Magic Garden - Prolog • OurStories.cz ~ naše povídky

Prolog k povídkám o kouzelné zahradě, do které se někde v čase a prostoru 10x otevřou dveře, do kterých vejde dítě a najde tam smysl svého života. Prolog je o tom, jak byla zahrada vytvořena. Prolog se odehrává cca rok před Velkým Třeskem v době víl a jiných magických stvoření, v době člověku zatím neznámé.

20.04.2014 (18:00) • milia • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1027×

Eilon

Dnešní ráno je neobyčejné. Jako by se vzduch chvěl magií, ne, vlastně jako kdyby byl z čisté magie. Ale to se má změnit. Nemůžeme tento svět, tuto planetu, ani tuto soustavu planet již déle obývat. Nastal čas odejít. Ano, velká éra lidí má sice přijít až za pár milionů let, ale dokázali bychom ještě někdy nashromáždit tolik magie? Je veřejným tajemstvím, že slábneme.

Kouzla už nejsou tak silná a náš systém, který je na kouzlech založený, slábne. Rozpadá se. A my nemůžeme dopustit, aby se rozpadl úplně. Musíme se opět po pár miliardách let přemýstit jinam, do jiného vesmíru. Jaká ale je cena za zachování magie? Strašlivá. To ale není to nejhorší. Budeme zde muset nechat své nejlepší, nejšikovnější kouzelníky, protože jen ti nás dokáží dostat tak daleko, na místo, kde opět zbudujeme svou civilizaci.

Kouzelníci se uzavřou do kouzelné zahrady, do které načerpají postupně magii z celé planety. Na této planetě však budou žít lidé. Nesmí se na nás ale zapomenout. Lidé nesmí zapomenout, kdo jim umožnil zde žít, kdo jim uvolnil místo a že oproti nám, jsou nic. Také nesmí zapomenout, že jejich život je pomíjivý, ne jak náš. Nikdy ne budou žít navždy. Občas se ale dveře do kouzelné zahrady otevřou a vstoupí do nich dítě. Dítě opovrhované společností, národem. Dítě, jenž v zahradě nalezne svůj skrytý talent a jenž vystoupí ze zahrady jako nový člověk, který lidem zvěstuje zprávu o tom, že existujeme.

V našich městech se spojují svár, nepokoj a nenávist k těm, kteří rozhodli, že je čas. Čas na to, abychom odešli.

---------- o pár měsíců později ----------

Dnes je den D, den, kdy budeme přeneseni do jiného vesmíru. Veškeré přípravy už vrcholí, všichni balí to nejcenější co mají a postupně se shromažďují ve svých kosmických kabinach v hlavím proudu magie. Toto jsme dělali už mnohokrát ale pokaždé je to jiné. Toto místo je jiné. Je unikátní. Jsou zde magické proudy držící celou zemi pohromadě, magie je tu doslova nápní všeho. Co se tedy stane, když ji všechnu vyčerpáme? Nikdo by nechtěl být na místě těch, co tu zůstanou, byť jakoby ve svém vlastním světě poutajícím magii. Nechcou být na našem místě.

Ano, patřím mezi ty kteří tu zůstanou ve svém vlastním světě. Asi si říkáte, co tu budeme dělat, budeme jen tak sedět a jen vše z povzdálí pozorovat? Ne. Budeme tvořit, pomocí magie utvářet nebo pomáhat utvářet krajinu, ve které by mohl člověk žít. Ano, budeme tím, co lidé nazývají bohové. Od různých civilizací dostaneme různá jména.

A využijeme svých schopností k tomu, abychom lidstvo ponoukali se posunout dál. Samozřejmě občas sešleme nějakou katastrofu nezbytnou pro další vývoj. Ano, a taky ponoukneme lidi, aby vystavěli obrovské stavby, steré neplníme magií a spojíme se se svými bratry a sestrami. To ale musí ještě chvilku počkat.

---------- výbuch ----------

Naše zahrada je již vytvořena, teď už zbývá jen to nejtěžší. My všichni, kteří tu zůstáváme, vytvoříme kruh a svedeme všechny proudy magie v jeden obrovský, monstrózní. Vypadá jako provaz, ale není šedý, je barevný, září všemi barvami a stříbřitě světélkuje. Na tento proud magie nasedne každý, kromě nás.

Trvá to celé hodiny a my už jsme vyčerpaní. Tak zesláblí, jak jsme ještě za celou dobu své dlouhé existence nebyli. bolí nás celé tělo a nepomáhají ani speciální obleky, které tomu měly zabránit. Zvládneme to? Dokážeme zanechat náš odkaz pro lidi a dopravit všechny bezpečně pryč? Nevím.

Konečně je poslední bezpečně dopraven a nás čeká náš poslední úkol, než si budeme moct odpočinout. Všechnumagii spolu s námi uzamkneme do zahrady. Konečně se nám to podaří.

A pak se to ozve... výbuch, jaký jsme ještě nikdy neviděli. Celá planeta jakoby praskala ve švech a my to mohli jen zpovzdálí pozorovat. Ano, teď nastane dlouhé čekání.

Autor: milia (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Magic Garden - Prolog:

4. milia přispěvatel

22.04.2014 [12:32]

Díky moc :)

3. Gracewhite přispěvatel

22.04.2014 [7:14]

Sem zvědvá, co jako začátečník na téhle stránce s tímto příběhem vymyslíš. Fandím lidem, kteří sem píší něco, co ještě nikdo předtím. Příběh je zajímavý. :-)
Hodně štěstí! =)) Emoticon

2. Eris přispěvatel

21.04.2014 [1:37]

Tvůj perex mě zaujal, myslím že dítětem, které najde svůj smysl...? Budiž :) Mas velice zajímavý styl psaní, nicméně v textu se objevují překlepy a někdy opakování slov, což bije do očí a ruší to požitek ze čtení. Nápad je to skvělí a sem za něj moc ráda, neb nic podobného sem tu ještě neviděla. U pokračování doufám, že se bude na co těšit.
Přeji ti hodně múzy a trpělivosti, psaní není až zas tak lehká věc, jak se zdá.
:)

1. LiliDarknight webmaster

19.04.2014 [23:23]

Ahoj
Keďže si mala príliš veľký perex obrázok, nahrala som ti ho do galérie do zložky s tvojim menom. Pre ďalšie kapitoly príbehu používaj tento odkaz:
www.ourstories.cz/gallery/thumbs/640x880_18445_Fairy_2d_fantasy_fairy_picture_image_digital_art.jpg