Vina, to je ústředním motivem této básně. Když nemáte kontrolu nad svým životem a musíte udělat něco, co se vám nelíbí, co vás bude bolet... Co s tím můžete dělat?
Žádat o odpuštění...
18.09.2009 (14:00) • Soren • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 1385×
Krev mi stéká po tváři,
Znovu se mi nic nedaří,
Stojím nad tělem tvým,
Co bylo chvíli tělem mým.
Mé srdce krvácí s tebou,
Slzy z očí ven se hrnou,
Kéž by to vše byl jen zlý sen,
Z hrdla mi vyšel bolestný sten.
„Můj pane, jak já tě nenávidím!“
Z plna hrdla do vzduchu rdím,
I přes nenávist má věrnost mou,
Navždy díky němu procházím tmou.
Bez světla či znaku života,
V ní jen vládne prázdnota,
S mou vinou se mísí,
A víc a víc mě tíží.
Tvou tvář na chvíli zahlédnu,
Má duše i srdce padají ke dnu,
Ty ji ode mne odvrátíš,
Bolestí mě tím zahltíš.
Konečně k zemi padnu,
Naposledy jen hlesnu,
Odpusť mi…
Autor: Soren (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Odpusť mi...:
povedené dílko
krásné málem i slza ukápla
Přidat komentář:
