Revollution 8.díl • OurStories.cz ~ naše povídky

A jsem tu zase s dalším dílkem...

12.10.2009 (18:00) • LonelyRebel • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 992×

Oba dva bez dalších řečí vstali a vydali se do poklopu, kde panoval ruch, ale skupina „vyvolených“ v podobě Andrewa, Jacka a dalších mužů stáli u žebříku a bylo vidět, že debatují a Kitty byla odhodlaná se do jejich debaty zapojit.

„Jak na vás došli?“ rázně přerušila jejich zuřivou debatu.

„Kitty, nemáš tu co dělat! A on taky ne!“ okřikl ji Jack.

„Omyl! Zrovna já do toho mám co kecat a jděte se zeptat Oise co tu má dělat Nick!“

„Tohle se tě netýká!“
„Znovu se pleteš!“
„Myslím, že by bylo dobré odpovědět na otázku, kterou položila...“ prohodil Andrew a mrknul na Kitty a jí bylo jasné, že vyhrála.
„Nebyli na svém obvyklém místě...“
„Jak nebyli?“
„Nebyli pouze na jejich stálých strážích. Byli i jinde...“
„Ale to není normální!“ namítla Kitty.

„Stejně jako ty výbuchy!“
„Jo. Viděla je Oise. Nevím jak se to stalo...“

Všichni chvíli mlčeli a přemýšleli.

„Není to jen tak...“ pronesl najednou Jack.

„Cože?“ Kitty byla tak zahloubaná do svých myšlenek, že ho nevnímala.

„Není to jen tak...“ zopakoval. Kitty už mu chtěla něco kousavého odpovědět, když se zasekla.

„Máš pravdu! Není to jen tak!“

„Cože?“ tentokrát na ni hleděl Jack.

„Možná... možná to mám.“

„Nechtěla by jsi nám říct na co jsi došla?“

„Ti roboti byli roztroušení po většině lesa, kam dřív ani nepáchli a ty výbuchy šli z různých stran...“
„Víceméně jo...“

„Tam kde vás odchytili chodili další...“

„Jo, ale většinou jen tak po dvou...“
Kitty se vítězoslavně usmála, ale pak její úsměv zmizel.
„Jestli mám pravdu tak musíme začít jednat! A hned!“
„Heh... Kitty, ještě jsi nám neřekla na co jsi došla...“ poznamenal Nick.

„Jo! Jasně! Hledají nás!“

„To dělají už dost dlouho!“
„Já vím, ale v poslední době jsme jich hodně zničili a dost často kradli zásoby. Všechno by sedělo. Začali pročesávat les a chtějí nás dostat ven! Nechají to vyletět do vzduchu kousek po kousíčku. Teď už se neschováme! Chodili nám nad hlavami, ale nikdy to tak detailně neprozkoumávali!“

Nastalo mrtvolné ticho.

„Má pravdu...“ řekl Riley, nejvyšší a nejstatnější ze skupinky.

„Musíme něco udělat.“ přidal se další.

„Jacku?“ vyzval ho Andrew.

„Musíme pryč!“
„No vážně? Nekecej!“ pronesla s velkou ironií Kitty až ji to samotnou překvapilo jak jedovatá dokáže být.

„Máš lepší nápad?“
„Já nevím... Nemůžeme se jen tak všichni zvednout a odejít. Byli bysme ještě snažší kořist. Musíme jít po skupinkách a musíme se dostat k Městu.“

„Dobře! Vyšleme jednu nejrychlejší a nejodolnější skupinu hned teď pro posily!“ začal plánovat Jack. „A pak ještě další tři skupinky a budeme doufat!“
„Doufat?!“ vyhrkla Kitty.

„Nechceš tu poslední skupinu nechat tady a bojovat až dokonce?“

„Ne! Poslední tu budou děti!“

Kitty nevěřila tomu co slyší.

„Děláš si ze mě legraci?“
„Riley! Vem si ještě Toma, Lucase a Jeremyho! Vyrazíté do Města a přivedete pomoc!“

„Dobře!“
„Vezměte si co potřebujete na cestu! Rychle! Pohyb!“
Riley se bez otálení vydal připravovat.

„Posloucháš mě? Nemůžeš je tu nechat! Už někdy ve starověku se první posílaly děti a ženy! Při každé tragédii šli první!“

„Ty děti neuměly to co umí ty naše!“
„Ty seš vážně pokrytec!“
„Ne! Akorát se snažím všechny zachránit!“

„Andrewe!“ zvolala.
„Kitty, do tohoto nemůžu zasahovat. Nemám žádnou pravomoc...“

„Druhá skupina: Čtyři ženy, čtyři muži, Zach a Alex... Kitty ty půjdeš s druhýma!“
„Nepůjdu!“
„Kitty!“

„Půjdu s dětmi!“
„Řekl jsem, že půjdeš s druhou skupinou!“

„Nepůjdu!“

„Nechci, abys tu zůstávala!“ zasyčel ji do ucha.

„Smůla! Ať s nimi jde někdo jiný!“

„Fajn!“ rozestavěl všechny do skupin, tak aby se vlezli do pěti skupinek včetně té poslední.

„Pohyb! Tohle je akutní!“
Kitty se otočila a v patách s Nickem si to mířila k dětem.

„Co chceš dělat?“
„To co mi řekl!“
„Chceš tu zůstat až jako poslední?“
„Tohle není hra! Já sama mu plány narušuju v jednom kuse, ale tady stačí jediná chyba a je po všem. Teď už mu do plánů rýpat nemůžu.“

„Jsou to děti!“

„Řekni mi něco co nevim!“

Autor: LonelyRebel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování