OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Láska se špetkou vášně - 2. kapitola - Večeře pokračuje



Láska se špetkou vášně - 2. kapitola - Večeře pokračujePokračování večeře... Co se dál přihodí v pětihvězdičkové restauci ve Francii? A kdo je číšňík, který se jí zalíbil?

EDIT: Článok neprešiel korekciou gramatiky!


2. kapitola - Večeře pokračuje

Číšňík pomalu opustil stůl a odešel do kuchyně i s naší objednávkou a já se za ním ještě naposled otočila. Zpod řas nalíčených černou řasenkou jsem zachytila jeho vzdalující se postavu. Ovšem doktor Malchovic, jak se mi představil, nebyl vůbec nadšený číšňíkem, jež nás obsluhoval. Drtil svým vztekem jídelní lístek se specialitami a v očích měl nenávist.

„Odskočím si na pány, hned přijdu, Cathrine.“

Sklonil se ke mně a políbil moje čelo svými chlípnými rty. Kroky utichaly a muž se konečně vzdálil k toaletám. Právě v okamžiku, kdy odkráčel pan Malchovic, se vrátil číšňík s tácem, na němž se nakláněla láhev šampaňského a čtyři skleničky z křehkého blyštivého skla. Dvě byly prázdné, dvě naplněné červeným vínem, které číšňík objednal na účet podniku. Snesl vše z tácu na stůl a nenápadně mi do ubrousku schoval vzkaz na drobném lístečku s logem restaurace. Beze slova se vypařil k dalšímu stolu a začal obsluhovat, naštěstí jsem ještě slyšela jeho milý a příjemný hlas.

Ohlédla jsem se k pánským toaletám a spatřila, že se dveře otevřely dokořán a z nich se vybatolil můj večerní doprovod. Rychle jsem sáhla do ubrousku a přečetla si vzkaz. Mezitím si to klátivou chůzí rázoval k našemu stolu a brzy zasedl na svou židli.

„Konečně!“

Sápal se po skleničce s červeným vínem a vypil ji na ex bez sebemenšího váhání.

„Výborné!“

Pochvaloval si a chňapl po láhvi šampaňského, aby nalil do prázdných skleniček. Jednu nedopatřením shodil na zem a ta narazila do další, která se přidala a následovala tu první. Ta, z níž pil červené byla roztříštěná spolu s jednou, která byla určena k pití šampaňského. Zbyly jen dvě, z jedné jsem právě ochutnávala červené víno a znalecky jsem si jej prohlížela ve světlech luxusní restaurace. Barva byla dokonalá, jenže moje rozjímání přerušilo nevychované říhnutí doktora Malchovice. Byl opilý a stále si naléval jednu skleničku za druhou. Co nevidět vypije celou láhev, obávala jsem se v duchu.

„Kotě, hoď to do sebe a nezdržuj se! Máme toho na večer ještě hodně.“

Uculil se přiopile a oplzle mi sáhnul do klína, ruka mi vyletěla a plácla ho tak silně, že zaskučel bolestí.

„Ty mrcho!“

Okřikl se po mně a natáhl paži, aby mi vlepil facku. Přestože jsem věděla, k čemu se schyluje, neuhnula jsem včas a jeho dlaň neminila moji tvář, kde nyní zůstal červený otisk jeho ruky. Pár lidí se po nás otočilo a uvrhlo mě i toho běsnícího muže doprostřed pozornosti. Číšníci, jež slyšeli rámus, se zvědavě přihrnuli a pokoušeli se zastavit muže, který se napřahoval k další ráně. Vyvedli ho a jeden z nich se vrátil do kuchyně. Nejprve mě nenapadlo proč - teprve vzápětí, když se vrátil s utěrkou a přisedl si ke mně. Přiložil mi ji na poraněnou tvář a já si uvědomila, že jsou v ní kostky ledu, který jsou pekelně studené a vyjekla jsem uleknutím.

„Už je to dobrý!“

Usmíval se mile a já se k němu přidala.

„Děkuji!“

***

„Zůstaň tady! Hned se vrátím a odvezu tě domů...“

Poradil mi a já zůstala čekat. V autě bylo kromě mě jen ticho a pár neurčitých věcí. Vytratil se převléknout z uniformy - jak mi vysvětlil. Jenže se dlouho nevracel a já ztrácela trpělivost!

Z dlouhého čekání mi běhala hlava kolem, proto mne nenapadlo nic chytřejšího než... Pohled mi užasl na pootevřenou skříňku a já zvědavě zírala dovnitř. Byly tam samé osobní věci:

fialová šála, fotoalbum, lesklá drobná krabička, papír s nějakým nákresem, malý deník...

Zastavila jsem se pohledem na deníku a zběžně jej prolistovala. Zápisy jsem nečetla, zaobírala jsem se jen listováním stránkami, když najednou moje oči uzřely fotografii vloženou mezi ony stránky. Na fotografii se usmívala dvojice - muž a žena. Muž byl jednoznačně číšňík, dívku jsem ale také poznala okamžitě. O to větší šok mnou zatřásl při zvláštním poznání!


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Láska se špetkou vášně - 2. kapitola - Večeře pokračuje:

3. Rin přispěvatel
26.08.2013 [14:12]

RinJaké poznání?! Toožž, konečně mám čas si něco přečíst a je to krátké a skončí to napínavě, to není fér! Emoticon Doufám, že to dalším dílkem nějak vykompenzuješ! Emoticon Emoticon Emoticon

2. JohnnaOut přispěvatel
16.08.2013 [17:56]

JohnnaOutAsi se to nezabruazju celé, protože tady něco chybí! Emoticon Emoticon Emoticon Kdo to je? Emoticon Rychle další. Emoticon

1. Mea přispěvatel
16.08.2013 [16:01]

MeaTééééda! To mi někdo dělá naschvál, že se začtu a najednou bum! A je konec? Honem, honem další! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!