Tak znova báseň... Dúfam, že sa bude páčiť. :)
Trisha*
08.08.2012 (18:00) • Trisha • Básničky • komentováno 3× • zobrazeno 1508×
Temný kraj ponorený striebrom,
hlboko skláňať sa nad hlavami stromov.
Ďalej sa prechádzať chcem v tom mesačnom svite
nechcem zomrieť a žiť len v temnote.
Košaté koruny stromov tíško sa klaňajú,
mesačným svitom tancujú.
Všetky kvety, lekná úchvatné
sa v tú chvíľu nemusia tváriť majestátne.
Obloha sa sfarbí jemne,
farby prinášajúc nádherné.
Všetko striebro ustupuje v zlate.
Mesačný chlad ustupuje v slnečnej páľave.
A predsa je všetko dokonalé.
Každý skláňa hlavy.
Sú to predsa králi,
čo stále budú večný nad nami.
A v parku sa teraz bijú.
Park už pozná pravdu;
Slnko netíši, neprináša úľavu.
Mesiac ticho počúva, rád podáva radu.
Preto park zostáva verný mesiacu.
Striebro chvie sa v šere.
Duše tu nájdu spásu
a láska otvorené dvere.
Autor: Trisha (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Park:
táto báseň sa mi páči! 
no kebyže som vedela písať češtinou tak by som ti to aj preložila, ale radšej sa nestrápňujem 
Moc hezká báseň, kdybych neměla tak strašný problém se slovenštinou tak bych byla ještě víc nadšená:)
Přidat komentář:
- Priznanie
- Pán šeliem
- Ráno v blátě
- Stručná a třaskavá historie podle A. J. Crowleyho
- Skvělý a přesný průvodce po Nazaretu ex-archanděla Gabriela, zrádce
- Tu je moje miesto
- Když má srdce svoji hlavu 1
- Co zůstane v knihkupectví
- Sestra
- Šarlatán (začátek)
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!