OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Vražda pro sílu 6. kapitola



Vražda pro sílu 6. kapitolaAllegra se vydala na cestu do Hui. V Hui možná najde to, co hledá.

6. Cesta do Hui

Faileon a já jsme byli už tři dny na cestě. Před námi se rozprostírá malé údolí a řeka Onóno. U řeky v malém lesíku je postavený tábor vojáků. První slunce je blízko obzoru a začíná zapadat. To druhé už před hodinou zapadlo. Lehounký větřík si hraje s vysokou trávou a ta se vlní, jako moře. Z tábora stoupá kouř. Na jih po mé levé ruce jdou v dáli vidět vysoké Pohoří Verya. Na druhé straně jsou louky a řeka působící, jako obrovský had mizící v dáli. 

„Pojďme si poslechnout novinky,“ řeknu potichu. „Přivážeme tu koně a připlazíme se k táboru.“ Nečekám na odpověď a slézám z Eruecca a přivazuji ho k nejbližšímu stromu.

„Počkáme, až přijde tma,“ řekne potichu.   

Když přišla tma, vydali jsme se k táboru vojáků. Teď ležím schovaná za křovím. Vedle mě je Faileon. Noční hlídka je asi třicet metrů od nás. Pomalu se přibližují a já začínám rozeznávat to, co říkají.

„…slyšel jsem, že na jihovýchodě no… tam kde míříme, umírají muži jen tak. Prý některá těla leží nepoškozená, ale nedýchají ani nejeví známky života,“ řekne první muž.

„To jsem slyšel taky. Ale bojujeme proti domorodcům. To je divné nemyslíš?“

„Posel, který mířil do Rothen Polu říkal, že v tom jsou zapletená kouzla. Nevím čemu mám věřit,“ zašeptá první muž.

„Hm…“

„Myslíš, že domorodci umějí kouzlit?“

„Já myslím, že neumějí. Třeba jim někdo pomáhá.“

„Elfové? Já myslel, že…“ zbytek věty už jsem neslyšela.

Jejich hlasy se ztrácely.

„Pojď, musíme vypadnout.“ Strčí do mě Faileon.

Vydali jsme se zpátky ke koním. Koně už na nás nedočkavě čekali. Rozhodli jsme se, že tábor vojáků objedeme a až zítra ráno přebrodíme řeku Onóno. Velký měsíc nám svítil na cestu.

Další dva dny cesta byla klidná a nic se nedělo. Za půl dne dorážíme k Hui.

Hui je v podstatě kasárna království. Probíhá tam základní výcvik vojáka. Jsou tam uvězněni největší zločinci jaké kdy svět viděl i neviděl. Městu se taky říká nedobytné. Je postaveno tak, aby se dokázalo co nejlépe bránit. Město leží na poloostrově, takže jediná cesta je po pevnině po vodě to mají velice hlídané. Vypěstovali si vlastní druh zabijáků, kteří hlídají vodu dvacet čtyři hodin denně. 

„Musíme najít vězení a vyhnout se všem vojákům,“ začnu přemýšlet na hlas.

„To bude snadné,“ zareaguje ironicky Faileon „Jakou budeme mít historku?“

„Hm… budeme mladí námořníci, co budou hledat práci,“ řeknu okamžitě.

„Dobře.“

Město vypadalo ještě hrozivěji, než se předtím zdálo. Hradby byly osm metrů vysoké a postavené z Hematitu. Hradby byly černé, lesklé a pečlivě opracované. 

U brány stálo na každé straně deset mužů. Prošli jsme bez všimnutí. Jen se po nás vojáci divně koukali, ale nic neřekli.

Párkrát jsme se ptali na cestu. Ve městě bylo hodně divných lidí. Někteří byli zmrzačeni, slepí a někteří si mysleli, že jsou v pekle, i když podle všeho nebyli daleko od pravdy. U hradeb bydleli chudí lidé, normální vojáci bez hodnosti. V centru města bydleli generálové a kapitáni, takže ti měli peněz dost a velké domy.

Nakonec jsme dorazili k věznici. Věznice byla obklopená vysokými zdmi. U brány stáli dva vojáci s meči u pasů, oblečení v uniformách království. Vojáci měli odhodlaný výraz. Přijeli jsme k nim na koních.

Nejprve promluvil Faileon: „Pusťte nás dovnitř. Potřebujeme si s někým promluvit.“

„Ne!“ zařve první voják.

Tentokrát jsem promluvila já: „Proč nás nechcete pustit dovnitř?“ zeptám se tvrdým nelítostným hlasem.

„Ne!“ zařve druhý voják.

„To je mi ale povedená parta. Pusťte nás dovnitř,“ poslední větu řvu.

„Ne!“

„Ne?“ zeptá se klidně Faileon a přiblíží se k vojákovi. A chystá se něco říct.

„Ale… Ale… Co se to tu děje,“ ozve se nějaký hluboký hlas za námi.

 Blesku rychle se otočím. Přede mnou stojí velitel místních vojáku.

„Dobrý den, Pane!“ ozve se za mnou.

„Dobrý, co si přejete tady ve vězení? Pojďte dovnitř,“ řekne přátelským hlasem a ukáže nám směr.

Vojáci bránu otevřou a já spatřím davy vězňů stojících ve výbězích. Vezni, byli hladoví, unavení a někteří i z části zmrzačení. Vypadalo to tu jako v zajateckém táboře. Uprostřed toho všeho stojí obrovská budova plná zamřížovaných oken.

„Zde přivažte koně,“ zastaví se a ukáže na dřevěné zábradlí. 

Pak nás vede dál k budově. Nakonec se ocitneme v jeho velitelské místnosti. Na stěnách i na stole leží mapy království. Má tu veškeré pochody svých jednotek i plány jak zaútočit na město. A různé další plány.

„Posaďte se,“ ukáže na dvě velké kožené židle.

„Děkuji,“ zareaguji, co nejmileji to jde.

„Tak proč jste zde přišli, děti?“ zeptá se a podívá se mi přímo do očí.

Najednou se mě zmocnila vlna strachu. Jeho oči byly nelítostné, kruté a vzbudily ve mně odpor.

„Hledáme jistého muže jménem Ahantuon,“ odpovím a nespouštím z něho oči.

„Proč?“

Ještě než stačím odpovědět. Odpoví za mě Faileon: „Máme jen pár otázek.“

„Jaké otázky, smím-li vědět?“ ptá se a přitom ze mě nespouští oči.

„Otázky minulosti,“ odpovím rychle.

„Kdo jste?“

„To to je Faileon a já jsem Allegro, stačí?“

Chvíli je ticho nikdo se nehne. Slyším klidný dech velitele i Faileona.

„Stráže!“ zařve najednou velitel.

Já i Faileon jsme nevěděli, co si máme myslet. Velitelův hlas byl silný a rozléhal se celou budovou.

Do místnosti vtrhli čtyři vojáci. Chytili Faileona. Začali ho táhnou ven z místnosti. Faileon se bránil zuby nehty. Vojáci ho nakonec přemohli.

„Faileone! Faileone!“ řvu s plných plic. A snažím se k němu dostat.

Jeden voják mě odstrčí. Padám na zem. Když se postavím, velitel mě chytne kolem krku, zacpe mi pusu. Nemůžu se vůbec hnout. Nemůžu mluvit ani řvát. Můžu jen sledovat vojáky, jak odvádějí Faileona pryč.

Nevím, co si mám myslet. Cítím se naprosto zmatená a vystrašená.

Najednou sevření povolí a já spadnu na kolena. A třísknu se hlavou o židli.

Ani se nestihnu postavit a uslyším velitelův hlas: „Určitě chceš vědět proč, Allegro.“   



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vražda pro sílu 6. kapitola:

1. Leen
05.08.2012 [12:50]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!