OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Jen si křič!

10.07.2010 (17:00) • Kahanka • Básničky • komentováno 10× • zobrazeno 1062×

Jen si křič!

Bolestně sehnutá

pod tíhou tvého hlasu,

jako lípa stoletá

pod náporem času.

Brodím se slzavím údolím,

slaná řeka po líci mi stéká.

Říkali, že to přebolí,

no jim se to lehko říká.

Do sebe schoulená,

sama se svým smutkem,

smrtelně raněná

hlasu tvého skutkem.

S děsivou lehkostí

ostrými slovy se oháníš.

Řežou až do kostí,

v ničem jim nebráníš.

Na zemi zhroucená,

jak domeček z karet,

podivně zkroucená,

jak cucavý špalek.

Zdi mého vědomí

drolí se pomalu,

nikdo se nedoví

jak je jich po málu.

Pevnost mého zdravého rozumu

pod záchvěvy větru se prohýbá,

chtěla bych odehnat záhubu,

ale mé tělo se už nehýbá.

Tvůj hlas zuřivě fouká

jako zlý vlk z pohádky,

do domečku se souká,

už je konec s prasátky.

Teď posledním záchvěvem,

tvůj hlas zlověstně vibruje,

vichřice zuřivá svým zpěvem,

mou zkázu zvěstuje.

Jen si křič!

Tak zboř tu zeď!

Co chceš, už víš.

Tak udělej to hned!

Tvůj křik už dozněl,

dopadla rána.

Kampak ses poděl?

Já ležím tu nahá.

Na spánku pramínek,

má barvu krve,

v ústech chuť vzpomínek.

Jaké to bude?

Až vejdu do světla

a ty tam nebudeš?

Tam budu svobodná.

Tam na mne nemůžeš.

Stojíš teď nade mnou,

v očích máš pláč.

Ruku mou bezkrevnou

v té své svíráš.

Do tváře křičíš mi,

marně se namáháš.

Mě mezi živými

nikdy už nepotkáš.

Autor: Kahanka (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Jen si křič!: