtijedy...) nebo snad samotného Brumbála. Potěšila jsi mě vysvětlením, jaké byly role Roxany a Hermiony během studia. Ovšem že Hermiona není z mudlovské rodiny, je to jen dobrý politický tah, to mě dostalo!
No... jsem zvědavá na tu zpropadenou královnu.
19.02.2021 (11:58)FanFiction Harry PotterUkradený svět - 4. kapitola Botu jsem udělala já! Omlouvám se, vážně jsem si tu informaci o Agnes během čtení nějak zaměnila s Rox :-D. Promiň, moje chyba.
Těším se na další kapitolu :-).
18.02.2021 (21:13)FanFiction Harry PotterUkradený svět - 4. kapitola Já se předně musím omluvit... komentuju až dva dny po přečtení! Jsem ostuda. No nic :-D.
Šok z dvou Harryů mi trošku sebral "spoiler" v komentářové sekci administrace :-D. Ach jo, nesmím to příště číst. Takže "to mě prašti" moment se u mě nekonal. Ale to neubralo kapitole na čtivosti. Byl tu totiž nehrdinský, docela obyčejný a ministerstvem oklamaný Harry, co vaří to skvělé ragú. Byla tu naše ne-zrovna-příjemná Roxana u které mě zarazila jedna věc - ona je z mudlovské rodiny! A já celou dobu hledala jakousi spojitost s jistou starobylou kouzelnickou rodinou stejného jména. Máš pro její příjmení nějaký speciální důvod? Protože jestli ne, je to trošku matoucí :-D.
No, ale hlavně, byla tu Agnes, lehce rebelující a prahnoucí po dobrodružství jako správný Nebelvír (jsem Havraspár, ale miluju tu nebelvírskou náturu vrhající se po hlavě do čehokoli). To mě bavilo, vážně moc! Těším se na jejich výpravu na Ministerstvo :-).
Neodpustím si zmínit ovšem i jednu věc, kterou nakousla Fluffy - Rono mininstrování. To mě překvapilo (tolik, že Fluff v naší konverzaci z čista jasna přistála věta: RON JE MINISTR?), taky jsem ho nikdy neviděla jako typ, který by se skutečně vrhnul do takové pozice, resp. byl na takovou pozici dosazen. Ale máš pravdu v tom, že vlastně takové tendence, sny a sklon k zneužívání moci měl. Kdyby dostal příležitost, patrně by ji zkusil čapnout za pačesy. Takže palec nahoru za to, že umíš argumentovat a svůj názor si obhájit :-). Upřímně řečeno, u autorů (nejen) potterovských fanfikcí je to schopnost, které se občas nedostává... O to víc se to cení!
13.02.2021 (11:50)FanFiction Harry PotterUkradený svět - 3. kapitola To bylo... vážně dobré! Tahle kapitola mě zaujala a svým způsobem potěšila zatím nejvíc ze všech. Musím uznat, že tu rozehráváš velmi zajímavou hru. S myšlenkami, s pohledem na svět, s vnímáním toho, čemu člověk celý život věří. Jednou, není to zase tak dávno, jsem přemítala nad tím, jak hrozně těžké je pro člověka uhnout z pohledu na svět, ve kterém od malička vyrostl... jsem učitelka dějepisu, takže mě k takovým otázkám přivedla konfrontace s příslušníky generace, která vyrostla a většinu života prožila za socialismu... to trochu odbíhám od tématu - ALE - vlastně je to pořád docela totéž téma. Moc se mi líbí, že ses ho rozhodla v HP světe zpracovat. Pro Roxanu - pokud mluví pravdu - a to nejspíš asi tak trochu mluví, jakkoli neuvěřitelně to teď zní - to musí být opravdu těžké, žít už tolik let... ve světě, který ji vymazal. Ačkoli mi zatím není příliš sympatická, narozdíl od Agnes, které fandím, jsem zvědavá, co dalšího nám připravíš...
09.02.2021 (14:36)FanFiction Harry PotterUkradený svět - 2. kapitola Je radost mít možnost rovnou přeskočit do další kapitoly. Tahle kapitola nám toho zase tolik neprozradila (tedy krom toho, že nějaká Roxana existuje a o článku i manželství s Harrym ví). Tak jen konstatuji, že mě baví interakce mezi Tomem a Agnes a těším se na další díl.
09.02.2021 (14:27)FanFiction Harry PotterUkradený svět - 1. kapitola Milý Tajemný Květáku :-D. Musím říct, že tahle povídka je poměrně svěží vítr v místním, už nějaký čas kalném rybníčku potterovské fanfikce. Baví mě, že ses nebála nového prostředí s novou postavou, bez úzké vazby na staré známé tváře. Ovšem chudák George v léčebně! A ministrem je Percy? Fíha, to jsem tedy zvědavá, jak to v kouzelnickém světe vypadá (tedy vedle toho, že pytláci loví ryby Acciem, což mě pobavilo).
Mileráda to budu pod průvodcovským deštníkem sympatické hlavní hrdinky dál sledovat.
07.04.2020 (11:48)FanFiction Harry PotterJako chytit zlatonku Kik: Jé, díky za pochvalu! Jsem moc ráda, že se líbilo.
26.04.2019 (20:30)FanFiction Harry PotterMalý barevný problém I. Ver, bylo to plánované jako jednorázovka na dvě části, bohužel, k té druhé jsem se stále nedokopala. Třeba se tvému krásnému komentáři podaří to zvrátit ;)
30.09.2018 (21:09)SoutěžeNej povídka měsíce září/septembra - Výsledky Moc děkuji hlasujícím, že vítěznými příčkami ocenili hned dvě má dílka. Vážím si toho :-).

Moc gratuluji Levitate, jejíž tvorbu jsem objevila teprve nedávno a rozhodně stojí za to! ;) A gratulace samozřejmě i FallenGracex.

30.09.2018 (14:40)JednodílnéTenkrát v máji Nejspíš začnu stejnými slovy jako ty... páni, Spyro!

Tvůj komentář mě neskutečně potěšil. Že ti povídka vykouzlila dobrou náladu, že tě tak oslovila pasáž stavění májky - upřímně, snažila jsem v ní zkombinovat vlastní zkušenosti z toho, jak u nás ve vsi (která byla reálným předobrazem té v povídce) tahle tradice probíhá v součastnosti a jak asi mohla vypadat v dobách mládí mého dědy. Snad se to podařilo :-).
Zrovna tak mě těší, že jsi ty kluky viděla jako živé... neboť nějací takoví v tom pětačtyřicátém skutečně po nějakém takovém Horním Potoce pobíhali a věšeli na strom brány nejenom od Tomanů...
Ani by mě nenapadlo, že zrovna tenhle nepříliš vlastenecký a poněkud lehkovážný střípek z konce války může někomu připomenout, proč je hrdý na svou národnost... ale snad o to víc to je milé.
28.09.2018 (9:42)JednodílnéTenkrát v máji Háňo (:-D)! Fluffy!
Oběma vám moc a moc děkuju za tyhle nádherné komentáře rozsahu slohové práce, protože je to báječné pohlazení po pisálkově duši.
Jsem neskutečně ráda, že obě oceňujete nespisovnost a plzenštinu - já se s tím TAK prala :-D. Protože někde to naopak chtělo nekompromisně spisovný tvar, ale jak to správně vyvážit a skloubit? A ještě, že jsem si nakonec pustila ten rozhovor s dědou, jinak bych si nevzpoměla na bezkonkurenční "chlapcí" :-).
Tímto vám děkuji, že jsem mohla "zneužít" vaše jména pro potřeby téhle povídky a snad vám kluci nedělali ostudu :-).
27.09.2018 (20:33)SoutěžeNej povídka měsíce září/septembra Křídla modrého ptáka - Levitate
12.09.2018 (14:23)BásničkyKudrny Kate, díky za komentář, jsem moc ráda, že ses zastavila :-). Pokusím se kontext jen lehoulince načrtnout - ty kudrny patří jednomu klukovi (co nosil kábat z ovčí vlny, křivák i džínovou vestu)... a myslím, že pokud si pustíš zmiňovanou písničku od Vladimíra Mišíka - kterého, ano, tipla jsi ho správně! (Proč ta růže uvadá), je tak nějak základní osa příběhu načrtnuta :-).
06.09.2018 (22:07)BásničkyKřídla modrého ptáka Naprosto mě okouzlil "zvuk" a rytmus... klouzala jsem očima po jednotlivých slovech, rýmech a užívala si to, jak si s nimi dovedeš hrát. A souhlasím s Fluffy, díky, Levitate.
05.09.2018 (20:42)BásničkyKudrny Fluffy, rozumět básním ve smyslu "co tím chtěl básník říci"... podle mě s určitostí nikdy nejde. A víš co je zajímavé? Už tu báseň taky napůl beru oproštěnou od kontextu. Jsem ráda, že se líbila a moc děkuju za krásný komentář. A budu se snažit!
PS: Jo, lámala, většinou to vypadá tak, že půl básně jde hladce, abych následně tu druhou konstruovala několik hodin a furt nebyla spokojená.
04.06.2018 (20:50)DrabbleD.A.V. Kate, tohle se povedlo!
Tohle byl přesně ten správný formát, rozsah a pojetí, kde mě ta "větší slova", která osobně nemusím, sedla. Oceňuji zajímavý nápad zpracovat to "z pohledu" davu. Dav je totiž neskutečná věc. Neskutečně děsivá...
Líbí se mi, jak sis hrála se slovy a jejich záznamem. A ty poslední dvě věty nemají chybu.
Palec nahoru a hlas do povídky měsíce ;) ;).
28.11.2017 (14:57)JednodílnéViva la revolución Milá Leylon! Neskutečně mě těší, že ti tak trochu můžu konečně "oplatit" tvou krásnou zpětnou vazbu u mých remusovských povídek. Tahle mě totiž zaujala svým názvem, námětem (zároveň tedy i trochu zaskočila obrázkem, který mám spojený s jinou povídkou tady - Navždy věrní od Kate3)... a nakonec i samotným zpracováním. To, že jsem u ní následně zahlédla tvoje jméno, bylo milým potěšením. PS: Okrem toho milujem slovenčinu. Takže to bolo: hurá do čítania! :-D
Líbí se mi, že sis jako hlavní hrdinkuu tohohle dystopického světa vybrala "hlavu státu". To není běžné, častěji se člověk setkává s těmi "obyčejnými lidmi" v popředí příběhu. Je "skvělé" vidět, jak i ona je pod vlivem ideologie, že ani ona zpočátku netuší, jak se věci mají. Moc se mi líbilo přirovnání ke středověku... lidé mají ve zvyku se opakovat a tohle skutečně v mnohém připomíná královské rody tehdejší doby - jen s tím rozdílem, že v tomhle moderním pojetí mají mnohem víc možností, jak sledovat své podřízené - a nakonec i sami sebe navzájem. Jediná věc, kterou jsem si nebyla jistá - proč Arnaldsová nastupovala "na trůn" tak mladá? Plyne z toho, že šlo o tradici, ale nějak mi to přijde zvláštní... šlo o to, že s mladým prezidentem budou moci zákulisní hráči lépe manipulovat?
Vývoj povídky byl rychlý, ale ne překotný. Možná bych uvítala malinko větší rozpracování jejího vnitřního "přerodu", ale i tak jsem spokojená. A to jak jsi napsala konec je skvělé. Díky, Leylon!
01.11.2017 (21:14)JednodílnéZkouška z dospělosti Jo jo, Aňa mi tak tím věkem taky nepasovala. A celá ta její postava je zvláštní, když to člověk vezme z reálné stránky. Od Liběny Fafkové má jen to příjmení. On i Murphy na Gabčíka je trochu starý... což by až tak nevadilo (řekla bych, že na některých fotkách Jožka vypadal starší, než byl) kdyby to tam tak nezdůrazňovali, ten údajný "věkový rozdíl" mezi ním a Janem. "Vy nejste moc mladý...," říká Marie. Ne, vůbec. Je jen o rok starší než tvůj Honzík, Maruško, ale co naplat...
31.10.2017 (10:03)JednodílnéZkouška z dospělosti Ten film má hodně chyb... mně teď zpětně vadí nejvíc ty povahy Jendy a Jožky... Jožkova zvlášť. Ale mám dojem, že ty Alpy jsou spíše ve Smrtihlavovi, ne?
30.10.2017 (21:32)PísničkyOd Cholmondeley na jih devět mil Tak se mi prosím ozvi na email, je uvedený v profilu ;). Abych na tebe měla nějaký kontakt. Tohle bude pro povídku opravdu bod k dobru! Těším se na literární spolupráci :-). Navíc, "paranadšenců" není nikdy dost!
30.10.2017 (21:29)JednodílnéZkouška z dospělosti Tak to jsem ráda, že i tenhle nevšední kousek se líbil. Byl to vlastně můj první "paragánský", právě díky téhle povídce přišla moje první vlna velkého zjišťování informací. Bylo to krátce po shlédnutí Anthropoidu, krátce před uzávěrkou literární soutěže Trapsavec... a v televizi zrovna běžel seriál Svět pod hlavou, jehož hlavním motivem je sen... já měla necelý rok po maturitě. Po maturitě, víkend před níž jsem byla na akci s trampy... tak nějak se to hezky sešlo dohromady a já jsem teď zpětně hrozně ráda za to, že ta povídka vznikla, protože jsem díky ní zjistila věci jako: že Jožka vlastně za války už takřka nemluvil slovensky (přesto zde mluví :-D), nebo jaké bylo jeho zranění po seskoku (že fakt nekrvácelo, jako C. Murphymu ve flimu...). Shodou náhod vyhlášení té soutěže pak proběhlo 27. května... a ano, povídka se umístila. Četla se toho večera u slavnostního ohně a... byla to paráda, co víc říct. Po půlnoci jsme si pak zazpívali "Skočil jsem do tmy" od Epydemye a "Battledress" od Vyčítala (Znáš? Jasně, že znáš, asi hloupá otázka)...
30.10.2017 (21:20)PísničkyOd Cholmondeley na jih devět mil Jé, tak to jsi přímo "u zdroje"... To mě tak napadá... když jsi zřejmě z Vysočiny, "ne tak daleko od jeho rodné vesnice"... Někdo takový by se mi v budoucnu hodil jako korektor třebíčské moravštiny... zkrátka toho nářečí, které bych v Raz sa uvidí také ráda využila. Sama jsem ale Plzeňačka... my tůtáme, žádné slovesa typu "musijou"... Nešla bys do toho? Byla bych moc ráda. Mám sice kamaráda Třebíčáka, ale víc hlav víc ví... navíc koukám, že Jendův příběh máš opravdu zmáknutý ;).
30.10.2017 (19:26)PísničkyTo se jen z nebe do okna spustil déšť Děkuji znovu, jsem ráda, že text působí takhle silně... je to samozřejmě zásluha toho neskutečného příběhu, těch neskutečných kluků... a mě těší, že jim svými verši snad nedělám ostudu :-). Do třetice všeho dobrého si tě tedy dovolím odkázat na povídku Zkouška z dospělosti. Je to něco docela jiného, než tyhle dvě poetické věci. Ale kluků se tam dočkáš, slibuju!

PS: Do budoucna chystám povídku Raz sa uvidí, kdo je tu baba, jejímž cílem je zachycení dětství Jendy a Jožky - přinejmenším tak, jaké snad mohlo být podle toho, co o tom lze dohledat. A jak už je možná vidět z názvu, bude to dílko vskutku československé...
30.10.2017 (19:20)PísničkyOd Cholmondeley na jih devět mil Nu, tak to já se musím přiznat, že u Jendy jsem zatím nebyla. Zato u Jožky letos v létě! Ačkoli z jeho rodného domku není muzem a není tedy přístupný, to, že tam stále žije jeho rodina je vlastně ještě mnohem hezčí a však ono úplně stačí vidět jej zvenku... a hlavně vidět ten kraj. Ty slovenské kopce, po kterých jako malý kluk běhával, říčku, ve které chytal ryby, hřbitov v obci Stránske, doslova posetý nárobky tolika nositelů příjemní Gabčík a Baránek (rodina jeho maminky)... Úplně nejvíc na mě ale zapůsobilo, když jsme se právě ve Stránskom dali do řeči s jednou starší místní paní... nezapomenu její slova "Je to také zvláštne, kam život človeka zavanie... taký Jožko tu od nás... a kam sa dostal."
28.10.2017 (14:44)PísničkyOd Cholmondeley na jih devět mil Asi na tom něco bude! Jen pravda, že zbytečně to šroubovat by nebylo ono ;)
28.10.2017 (14:37)PísničkyOd Cholmondeley na jih devět mil Daniell, děkuji, žes nakonec zanechala tahle milá (a zřejmě velmi upřímná) slova ;). Padat na kolena snad netřeba, ten text má pořád své mouchy (takové pozítří - rozvíří anebo dal - Jan? To nejsou zrovna nejlepší rýmy :-D). Ale to, že i navzdory těmhle drobným nešvarům bere slova (jak už psala i Fluffy) je pro mě neskutečně skvělá zpráva.
27.10.2017 (20:56)PísničkyOd Cholmondeley na jih devět mil Karitso! Děkuju :-) Mám neskutečnou radost z tvého komentáře... zvláště pak z té části o slabosti pro Jendu K. ;). Já ji mám snad ještě víc pro Jožku G., ale tady nějak dostal prostor právě Jenda. Vidím, že je ti tahle tématika blízká, proto si dovolím tě lehounce navigovat k předchozímu textu s názvem To se jen z nebe do okna spustil déšť ;). Jsem si jistá, že víš, o jakém okně je řeč...
22.10.2017 (15:35)PísničkyOd Cholmondeley na jih devět mil Fluffy, a tohle je pro mě možná ta nejlepší odezva :-). Děkuju za ní!
09.10.2017 (23:35)BásničkyZ Pankrácké romance ... ten konec. Ten - je - prostě dobrý. Tohle kouskování věty nevolím náhodou, jde o pokus přenést pocity z básně do textu toho něčeho, čemu se říká komentář. Ten konec je prostě... svým způsobem úderný, ale tak nějak zvláštně, lidsky... v souznění, ale snad i trochu v kontrastu s romancí v názvu, které dává zcela nový, paradoxní rozměr. Určitě si to přečtu ještě vícekrát, má to zajímavou atmosféru a za mě určitě obdiv k tomu, že se nebojíš volných veršů Emoticon
08.10.2017 (20:12)FanFiction Harry PotterTu jizvu znám Trinni, ano, i pro mě je tahle linie příběhu ideální koktejl. Jsem ráda, že to bylo znát. Děkuju za komentář ;)
02.10.2017 (18:31)PísničkyMarie Zhudebněná verze zde: soundcloud.com/vojta-vrba-725199080/marie-demo
02.10.2017 (15:22)FanFiction Harry PotterMalý barevný problém I. Milá Trinni, moc mě těší, že se Ti můj (asi poněkud nezvyklý) náhled na Teddyho líbí a dokázal Tě udržet při čtení. Děkuji za krásný komentář a jelikož druhá část je zatím ve fázi rozepsání, můžu Tě zatím - jakožto fanynku Teddyho rodičů, Rema a Tonksové, zatím navigovat k povídce Tu jizvu znám, anebo 100-300 slovným střípkům: Jiná generace, Po zásluze potrestán nebo Není proč se bát. Mohly by přijít k chuti ;).
26.09.2017 (17:39)PísničkyMarie Tak to chápu, že asociace byla silná - ještě s tou náboženskou tématikou....

