Básně nepíšu. Jsou to jen slova, která jsou zaskládaná... nějak aby něco snad vyjadřovali. Tohle má vyjádřit lidi, kteří jsou za mřížemi a andělskou bolest.
Inspirací mi byl můj přítel, který je tam bohužel taky a hlavně dnešní svět, který se mi zdá, že je na tom na dně.
PS: Měl to být původně song, ale myslím si že to takhle stačí.
29.12.2011 (15:00) • seiren • Básničky • komentováno 0× • zobrazeno 956×
Za betonovou zdí ztrácí se nářek děsu,
pouta svírají tvůj svobodný nádech.
Tvá snaha bojovat odpadá.
Bouře zasáhne tvé srdce,
stíny tvého hlasu se rozplývají v koruně stromů.
Tvá vzdálená dlaň, zapomenuta v boji.
Otevři oči beze strachu.
Ozvěna tvého hlasu stále zní (blízko).
Nadzvednem své světlo a necháme ho lesknout.
Proplouvajícím mrakem prachu,
obrátili jsme království v prach.
Rozsvítíme náš svět .
Andělské slzy...
(Naše slzy)
... padají...
( k jádru)
dolů...
(k jádru)
... dolů.
A mísí se s lidskou špínou!!!
Za betonovou zdí,
bouře zasáhne tvé srdce.
Tvá dlaň v poutech se rozplývá...
( ve stínech mříže).
Autor: seiren (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek V stínech mříže:
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!