OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Love in the darkness 10. kapitola



Love in the darkness 10. kapitolaDalší kapitolka. Liin pohled. Lia je v domě klanu a musí oklamat Alrica.

Liin pohled:

Přijeli jsme před dům klanu. Stále si nejsem jistá, jestli to dokážu, jestli se dokážu přetvařovat a předstírat, že jsem někdo jiný, někdo, kým jsem nikdy nechtěla být.
Lionel zastavil. Začala jsem přemýšlet o tom, zda si to můžu ještě rozmyslet. Otočil by teď Lionel ještě auto a zavezl by mě zpátky do domu společenstva? Ne, nechci, aby mě zavezl zpátky, já to dokážu, musím.
Měla jsem pocit, že se rozbrečím. Zhluboka jsem se nadechla.

"V pořádku?" zeptal se mě Lionel.

"Jo, v pohodě."

"Připravená?"

Přikývla jsem a otevřela jsem dveře auta. Vystoupila jsem, zavřela jsem dveře a vydala jsem se k domu. Lionel mě doběhl.

"Ukaž, vezmu ti tu tašku."

Sundala jsem si tašku z ramene a podala jsem ji Lionelovi. Lionel mě chytil za ruku.

"Lio, Alric tě teď bude chtít vyprovokovat. Vůbec ho neposlouchej. Bude to pro tebe těžké, ale pamatuj, máš mě, já ti budu pomáhat. Musíš mi věřit. Alric se nás bude snažit rozdělit, napovídá ti o mě různé věci, ale prosím, nevěř mu."

"Jasně, bude věřit jenom tobě. Jednomu upírovi věřit budu, ale dvěma už asi ne, tak důvěřivá zase nejsem, řekla jsem ironicky.

"Já to myslím vážně Lio."

"Já taky," řekla jsem a usmála jsem se.

Lionel pustil moji ruku a hodil si mou tašku na rameno. Kráčeli jsme k domu klanu. Byla jsem strašně nervózní, strašně těžce se i dýchala, ale nevdávala jsem se. Já to prostě dokážu. Přišli jsme před dveře domu, Lionel je otevřel a pokynul mi, abych vstoupila. Vešla jsem dovnitř. Stála jsem v dlouhé tmavé chodbě, široko daleko nikdo nikde. Lionel zavřel dveře a pak mě někam vedl. Procházeli jsme tou dlouhou temnou chodbou. Napravo jsem si všimla schodů, v patře asi budou pokoje. Na konci té chodby byly velké černé dveře, Lionel je otevřel a já vešla do velké osvětlené místnosti. Na druhé straně té místnosti byl velký zlatý trůn a na něm neseděl nikdo jiný než Alric. Šla jsem k němu blíž, vedle mě se objevil Lionel.

"Copak to tu máme?" řekl Alric s úsměvem.

Usmála jsem se.

"Lioneli, kohopak si nám to přivedl?"

"Našel jsem Liu ve městě. Šel jsem po pachu čerstvé krve a pak jsem uviděl Liu nad vykrvenou mrtvolou, rozhodl jsem se, že ji vezmu k nám do klanu. Je novorozená a novorození potřebují dohled a tak jsem myslel..."

"Dobře jsi udělal Lioneli, jsem rád, že tu bude Lia s námi. a co společenstvo Lio, nebudou tě postrádat?"

"Ne, nebudou. Chtěli mě zabít a tak jsem si sbalila pár věcí a utekla jsem."

" U nás se budeš mít dobře, o tom nepochybuj. Obstaráme ti nějaké oblečení."

"A jídlo," řekl Lionel.

"Jídlo?" zeptal se nechápavě Alric.

"Zaposlouchej se Alricu, neslyšíš něco?"

Alric zavřel oči a pak je zase rychle otevřel.


"Ano, tep Liina srdce. Jak je to možné?"

"Je poloupír, její tělo se tak moc bránilo jedu, že se jed nerozšířil."

"Ach Lio, ty jsi unikát. Byla jsi vyjímečný člověk a teď budeš i vyjímečný upír. Samozřejmě, že ti obstaráme i jídlo."

"Díky Alricu," řekla jsem, ale stálo mě to hodně přemáhání.

"Je mi líto tvých rodičů, říkal jsem jim, že mohou být jako já, ale nechtěli. Smůla, mohli ještě žít."

Jakmile se Alric zmínil o mých rodičích, tak jsem zaťala pěsti. Lionel se toho všiml a vzal mě za ruku. Byla jsem ráda, že mě drží, jinak bych po Alricovi skočila.

"Nebudeme se zaobírat minulostí Alricu, teď pro mě začíná nový život," řekla jsem.

"Ach ano, máš pravdu, minulost je minulost, nebudeme se ji zabývat začíná ti nový život."

Přikývla jsem a usmála jsem se. Zatím to jde dobře.

"Jsi opravdu krásná Lio. Vůbec se Lioneli nedivím, že jsi do ní zamilovaný."

Lionel vedle mě zavrčel, podívala jsem se na něj, ale on se díval na Alrica.

"Och, ty jsi ji to ještě neřekl? Promiň, nevěděl jsem," řekl Alric a široce se usmál.

Takže Lionel je do mě zamilovaný. Teď se tím ale nebudu zabývat, nesmím se nechat rozptýlit, teď musím obalamutit Alrica. Čekala jsem, co Lionel řekne, ale on stále koukal na Alrica a vrčel. Bála jsem se, že po něm skočí a začnou se prát. Lionel mě pořád držel za ruku a já můj stisk zesílila a zatahala jsem ho za ruku. Lionel se na mě omluvně podíval a já jsem se na něj usmála.

"Mohl by mi někdo ukázat pokoj, ráda bych si vybalila věci a umyla se, jsem celá od krve."

"Jistě, Lioneli, odveď Liu do toho pokoje vedle tvého."

Lionel kývl a vyšel ven z místnosti.

"Ještě se uvidíme Lio," řekl Alric.

Usmála jsem se a pak jsem šla za Lionelem. Vraceli jsme se zase na začátek té chodby, pak jsme zahnuli vpravo a pak jsme šli po schodech nahoru. Nikde jsme nikoho nepotkali, upíři byly asi na lovu, docela mě překvapilo, že Alric je tady. Vystoupali jsme po schodech. V patře byla dlouhá chodba a několik dveří. Došli jsme až nakonec chodby. U posledních dveří se Lionel zastavil a otevřel je.

"Tohle je tvůj pokoj."

Vešla jsem dovnitř. Byl to opravdu nádherný pokoj. Na zemi byl černý koberec, na oknech byly dlouhé černé závěsy, v levém rohu byla velké hnědá starožitná, ale nejvíce se mi líbila postel. Velká postel s nebesy dominovala v celém pokoji, povlečení mělo moji oblíbenou barvu, fialovou, chtěla jsem do to postele skočit a spát, ale nejdříve se musím umýt od té krve. Všimla jsem si dveří v pravém rohu mého pokoje.

"Tohle je koupelna?" zeptala jsem se Lionela a ukázala jsem na ty dveře.

"Ano, tady máš věci," řekl Lionel a podal mi tašku s mými věcmi.

"Dobře, jdu se vykoupat."

"Počkám na tebe v mé pokoji, je hned vedle tvého. Až se vykoupeš, tak za mnou přijď."

Přikývla jsem a šla jsem do koupelny.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Love in the darkness 10. kapitola:

6. martinexa přispěvatel
20.08.2012 [2:18]

martinexaAgatko neumíš číst psala, že jí je devatenáct.

5. Annabelle přispěvatel
26.04.2010 [23:21]

AnnabelleNe, je ji devatenáct. Je to v první kapitole. Emoticon

4. AgataEritra
26.04.2010 [22:53]

Takže znovu: Nebylo na začátku řečeno, že hlavní hrdince je 12?! Dávej si pozor na chyby, překlepy a někde ti dokonce chybí slova... A určitě máš obrovskou slovní zásobu, když neustále opakuješ a pak, a pak, a pak, a pak, a pak... Emoticon

3. swistik
26.04.2010 [20:56]

pekny Emoticon

2. Lucie
26.04.2010 [18:53]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. TerezC
26.04.2010 [15:46]

sem zvědavá jak to bude pokračovat Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!