Mám-li pravdu o původu tohohle námětu dopoodhalit docela, Marie byla moje babička. V té poválečné době, po vysídlení sudetských oblastí, jí bylo zhruba tolik, co teď mně. Myslím, že už je docela jasné, kdo tu sošku sukní zabalenou pronášel bodláčím...
26.09.2017 (10:43)PísničkyMarie Daniell, tvoje komentáře vždycky neskutečně potěší. Děkuju a jsem ráda, že se líbilo - že zamrazilo.

PS: Nikoli, je zde myšlena zaniklá sudetská osada Dlouhá Louka na severu Plzeňska (http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=6927) - celý název se mi tam ale nehodil, navíc jsem nechtěla být zase tolik konkrétní. Ten příběh o sošce panenky Marie, odnesené ze zanikající vesnice (byl tam pak zřízen vojenský prostor) do jiné, je založený na pravdě. Na odkazu najdeš dokonce fotografie ruin té původní kapličky ;).
19.09.2017 (17:05)JednodílnéZkouška z dospělosti Bezpaticko, moc mě těší, že povídka chytá za srdce :-). Pokud tématika zaujala, můžeš zkusit ještě písničku To se jen z nebe do okna spustil déšť...
04.09.2017 (20:14)FanFiction Harry PotterMalý barevný problém I. Jé, tak to mě těší, Angelo :-D. Už jsem si na Fleur v roli profesorky OPČM a pod příjmením Weasleyová tak navykla, že mi vůbec nedochází, jaký nezvyk pro čtenáře to musí být. Jsem ráda, že se líbí!
04.09.2017 (19:13)FanFiction Harry PotterMalý barevný problém I. Děkuju, Rusalicko i Trisho, za přečtení i za vlídná slova. Budu se snažit dokončit II. část co nejdříve - a snad budu i méně skákat v čase ;)-
01.09.2017 (12:37)FanFiction Harry PotterMalý barevný problém I. Milá Kate, moc ti děkuju za tenhle naprosto perfektní komentář ;). Obshálý, konkrétní... co víc si přát :-D.
Dlouho jsem váhala, koho dosadit na post učitelky OPČM - Hermionu, Rona i Harryho jsem vyloučila rovnou, bylo by to moc velké klišé. Nevilla máme u bylinek... kdo je tam další? A pak mě osvítil nápad s Fleur. Schopná dozajista byla, o jejím povolání v knížkách nepadlo ani slovo... a navíc jejího manžela přeci taky napadl vlkodlak. Ideální konstelace! Co se týká těch Vánoc - ano, sama jsem uvažovala, jestli by je všichni Weaselyovy netrávili společně v Doupěti. Na druhou stranu, se všemi těmi drahými polovičkami a kupou dětí... obávám se, že by Doupě prasklo ve švech. A musím se přiznat, že oddělené scény Vánoc u Potterů na Grimmauldově náměstí / a Weasleyů v Lasturové vile, se mi zkrátka víc hodily do krámu...
Každopádně - děkuju!
28.08.2017 (22:54)BásničkyChlápek jménem John Inu, hombre!
Nutno uznat, že vystihnout takovou tu dobrodružnou, drsně romantickou "western-country" kovbojskou náladu (kterou mám moc ráda), se ti dařilo skvěle. Mělo to spád, děj, napětí a samozřejmě úděrný konec, hrdina slavně padl pod zákeřnou ranou zlotřilého skunka!
Avšak musím pravit, že občas mě tam zazlobil nějaký ten splašený, neukočírovaný rytmus a ne tak docela padnoucí rýmy.
Přesto však báseň dovedla zapůsobit. Dokonce si moje mysl utvořila jakousi zástupnou melodii, na níž navlékala jednotlivé verše.
Zapracovat na těch drobnostech hodných greenhorna a bude to great!


