OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Skrytá v krvi 3



Skrytá v krvi 3Bonie se budí a zkoumá velikost průseru, do kterého se dostala. A ten je hoooodně velkej.

 

„Henry, asi bys měl vypadnout.“

Seděla na posteli a zacláněla mu. Takže netušil, proč na něj tak vypálila.

„Ani mě nenapadne...“

Místo toho ustoupil stranou, aby viděl, proč tak najednou vyvádí.

„Ten tvůj zmetek je totiž holka. Tak projev trochu slušnýho vychování a jdi.“

Henry hleděl na pohublý obličej a kostnatý krk a netušil, podle čeho došla k tomu, že je to holka. Pro něj se tím ale nic neměnilo. Vystřelil z pokoje a během půl minuty byl zpátky.

„Co to sakra děláš?“ vyjela po něm a její větu přerušilo kovové cvaknutí.

„Holka nebo ne. Znovu ji nahánět nehodlám.“ S těmi slovy zacvakl druhý konec želízek za tyčku postele u její nohy.

Pak teprve odešel a zavřel za sebou dveře.

 


3.


 

 

Margaret znovu chytila zip mikiny a stáhla ho úplně dolů. Pod ním už zahlédla jen tílko, které sotva mohlo zakrýt vyčnívající žebra. Opatrně jí nadzvedla hlavou a stáhla kapuci. Na polštář se rozsypal chumel tmavých zacuchaných vlasů. Pak z pod mí vytáhla celou mikinu a svlékla jí tílko.

Mezi obočím se jí objevila vráska, když uviděla tmavou skvrnu táhnoucí se jí od zad po žebrech až na bok. Vypadalo to, jako by se tam chystala pěkná modřina.

Pokračovala dále. Sundala jí i ryfle, které jí byly snad o dvě čísla větší a měla je v pase na pásek, aby jí nespadly při prvním kroku.

Nakonec před ní zůstala celé nahá. Byl to bolestný pohled na tak zubožené tělo. Měla tolik oděrek a drobných modřin, že by je nespočítala. Jinak byla docela čistá. Nebyla ten typ klasického pouličného tuláka. Paže bez vpichů a nehty beze skvrn. Její věk si ale netroufala hádat.

Raději odtrhla pohled a vyrazila pro lavor s vodou.

 

Opatrně omyla ránu na hlavě a přichytila ji náplastí, aby se jí mohla lépe zahojit. Pak začala otírat mokrou houbou zbytek jejího těla. Byla to snad jen nestřežená minuta, kdy se natáhla, aby pořádně vyždímala houbu, když se matrace pod ní zhoupla. Stihla se jen otočit, aby zahlédla, jak se dívka vymrštila a odrazila od matrace. Chtěla seskočit na podlahu, ale uprostřed skoku se zarazila a jedna noha se jí vymrštila zpět.

V Margaret zatrnulo, když uslyšela dopadnout její tělo na podlahu. Bylo to ještě horší, než to vidět. Jako by nic nebylo mezi dřevem na podlaze a jejími kostmi. Slyšela klepnout každou její kost, která se podlahy dotkla.

Hned se k ní vrhla. Dívka ale ucukla a stulila se k rohu postele, ke které byla za nohu připoutaná.

„To je v pořádku, neboj se.“

Doširoka rozevřené oči nejprve sjely pohledem ji a pak v rychlosti i zbytek pokoje. Zaregistrovala i převržený lavor na podlaze a houbu. Prsty si přejela po ještě vlhkém rameni.

„Co jste zač?“

„Jsem Margaret,“ usmála se na ni konejšivě. Musela být zmatená a vyděšená. Ačkoliv to na sobě nedávala znát.

„Jak jsem se sem dostala?“

Přestala věnovat pozornost Margaret a začala důkladněji zkoumat své okolí.

„Jeden můj přítel tě donesl.“

„Vysokej, nasranej a v dlouhým kabátu?“

„Jo, to byl on,“ zacukaly jí koutky při tom výstižném popisu.

„A čím jsem si u něj vysloužila takovou péči?“ ucedila sarkasticky.

„Rád by se tě na něco zeptal. Ale to teď počká. Měla by ses dát trochu do kupy.“ Margaret rázně vstala. „Přinesu ti něco k jídlu a čistý oblečení.“

Jen co za ní zaklaply dveře. Obrátila pozornost ke kotníku a želízkům, které jí ho obemykaly. Natáhla se po hromádce svého oblečení, které leželo kousek od postele a vytáhla kapesní nožík z kapsy. Měl ho hezky zbroušený do úzka.

Netrvalo jí to ani pár minut a v zámku cvaklo a nepříjemný náramek jí sklouzl po kotníku dolů. Zacvakla zase nožík a vstala. Snažila se odhadnout velikost toho průseru, do kterýho se teď namočila.

Ten kretén, co ji sem dovlekl, byl schopnej odkráglovat člověka na potkání. To už si ověřila včera na vlastní oči. No a společně s ním v tom jeli minimální další dva takoví. Bylo jí jasný, že se jim moc nehodí do krámu, že je u toho někdo načapal. Bylo jí ale divný, že se jí nezbavili a místo toho ji dovlekli až sem a podstrčili do péče té blonďaté matky Terezy.

Možná chtějí nejprve vědět, kolik toho zahlídla a pak se teprve rozhodnou, co s ní.

 

Přešla k oknu. Dveřmi by to byl moc velký risk. Vyhlédla ven.

„Sakra.“

Dole viděla dvě postavy. Stáli na trávníku a o něčem divoce diskutovali. Navíc celý pozemek lemovala slušně vysoká zeď.

I kdyby se jí podařilo dostat se z domu, nedokáže se dostat přes tu zeď. Navíc by ji nejspíš chytili hned, jak by vyrazila přes trávník. Znovu si vzpomněla na toho, co ji sem přivlekl. Ať to byl sebevětší kretén, tak běhat rozhodně uměl. Byl dokonce rychlejší než ona. Nikdy nikoho takového nepotkala.

Ale přesto ji nedohonil. Hlavou jí probleskla i poslední vzpomínka. Sejmul ji něčím do zad.

Založila si vztekla paže na hrudi.


 


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Skrytá v krvi 3:

3. martinexa přispěvatel
16.10.2012 [19:00]

martinexaTaková kostra. Z toho jde až hrůza. Jinak povídka skvělá rozhodně:)

2. maky21 přispěvatel
14.10.2012 [20:00]

maky21Oh, meganapínavé Emoticon
Velice se omlouvám, že jsem něco neokomentovala, ale škola je pes. A když je někdo takový blázen, že má každej den nejmíň jeden kroužek... Emoticon

Tahle povídka se řadí mezi tvoje super-báječně-úžasné, opět. Jinak vlastně ani psát neumíš, viď Emoticon

Nejvíc mě odrovnala napjatá atmosféra a jako blesk z čistýho nebe: Vysokej, nasranej a v dlouhym kabátu Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Hum, velice se těším na pokačování, poněvadž to bude masakr Emoticon Emoticon

1. annaliesen
13.10.2012 [17:19]

ta fotka je brutál, ale jinak paráda Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!