OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Osud či náhoda?

23.01.2010 (18:00) • Nobillis • Básničky • komentováno 7× • zobrazeno 1134×

Chtěla jsem se v ten večer jen bavit,

já chtěla se tím svého chmuru ze života zbavit.

Seděla jsem s kámoši u rohového stolu,

oni pili alko a já jen kolu.

Zábava byla opravdu velká,

pět kluků a jedna holka.

Všichni kamarádi, nic vážného.

To jen, kdybyste si mysleli něco zlého.

Všichni se tak skvěle bavili,

až nešikovně pivo rozlili.

Do háje! Křikla jsem na ně,

skoro většina nápoje skončila na mě.

Smrděla jsem přes celý stůl,

a spílala dotyčnému, že je vůl.

Myslela jsem, že už to horší nebude,

pak přišel on a sedl si kousek ode mne.

Modré oči, jako dvě pomněnky.

Dělil se s námi o své ,,chytré'' domněnky.

V duchu jsem se bavila jeho řečí,

dávno však chycená v pasti jeho modrých očí.

Byl s námi celou noc,

když odcházel litovala jsem moc.

Druhý den jsem si na něj od kamarádů číslo vzala,

z legrace smsku odeslala.

Odpověď jsem dostala záhy,

a od té doby chodit nepřestaly.

Smsky od něj se četly krásně,

někdy psaní, jindy básně.

Tenkrát, chtěla jsem vše bez boje vzdát.

On však vešel do mého života a řekl ,,mám tě rád".

Pomáhal mi za nejhorších dnů,

to on je hrdina z mých snů.

Každé ráno, když svítá.

Mě polibkem do nového dne vítá.

Příští měsíc to bude už pět let,

co jsme objevili náš společný svět.

Možná osud či náhoda tohle učinila,

že jsem se tyhle slova naučila.

Když se ti svět černočerný bude zdát,

nevěs hlavu, vždy se může něco krásného stát.

Autor: Nobillis (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Osud či náhoda?: