OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Maškarní... VII

18.02.2013 (18:00) • EleanorBrandst • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1072×

Sebastian nás skenoval pohledem a já z něho byla nervózní. Musela jsem vypadnout z jeho společnosti a sama si poslední události srovnat v hlavě.

„Jestli mě teď omluvíte, nechci dorazit pozdě do práce.“ S tím jsem se naklonila k Brianovi a získala od něj pusu.

„Nechceš odvézt?“ staral se.

„Ne, za hodinu mám schůzku. Bude lepší, když si vezmu taxíka.“

„Chceš na něj?“ zeptal se a já ho sjela pohledem. Považoval mě snad, že jsem žena na jednu noc, které ze zdvořilosti zaplatí taxi.

„Promiň,“ omluvil se mi automaticky, jakmile spatřil můj pohled. Raději jsem jeho reakci ignorovala, nebylo vhodné se do něj pouštět před Sebastianem.

„Večer tě budu čekat u mě,“ připomněla jsem mu a s tím se vydala do práce.

…

Jeli jsme se Sebastianem na konkurz a já na něm viděl, jak se drží.

„Tak ven s tím,“ vyzval jsem ho.

„Je baculatá, drzá a má tě na háku.“

„Baculatá? To nemyslíš vážně. Má jen normální postavu a ne jako modelky, které ses mi snažil dohazovat. Ta drzost se mi na ní líbí a máš pravdu, má mě na háku. Ale já si nemůžu prostě pomoct,“ svěřil jsem se mu. „Sebastiane, chci tě požádat. Pomoz mi ji získat.“

Sebastian se na mě koukal skoro jako na blázna, ale po několika nádeších mi sdělil:

„Dobře, ale až se rozhodne, že tě zničí, budu na její straně, a pomůžu tě jí oškubat naprosto o všechno, aby sis pamatoval, že ženy jsou čarodějnice, které ti vezmou všechno, co máš rád.“ Narážel tak na svůj nedávný rozvod se svou ženou.

Proti němu jsem byl ještě andílek. Minulý měsíc se totiž zakoukal do jedné začínající herečky, a aby jí dokázal, že na ni má, že jí může dát úplně všechno, odvezl ji do Las Vegas a tam s ní zpečetil svůj osud. Ještě teď si za takovou naivitu nadává, protože nikdy doposud nechápal muže, kteří skákali po hlavě do manželských svazků, tedy až doposud, dokud si tím neprošel sám. Momentálně byl ve fázi, kdy nesnášel každou ženu, žádné nevěřil a nejlépe se k nim nechoval. A toho jsem se bál dneska ráno. Ale nakonec to dopadlo celkem dobře, aspoň já si to myslím. Madie ho bude považovat jen za tuctového debila a ne za kreténa, kterého bych už v životě neměl vidět. Už tak bude těžké ty dva nějak držet pohromadě. Na první pohled jsem viděl, že i kdybych je neseznámil já, šli by proti sobě. Trochu jsem si jejich boje představoval jako hororové scény, ale v kousku své mysli jsem doufal, že když budu mít nějaký průser, pošlu ji na Sebastiana.

„Takže dnešní noc budeš strávit u ní,“ hlesl Sebastian.

„Jo, chtěl jsem ti to říct cestou do práce.“

„Nelíbí se mi to.“ Pokrčil u toho čelo a já věděl, že s tím bude mít problém. „Než tam s ní strávíš noc, měli bychom to tam zkontrolovat, jestli tam nejsou nějaké štěnice, tajné kamery a ty víš.“

„Cože?“ vyskočil jsem. „Ne, Sebastiane, to nemůžeš myslet vážně. Já jí věřím.“

„Briane, nejde o to, že jí věříš. Jde o její okolí.“

„Nikdo neví, s kým je těhotná. Nikomu ještě ani neprozradila, že je těhotná.“

„Dobře, když myslíš, ale překecávat pak novináře budeš ty.“

„Dobře, ale pořád trvám na tom, že to nebude potřeba.“

„Jak myslíš.“ Na chvíli se odmlčel a pak pokračoval: „Sbalím ti věci v pokoji na zítřek a až pro tebe pojedu večer, vezmu ti je. Chceš něco speciálního?“ A mně se před očima odehrálo několik možností, čím bych mohl mou drahou polovičku potěšit. V rychlosti jsem zaklepal hlavou, abych se vrátil do reality.

„Budu rád, když seženeš hezkou kytku a flašku vína.“

„Ha, to si zase moc nepokecáte,“ podotkl. „Jen abyste za těch čtrnáct dní tu vaši situaci vyřešili.“ A já trochu nervózně polkl. Vzala si čtrnáct dní na rozmyšlenou. A nejhorší na tom bude, když mě odmítne. Ale nic takového jsem si nechtěl připustit. Musel jsem o ni bojovat.

„Ví o tom, že máš dneska natáčet s Kate?“ rejpl si do mě.

„Jasně, na prvním opravdovém rande jí řeknu, že druhý den odpoledne natáčím postelovou scénu se ženou, která minulý rok byla vyhlášena jako nejkrásnější žena planety.“

„Určitě tohle tvoje malé tajemství praskne a jedno ti řeknu, až to praskne, chci být u toho, protože celá scenérie bude neskutečná podívaná,“ posmíval se mi a bylo to po dlouhé době, kdy jsem mu na jeho blbé kecy nebyl schopný nic vhodné říct.

„Ber to tak, že tentokrát by se ti nemusel postavit, stejně jako minule. Nemusím ti ani říkat, že si máš před natáčením ulevit. Vsadím se, že o tuhle část se tvoje šílenka Madie už postarala.“

„Neříkej jí tak!“ ohradil jsem se na něj.

„Ježiš, ta holka tě má prostě na háku.“ A tentokrát jsem to nevydržel a kopl do něj.

„Au, jako malej.“ V tu chvíli jsme se začali oba hrozně smát.

…

Bylo po castingu a já se připravoval na postelovou scénu. Byl jsem nervózní, protože poslední takové natáčení byla pořádná ostuda. Nebyl jsem jedním z těch herců, kteří na place bez problémů ukazovali vlastní nádobíčko. Vždycky jsem ten stydlivý herec, který do poslední chvíle má ručník okolo boků a v rychlosti hupsne pod peřinu, aby mě co nejméně lidí vidělo. A pak tu byl taky ten fakt mého stáleho vzrušení, když jsem se dostal do blízkosti hezké nahé ženy. Někdy to mělo své výhody, a někdy to bylo prostě na nic. A vůbec tomu nepomohlo, když asi před půl hodinou dorazila do mé šatny Kate s návrhem, že mi uleví, a přihlouple se u toho usmívala. Z toho jsem vytušil, že asi slyšela o mé katastrofě s Lucy. A říct ne nebylo jednoduché. Ale už tak jsem tušil, že Madie bude mít s celou touhle záležitostí problém, a zhoršovat jsem to nechtěl.

Když ráno řekla, že chce, abych přijel já za ní, jedna moje část si oddechla, že tu není možnost, že nemůže dorazit dříve a načapat mě v posteli s Kate. Ale stejně jí jednou budu muset zasvětit. Tohle asi nečeká.

Došel jsem k posteli, sundal ručník omotaný kolem boků a zahučel pod peřinu. Dobré bylo, že jsem nikoho už nezajímal – všichni rozebírali, jaké pozice a věci dneska musíme natočit, a co za nás nakonec dotočí dableři. Ano, neměl jsem rád, když můj nahý zadek byl přes celé plátno.

Vzhlédl jsem a opodál spatřil Kate, která si to mířila k našemu společnému loži. Jakmile přišla blíž, vůbec se nestyděla a přede mnou shodila župan. Předvedla se mi v rouše Evině a potom se přidala ke mně. 

„Takže můžeme začít,“ ozvalo se odněkud.

…

Ušila jsem na sebe bič! Jak jsem to mohla takhle nedomyslet? Cestou z práce jsem nakoupila a táhla se s taškami s jídlem domů. Čekalo mě šílené pobíhání po bytě a vaření. Musela jsem tam poklidit a hlavně to důležité, musela jsem sundat všechny plakáty s Brianem po stěnách a zahladit všechny fanouškovské stopy. Téměř nadlidský výkon, když si vezmu, že už několik let si muže do bytu nepouštím, abych jim nemusela vysvětlovat, proč na tom záchodě zrovna nevisí oni, ale nějakej Brian Odonel. Krom toho taky pochybuju o tom, že by se chtěl Brian koukat na sebe na záchodě, když čůrá, jak se muchluje v posteli s Lucy Lu. Jo, byl to blbej nápad. A tak bylo na čase moje sběratelská veledíla strhnout. V jednu chvíli se mi chtělo brečet, ale uklidňovala jsem se tím, že místo nich budu mít originál. Ale byl tu jeden malinký problém, byla jsem v časovém presu. Bude zázrak, když to stihnu.

Autor: EleanorBrandst (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Maškarní... VII: