OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Jen jeden polibek - 6. kapitola

29.08.2011 (16:00) • Petronka91 • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1425×

6. kapitola

Mary si šla lehnout do rohu, kde měla i misky. Alice zase přemýšlela, co bude potřebovat. Nakrčila čelo a vydala se k ledničce. Otevřela ji. Našla másla na pečení. Vyndala je a položila na pult, dále pak čokoládu a vejce a mléko. Otočila se ke Gail a ta ji pozorovala.

„Vypadá to, že potřebujem mouku, cukr, sůl… “ a pokračovala ve vyjmenovávání dalších potřebných přísad k pečení koláče. Gail ji poslechla a vše začala hledat. Hned, co našla, položila na pult.

„Ok, ještě něco?“ zeptala se nedočkavě k Alice.

„Jo. Formu na pečení,“ odpověděla jí Alice.

„Hmm… Tak ta bude asi tady,“ hledala Gail formu na pečení. Otevírala skříňky, ale stále ji nemohla najít. Alice hledala s ní. Už ji hledali alespoň pět minut, ale nemohly ji najít. Gail přimhouřila oči a zamyšleně se vydala ke „špajzce“. Otevřela ji. „Aaa, už ji konečně mám, že mě to nenapadlo hned,“ se smíchem podávala formu Alice. Ta si ji vzala a položila taky na pult.

Alice vzala mísu a začala do ní dávat vejce a rozšlehala je. Přidala mouku, sůl, cukr a zamíchala pořádně přísady. Gail ji sledovala tiše a vyčkávala.

Mezitím, co Alice připravovala těsto ji jen tak napadlo, kolik jich tady asi žije a zeptala se. Gail jí odpověděla. „Jo. Hodně nás tady žije a je tu i živo pak. Tak určitě znáš Damiana,“ řekla Gail a pozorovala Alice, jak jí zčervenaly tváře při vyslovení jeho jména. „Pak je tu šéfík Lucas se Zirou a s dětmi. S Tomem a Paige,“ pokračovala.

„Jo s těmi jsem seznámila. Tom mi přímo skočil do náruče,“ oznámila jí Alice a usmála se na pomyšlení nad Tomem, jak zlobí Paige a Paige je pak rozčílená.

„No. To jsou raubíři tak jako tak,“ řekla jí Gail. „Pak tu je Eve a Nathaniel. Čekají konečně přírůstek. Dále pak Porta s Ivanem a jejich dcerou Theresou. Porta je trochu arogantní a namyšlená, ale na to si zvykneš,“ povídala jí dál.

„Měla jsem to potěšení,“ řekla jí Alice a koutek úst se jí vytáhl do úsměvu.

„Ach, pak je tu můj Dante. Je to vtipálek, ale miluju ho. S ním vtipkuje vždycky Gregory a vymýšlejí všelijaké blbosti. Jednou jsem se dokonce vzbudila a okolo sebe jsem měla písek. Nevím, kde ho vzali, ale byl okolo mě,“ rozesmála se Gail nad vzpomínkou a Alice s ní.

„A ještě je tu Thor,“ ukončila výčet lidí v zámku. Alice si všimla, že při zmínění toho Thora, Gail znervózněla a ošila se.

„Prosím. Alice, nepřibližuj se k Thorovi. Je nepříjemný a nebezpečný,“ varovala ji Gail. Ano. Thor byl velmi nebezpečný. Alice se nad tím zamračila, ale radši toho nechala být.

Alice už měla těsto připravené a vylila ho formy. Dala formu do předehřáté trouby zapéct a nastavila budík. S Gail si šli sednout do jídelny. Mary se vydala za nimi a lehla si mezi nimi.

„Takže vás… Hmm,“ nedokázala to slovo ani vyslovit.

„Upírů,“ doplnila ji Gail.

„Jo, upírů je hodně?“ dokončila myšlenku Alice.

„Ano. Je nás nebo spíš jich hodně, ale i nás vyvolených,“ odpověděla jí Gail. „Dřív tady na zámku asi před dvaceti lety, žilo na padesát upírů a někteří z nich byli i se svými vyvolenými. Ale pak prostě začali odcházet postupně a zbyli jsme tu jen už mi. A kluci to tady nechtějí opustit. Chtějí tady zůstat a bojovat a ne utéct jako ostatní,“ dokončila Gail myšlenku. „Všude na světě jsou upíři, v celém světě. Jen o nich lidé nemají páru,“ pokračovala Gail dál, „ale máme tady aspoň klid. Občas přijede návštěva na pár dnů, ale pak zase rychle zmizí a děti aspoň vyrůstají v klidu a pohodlí,“ usmála se na Alice. Zatím se jí tato dívka líbila. Pokud ten koláč bude aspoň dobrý, má u ní jen body navíc.

„A co jinak tady děláte. Tak samy. A co děti? To mají domácího učitele?“ pokračovala ve vyzvídání dál Alice.

„No my s holkami občas jezdíme nakupovat hromadně a jinak není problém se dohodnout s kluky a někam vyrazit společně. Samozřejmě, že oni jen za tmy, ale i tak je o zábavu tady postaráno. Děti učíme my. Všechno, co chtějí a kluci se pak učí už základním bojem,“ domluvila Gail, neboť se ve dveřích právě objevila Eve a objímala si už viditelné bříško.

