OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Život a čest - 5. kapitola



Život a čest - 5. kapitolaMiranda má za sebou sice to, čeho se nejvíce obávala, ale ceremoniál ji teprve čeká. Po něm již není cesty zpět...

5. kapitola

Miranda radostně utíkala za ostatními. Dnešního dne měli být ke gardě přijati celkem tři. Postavila se vedle dvou dalších, kterým se na tváři zračilo napětí. Nechápavě zavrtěli hlavou nad jejím radostným výrazem.

Stáli v hlavním sále, který většinou sloužil jako jídelna, ale dnes byly všechny stoly odsunuty stranou. V mohutném krbu divoce praskal oheň a pohledy jejích dvou kolegů byly upřené na železo vložené do ohně. Jeho konec byl umně vytvarován do znaku, který nosili všichni členové královy gardy.

Jen ti nejlepší, do jejichž rukou mohla být svěřena bezpečnost krále či jeho rodiny, směli nosit tento znak. Byla to čest a povinnost, kterou směli zastávat do konce života a že nebyl většinou příliš dlouhý. Stejně dlouho nosili i tento znak, který byl tentýž jako na královské pečeti. Všem dával jasně vědět kdo jsou a zaručoval jim úctu. Byl důkazem jejich postavení, který si navždy nesli sebou.

Jednoho po druhém je postupně vyzvali, aby předstoupili a slavnostně složili slib před všemi přítomnými členy gardy. Teprve pak se do jejich kůže na rameni zahryzlo rozpálené železo, které je navždy poznačilo oddaností králi.

Sledovala oba muže, kteří nervózně těkali pohledem, když poklekali. Přesto odhodlaně drželi. Místností se nejprve rozlehl bolestný řev jednoho a pak i druhého, ale ani jeden neucukli. Sálem se nesl zápach spáleného masa.

Když konečně přišla řada na ni, odříkala svůj slib. Každé z těch slov říkala s upřímnou oddaností. Věřila v ně a byla odhodlána plnit je dokud jí síly budou stačit.

Za zády jí zarachotil kov o sebe. Pohledem zavadila o sira Rogera. Upřeně na ni hleděl a ona věděla, že nezklame. Něčí ruka prudce trhla za látku jejího rukávu, až se roztrhl a odhalil její holé rameno. Z řad publika, které tomu všemu přihlíželo se ozvalo pár poznámek o hubeňoučkých párátkách, ale Miranda to sotva vnímala.

U holé kůže ucítila žár. Vší silou zatnula ruce v pěst. Do masa se jí zahřezlo rozpálené železo a ona ucítila zápach svého spáleného masa. Zčernalý kouř jí stoupal od ramene, ale místnost byla v tichu. Každý čekal bolestný řev.

Mirandina ústa se křečovitě otvírala, ale z nich jí neunikl ani hlásek. Byla si dobře vědoma, že by její výkřik všem ukázal co je zač. Neměla jinou možnost. Ztěžka a pomalu uvolňovala své ztuhlé tělo opět do pohybu. Celým ramenem jí stále projížděla příšerná bolest, která díky chladivé masti trochu polevila, ale přesto jí bylo jasné, že se ještě několik následujících dnů bude bolestivě ozývat.

 

Celý následující den ubíhal v bujarém veselí. Jen výjimečně popouštěli zdejší rytíři uzdu, aby nesnížili úctu, kterou k nim mladší a nezkušenější členové pociťovali. Nyní však byl jejich krok vrávoravý a jazyk ztěžklý silným vínem. Jen pár mužů na stráži obcházelo hradby a pohledem občas zatěkali k sálům odkud se linul bujarý ryk.

Miranda se ramenem opírala o zeď v jednom z výklenků a sledovala temný porost lesa za hradbou. Studený kámen jí příjemně chladil rameno a ona jen tiše uvažovala. Náhle sebou však prudce trhla. Za zády uslyšela tiché kroky. Ohlédla se a spatřila sira Rogera. Ani se nedivila, že neslaví s ostatními. Nepamatovala, že by se někdy vyhnul svým povinnostem či nedozíral na chod celé této tvrze.

