Po celkem dlouhé době přidávám další básničku. Už hodně dlouho mi ležela netknutá v počítači, a tak jsem si řekla, že bych ji sem mohla přihodit... Vím, není to žádný zázrak, ale za pokus nic nedám. :)
I hope you will enjoy it. Lucienne :)
16.04.2013 (14:00) • Lucienne • Básničky • komentováno 8× • zobrazeno 1516×
Stromy znají tisíce příběhů,
co šeptají, však čekají na něhu.
Čekají na dotek dlaně na jejich kmeni,
bez něhož strádají a schnou den po dni.
A zaslouží si je – vždyť dělají víc, než kdokoli tuší,
mezi svými listy hýčkají tisíce duší.
Tak pojďme k nim blíž a vztáhněme ruce,
otevřme pro jejich příběhy srdce.
Stejně jak ta stará paní, co v listí sedí
a s laskavým úsměvem kolem láskyplně hledí.
Ta, jíž stromy zpívají ukolébavku poslední,
ta, co sedí a čeká, až se rozední.
V hlavě jí kupa vzpomínek běží
na dobu, kdy byla mladá a svěží.
Na dobu, kdy se tu se se svým milým honila
a kdy své srdce prvně láskou plnila.
Jak se tu spolu houpali ve větvích,
jak daleko lesem nesl se jejich smích.
Stromy ji hýčkají a žena vzpomíná,
jedna vzpomínka s druhou se prolíná.
Pak stane se něco, co ještě neviděl svět,
stařena mění se v mladičký květ!
Vrásky mizí, její krása vládne
a postava štíhlí – ta žena mládne!
Však ne její tělo, její duše jen,
ač se to může zdát, to kouzlo není sen.
A žena ví, co ji čeká, a tak vztahuje ruce,
cítí, jak zpomaluje se její srdce.
A pak bezvládné její tělo padne do listí,
však na ztuhlé tváři září skutečné štěstí.
Její duše už vzhůru do korun stromů stoupá,
zas se ve větvích radostně houpá.
Konečně je šťastná a plna dojetí,
nadšeně padne do manželova objetí.
A nechává se hýčkat listy stromů,
konečně k muži se vrátila domů,
jen díky stromům, díky lesa vládcům,
těch mrtvých duší laskavým Strážcům.
A větve dál tančí a listy šumí,
ten šum smích mrtvých duší tlumí.
Pojďme k nim blíž, pojďme je milovat,
dejme jim najevo, že nemusí litovat.
Spočiňme rukou na jejich kmeni,
nechme jejich listy hladit nás po rameni.
Spojme své dlaně, vytvořme kruh,
obejmeme ty kmeny jak linie stuh.
Vždyť dělají víc, než kdokoli tuší,
mezi listy hýčkají tisíce duší.
Ti velcí vypravěči, ti znalci příběhů.
Ti ochránci, co čekají na něhu.
Strážci duší.
Autor: Lucienne (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Strážci duší:
Vážně nádhera!!! 
moc se ti povedla...takhle na mě žádná básnička dlouho nezapůsobila
Wow! Perfektní báseň,dokonalá. Rozhodně jedna z nejlepších co jsem kdy četla. Opravdu nádhera. 
Děkuju ti, Leylon 
Přesně, chtěla jsem vyjádřit takové to kouzlo, které je kolem stromů opředené... Nevím, v jistých směrech mě fascinují (nebudu komentovat skutečnost, že zrovna mluvím o stromech 
) Ještě jednou děkuju za milý komentář 
Veľmi príjemný osviežujúci nápad 
Prosto v ňom cítiť originalitu, na stromy sa v tomto smere asi ešte nikto nepozrel... i keď v sebe majú istú záhadnosť, nad ktorou sa asi aspoň raz pozastavila už každá z nás - to, keď je všade ticho, človek leží v tráve, či len sedí na lavičke, rozmýšľa, a popritom mu nad hlavou šuští lístie... to by pokojne mohol byť hlas tých duší. Skutočne nádherné, palec hore. A to tvoje "vím že to není žádný zázrak" radšej z toho perexu vymaž, pretože to absoltne nie je pravda 
Děkuju moc, WWewo! 
Naprosto dokonalé, souhlasím s martinexou! Úžasný nápad a podání.
Martinexo, děkuju. Tvůj komentář mi vždycky zvedne náladu
No, já nevím co myslíš tím není to nic moc. Je to skvělé. Nápad se mi líbil a zpracování ještě víc. Takže žádné nic moc od tebe už nechci slyšet. Je to krása 
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!