... oukej, tím končím svůj trapnopokus o rodokapsovou mluvu alá Cassidy ze Zdivočelé země.
18.08.2017 (13:24)BásničkyPrincezny čekají Zasmála jsem se ;). Je v tom kus pravdy a kus pohádky a... no... život, že? :-D. Nejvíce mě dostala sloka o tom, jak budou společně vládnout. A samozřejmě ta poslední...
30.06.2017 (15:09)PísničkyTo se jen z nebe do okna spustil déšť TeRez a Kathleeno, jsem neskutečně ráda, že se nám - dle vašich reakcí, podařilo příběh těch neskutečných kluků silně předat dál ;). Děkuju.

Datum registrace: 4. 6. 2010

Poslední přihlášení: 2. 12. 2021, 19:34

Shrnutí povídek:

 

Povídky od RenyNew

Povídky od RenyNewPOTTEROVSKÉ: Víš... - Jako chytit zlatonku - Tu jizvu znám - Malý barevný problém (rozepsáno) / Jiná generace - Po zásluze potrestán - Na druhém břehu - Nepoddat se - Není proč se bát - Requiem pro Pobertu - Uč se

JEDNODÍLNÉ: Paradox srpnových dní - Tenkrát v máji - Tomáši! - Zkouška z dospělosti - Není lev jako lev (s Kate3)

DRABBLE: Ten kluk, co mě potká v Praze

KAPITOLOVÉ: Na rozcestí (pozastavená)

PÍSNIČKY/BÁSNIČKY: O rybce a o dvou chlapcích, To se jen z nebe do okna spustil déšť, Marie, Od Cholmondeley na jih devět mil, Kudrny

Články:

Novinka

Tenkrát v máji

Tenkrát v máji

Povídka se umístila na druhém místě o Nej povídku měsíce září/septembra. Na den ji umisťujeme na titulní stranu. Gratulujeme!


První máj, lásky čas.

Jak asi vypadal tenhle den na konci druhé světové války? Na mnoha místech možná stejně děsivě a hrůzyplně, jako jakýkoli jiný během oněch šesti let... A na některých jiných jako by se toho od časů míru zase tolik nezměnilo.

Novinka

Kudrny

Kudrny

Povídka se umístila na prvním místě o Nej povídku měsíce září/septembra. Na den ji umisťujeme na titulní stranu. Gratulujeme!


O tom, že není radno podceňovat texty písní, které zněly do šera pokoje na vysokoškolské koleji...

Novinka

Od Cholmondeley na jih devět mil

Od Cholmondeley na jih devět mil

Povídka se umístila na třetím místě o Nej povídku měsíce října/októbra. Na den ji umisťujeme na titulní stranu. Gratulujeme!




Cholmondeley [Čomly] je anglické panství, neodmyslitelně spjaté s čs. armádou ve Velké Británii během druhé světové války...

Novinka

Marie

Marie

Povídka se umístila na prvním místě o Nej povídku měsíce září/septembra. Na den ji umisťujeme na titulní stranu. Gratulujeme!




Dívka Marie, soška Marie.

Nedávno opuštěná víska.

Jedna válka právě skončila.

Novinka

Malý barevný problém I.

Malý barevný problém I. Odlišnost se neodpouští. Ani v Bradavicích. A být synem hodného vlkodlaka, svérázné čarodějky s metamorfomagickými schopnostmi a k tomu navrch kmotřencem slavného Harryho Pottera – to se tak docela neřadí do kategorie všední, běžné a úplně normální.




Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!