„Ahoj holky. Cítila jsem tu božskou vůni a musela se jít přesvědčit, že to pochází odtud a nemýlila jsem se,“ rozzářeně pověděla holkám a přisedla si k nim.

„Dej tomu ještě asi tak dvacet minut až to určitě bude hotové. Tenhle se jí ještě teplý,“ usmála se na ni Alice.

„Juuu, tak to si dáme do nosu,“ konstatovala Eve a jemně se zase pohladila svoje bříško.

„Já říkám, jestli to bude tak dobře chutnat jako vonět? Volím Alice za naši pekařku,“ prohlásila Gail a Eve jí jen přikyvovala.

„Holky nechte toho, nebo budu rudnout už i na zadku,“ šeptla jim Alice a už se červenala. Holky se rozesmály.

„A jak se cítíš, Alice? Tady mezi námi zatím?“ zeptala se jí opatrně Eve a Gail tohle moc zajímalo.

Alice se zamyslela, „No… zatím je pro mě vše tak nové, že ani nevím, ale s vámi se zatím cítím v pohodě. A ten pokoj to je hotový království, Eve. To jsem ještě neviděla. Akorát potřebuju sehnat nějakou stolní lampičku,“ řekla jí Alice pravdivě a zastyděla se nad tím, že potřebuje lampičku jak malá.

„Ale nějaká lampa se tady určitě najde,“ odpověděla jí taktně Gail a nechtěla rozebírat, na co potřebuje lampičku. Nechtěla ji urazit nebo tak něco.

Zazvonil akorát budík na troubě. Alice vstala a za ní i Eve s Gail a vydaly se do kuchyně. Alice si nasadila chňapky a otevřela troubu. Gail s Eve  se jen zaslintaly nad vůní koláče. Alice vyndala koláč ve formě. Položila ho na plotnu. Eve vyndala talířky a položila je na pult. Alice sundala formu a vyklopila koláč na připravený tác. Gail vzala talíře a Eve lžičky. Alice vzala koláč a šly společně do jídelny.

Položila na stůl koláč a rozkrojila ho a nandala holkám. Když se holky zakously opatrně do koláče, tak aby se nespálily. Slastně si obě vzdychly a Alice se potěšeně usmála.

„Hmmm…“ Obě slastně až přivíraly oči, „To je dobrota, Alice. Oficiálně si naše pekařka,“ oznámila jí se smíchem Gail a ukazovala na ni lžičkou.

Alice se rozesmála. „Moc ráda vám budu péct. Umím toho spousty,“ oznámila jim Alice.

Najednou třískly dveře, že se až Mary vylekala a holky taky. Ve dveřích se objevil středně vysoký muž s rozesmátým obličejem. Mary na něho vystartovala a začala na něho zběsile a urputně štěkat. Muž se hodně vylekal, až málem spadl na dveře. Alice na ni zakřičela a Mary se stáhla, ale stále byla připravená k útoku.

„Fuj. To jsem se lekl, pse,“ řekl zadýchaně ten muž a chytal se na hrudi za srdce. Snažil se pochytit dech.

„Ty pako, takhle nás vylekat. Tak ti dobře. Nevidíš, že je tady Eve. Pako, jedno,“ nadávala na toho muže Gail a přitom se na něho zamračeně podívala. Eve se mezitím rozesmála. Po chvilce se k ní přidala Gail i ten muž a až naposled i Alice.

„Hele, pse, ne že by mi vadilo, že tady chráníš holky, jak vidno, ale takhle mě už nelekej, jo?“ řekl s ruským přízvukem ten muž a Mary k němu přiskočila a omlouvala se a očichávala ho. „Hodná holka,“ pochválil ji.

„Co chceš, Gregory?“ zeptala se s úsměvem Eve.

„No, něco jsem ucítil, něco moc dobrýho a tak jsem přišel na baštu,“ oznámil jí Gregory. Přešel ke stolu a posadil se vedle Eve a napřáhl ruku směrem k Alice. „Jsem Gregory, místní vtipálek a krasavec,“ představil se jí Gregory.

Gail s Eve vyprksly smíchy. „Prej krasavec, slyšela jsem dobře?“ utahovala si z něj Gail, ale ten jí nevěnoval pozornost a potřásl si s Alice rukou.

„Alice. To je Gregory náš ‚vtipálek a krasavec‘, ale samozřejmě mistr na počítače,“ řekla Alice Eve a použila jeho vlastní slova a tvářila se u toho zašklebeně. Alice rozesmála a nabrala Gregorymu taky koláč.

Gregory zkušeně ochutnal a přivřel oči nad tím. Holky nad ním jen zakroutily hlavy.

„No, myslím, že se ze mě stane jedlík, když to bude dělat Alice. Je to výborný,“ a poplácal si po břiše jen, co dojedl kousek koláče. A holky mu jen přikyvovaly. Všichni si vychutnávali Alicin koláč a po chvíli se zase otevřely dveře.

Za dveřmi vykukovaly tři hlavy. Paige, Tom a asi Theresa. Všichni tři tam nahlíželi jako by se báli zeptat, jestli také mohou přidat.

„Smíme si taky dát?“ promluvila Theresa.

„Jestli jste už měli oběd tak ano, můžete,“ odpověděla jim Eve. Všichni tři ihned kývali hlavami, že ano. