Ač začátek se krkolomným zdá, nenechte se prosím zmást.
Příběh o Malfoyovi a Grangerové tak trošku ve verších. :)
28.08.2015 (17:00) • Spyro • Básničky • komentováno 10× • zobrazeno 1849×
Šedé oči, plavé vlasy,
svět se točí, mění se časy,
léta plynou, tělo sílí,
lidé hynou, žijí chvíli.
Šedooký mladý Draco
myslel si, že svět už zná.
Nenáviděl mudly, jako
kdyby měli kouzla svá,
mudlové však, a každý to ví,
neví, že dva světy stojí,
kdo by nechtěl kouzla znát?
Jenže pak se jich mohou bát.
Když narodí se kouzelník
do mudlovské rodiny,
ač obyčejný smrtelník,
ač dítě zlé, či bez viny,
přijde mu dopis z Bradavic.
Kdyby zmatek vládl dál,
někdo o dítě se bál,
kouzelníci řeknou víc.
A přesně to se stalo,
když v mladé slečně Grangerové
kouzelnické nadání se ukázalo.
Tak se sešli v Bradavicích,
kudrnatá s bledou lící,
do oka si nepadli.
A kdoví, jak by dopadli,
kdyby jednoho večera
neviděl ji za šera
sedět v okně sledující
hvězdokupu padající.
V břiše cítil zašimrání,
srdce tempo zrychlilo,
mozek zmizel znenadání,
to ten pocit zabil ho.
Rozum? Jenom pověst pouhá,
k srdci cesta není dlouhá.
A zakázané ovoce
každý má rád nejvíce.
Týdny plynou, čas si pádí,
změna žádná nekoná se,
a pak jednou znenadání
ozvalo se polohlasem:
„Draco, ty ses poddal lásce!“
Šedé oči protočí se.
„Matko, co to povídáš?“
Srdce ale tluče více,
dívku z mudlovské rodiny
nepřijal by příbuzný jediný.
Po prázdninách NKÚ,
neměl čas se rozptylovat.
A dalších milion důvodů,
proč by neměl milovat,
našel Draco jednoduše,
protože soužící se duše
dá se snadno potlačit
a touhám mladého muže
rozptýlení postačí.
Jenže čas se někdy vleče,
o to víc, když objekt lásky
nikdy nikam neuteče.
Každý den si připomínat,
jak je krásná, zábavná,
broskvová pleť, hnědé vlásky,
žádná se jí nerovná.
Připadal si jako blázen,
když každý další nový den
cit v srdci znovu je zasazen
a rozum mu je bez milosti
chladnokrevně ukraden.
Po čase už bylo jasné,
že to takhle nejde dál,
a ačkoli se toho bál,
ujasnil si, že už začne
bojovat o její přízeň.
A tak se jal krvelačně
vymýšlet ďábelský plán.
A ačkoli cítil tíseň,
srdcem svým byl dále hnán.
Začalo to jednoduše,
den co den jí psaní dal,
jednou bylo na ropuše,
jindy na okno ho dal,
jednou před dveře dal růže,
jindy jí ho zakopal
a mapu nechal opodál,
tak aby ji našla.
A ona zatím něco tuše
pátrala, kdo se zaprodal.
A že hloupá nebyla,
Draca jednou přistihla.
Křičela a láteřila,
myslela si, že je lhář,
Dracovi se podařila,
dokonalá sabotáž.
Nemeškal už ani chvíli,
přiblížil se k svému cíli,
umlčel ji polibkem.
A když se chtěla odtáhnout,
přitiskl ji ke stěně,
kde ji držel stísněně.
A že se mohla protáhnout,
s nestřeženým okamžikem
vyběhla ze dveří ven.
Nakonec se smířil s tím,
že odmítá býti s ním,
raději se zase vrátil
k dokončení studia,
nepřemýšlel, co už ztratil,
šance druhá nebyla.
Jenže rub má vždycky líc,
a tak se dá říci víc.
Hermionin věčný takt
Dracův čin natolik zmát,
že chodila s hlavou plnou
šedých očí pod hřívou plavou,
kdysi dávno ulízanou.
A po dlouhé chvíli
na sebe narazili.
Chodba prázdná, nikde nikdo,
oni stáli tváří v tvář,
jako by se všechno spiklo.
Ani jeden nešel dál,
koukali si do očí,
oběma jiný se ten okamžik zdál.
On se bál, že útočí,
ona zdvihla obočí,
že si nikdy nevšimla,
jak hezký je to klučina.
V tu chvíli se čas zastavil,
nastalo hrobové ticho,
až jeden z nich strachu se postavil.
Draco nejistě vyšel,
pozorně ji sledoval.
Hermiona úkrokem,
jak královna ledová,
nechala ho projít dál.
A jak tak stál zády k ní,
ovládla ho touha,
pro jednou byl statečný,
stačila otočka pouhá,
aby viděl její úsměv,
a najednou doba dlouhá
ztratila se v okamžiku,
kdy se Malfoy vkusně
naklonil pro druhou šanci,
a ona tomu „nafoukanci“
dala svoje srdce.
Když pak „ano“ říkali si
a svatba byla v plném proudu,
čerstvě vzatí manželé
vzpomínali vesele,
že na ničem nezávisí,
na bohatství, původu.
A za devět měsíců
Malfoyová s velkým břichem
přemluvila Narcissu,
že být starým hnidopichem,
co dívá se po původu,
může zavdat důvodu
nevidět se s vnoučetem.
A tak v rodu Malfoyových
přibylo pár dětí nových.
Věnováno Matějovi, který mě poprosil o napsání básně na tohle téma. ;)
Pokud jste se dočetli až sem, budu ráda za jakýkoli komentář, hezké komentáře potěší, z kritiky si vezmu ponaučení. :) Díky. ;)
Autor: Spyro (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Diskuse pro článek Začalo to jednoduše:
Opětovně všem děkuju za hezké komentáře... :)
Sinnuško: Nápodobně! :D Oni k sobě prostě byli napsáni! :D Na povídce se úpěnlivě pracuje. :)
Povedené! Moc pěkné verše.
Dramione prostě.... Nikdy neodpustím Rowlingové, že spolu nebyli. Nemám ráda Rona -_- Draco JEDE! Krásná báseň a dobře se ti to rýmuje. Doufám, že máš v plánu ještě tu Dramione povídku. A pokud ano, přidej ji rychle prosím, prosím. Zjišťuji, že nemám co číst
To je dokonaly! Vazne luxusni!!
moc děkuju nehorázně krásný
Díky moc za všechny komentáře a chválu!
Zábavné, moc se mi to líbilo
Tak to bolo vážne úžasné. Občas som sa na tom dokonca musela zasmiať. Ešte dobre, že to tak pekne dopadlo.
Některé verše se mi opravdu moc líbily. Jinak celkově je to moc krásné, i když teda svatbu a děti bych nečekala
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!