„Myslel jsem, že budeš slavit s ostatními,“ pronesl do ticha a postavil se vedle ní s tváří upřenou ven ke krajině.

„Mám raději svou mysl čistou,“ odpověděla mu na což on jen chápavě přikývl.

Miranda stále přemýšlela nad jedinou otázkou, ale nevěděla jak ji položit a zda je to také ten nejlepší nápad. Nakonec ji však zvědavost přemohla.

„Proč jste mi to dovolil?“

Na tváři se mu objevil mírný úsměv, jako by to čekal.

„Patříš k těm nejlepším, kteří tudy prošli. Bylo by naprosto nesmyslné se tě nyní zbavit.“ Pak ztišil hlas a zahleděl se jí do tváře. „Zvolila sis tento život ale sama a nečekej ode mě jiné zacházení či ohledy.

Přikývla, což mu stačilo. Znal ji už příliš dobře na to, aby o ní pochyboval. Co si však ale ani on sám neuvědomoval bylo, že už jí pomohl víc než pouze svým mlčením. I on nyní znal pravdu a ji konečně po dlouhé době netížilo nést to tajemství pouze na svých bedrech.

 


Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Život a čest - 5. kapitola:

6. ivussinkaa přispěvatel
08.03.2010 [18:26]

ivussinkaaCelá táto poviedka sa mi veľmi zapáčil a prečitala som doteraz všetky diely a teším sa na ďalšie.EmoticonEmoticonEmoticon

06.03.2010 [19:24]

RomisekZrovna jsem si říkala,že tě asi půjdu zeptat jak jsi na tom s dalším dílkem a tys mě předběhla. Jen jsem trošku v rozpacích. Když jsem se dostala na konec, tak mě napadlo jen jedno A TO JE JAKO VŠECHNO? Nezašila sis nějaký písmenka?
Je mi naprosto jasný, že každý den není posvícení a je potřeba načerpat energii což je u tebe docela těžký, protože já narozdíl od ostatních tvůj denní rozvrh znám, beru EmoticonTeď mě asi ostatní budou chtít ukamenovat, ale co si zkusit dát dovolenou? Aspoň na chvililinku?
Vzhledem k tomu, že jsi mě před nějakou dobou vyznamenala jako svého dvorního kritika si myslím, že můžu zabruslit i na tenký led a doporučit ti tvůrčí klid.Emoticon
A než mě začneš mlátit až se potkáme, tak se zhluboka nadechni, napočítej do desíti a uvědom si, že já to s tebou myslím dobřeEmoticonEmoticon

4. Lenka
06.03.2010 [17:06]

Úžasná kapitola i celá povídka. Myslím, že ve většině tvých povídek je hlavní postava silná osobnost a to mám ráda,ne nějaké chudinky se kterýma každý cloumá a cvičí jak chce. Píšeš nádherně a jsi jedna z mých nejoblíbenějších autorek.EmoticonEmoticonEmoticonEmoticon

3. seiren přispěvatel
06.03.2010 [14:21]

seirenEmoticonEmoticon

06.03.2010 [12:48]

SysalkaJediné veliké AUUUUU... EmoticonEmoticonEmoticon
Já už sem tak zblblá z TW, že pořád čekám s kým bude mít Miranda nějké pletkyEmoticon...nechceš aspoň malilinko nastínit děj EmoticonEmoticonEmoticon?

Edit: Když tak nad tím uvažuju tak zblblá asi nejen díky TW...ono jaksi už ve všem je ta a samá zápletka, kdy někdo někoho miluje a všichni doufají, že budou spolu Emoticon.

1. Texie admin
06.03.2010 [9:23]

TexieTak a jak jsem slíbila, je tu další kapitolka

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!