OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Osud

05.11.2015 (13:00) • Michaella • Básničky • komentováno 4× • zobrazeno 1730×

Přišlo to tak narychlo,

tak pro mě nereálné.

Že zrovna já

nebudu mít svoje srdce prázdné.

Bylo to tak krásné,

poslouchat tvůj hlas.

Slyšet, jak mi šeptáš: 

„Zavoláme zas!"

Vniknul jsi mi do srdce

a  pak i do života.

Už není cesty zpět!

Tak kámo, dej si bacha.

Bylo to jak z románu

a cesta daleká.

Však jednou jsi mi zavolal,

že všechno přestává.

Já jsem stála v pokoji

a ty jsi venčil psa.

Pak řekl jsi jedno slovo

a tím skončil ten náš vztah.

Teď sedím doma na židli

a píšu tuhle báseň.

Avšak od tebe jen dostávám

nečekanou kázeň.

Že nikdy jsem tě neviděla,

však ráda tě mám.

To není to jediné,

na co teď myslívám. 

Už mi došla slova

a ty jsi řekl „Dost!" 

Já se ale zvedla

a ucítila zlost.

Já ti na to napsala,

jestli kamarádi.

Ale teď přemýšlím,

že čas chci zase vrátit.

Ale pak si uvědomím,

že nechci to zas zažít.

Tu bolest a to utrpení,

mé oči za mě pláčí.

Pak jsi mi zavolal,

já ale nevěděla, co říci mám.

A tvůj hlas je jediné,

co v hlavě mám.

Prostě jsi jen mluvil,

a to nemělo se stát.

že nemělo to cenu,

nad tím mi zůstává rozum stát.

Teď přemýšlím,

zda najíst se mám.

Ale vůbec nevím,

pořád tě v srdci mám.

Tím končí má báseň

a asi půjdu spát.

Však jediné, co vím,

že byl jsi poslední chlap.

Doufám, že se Vám to líbilo, a čekejte na další pokračování :)

Autor: Michaella (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Osud: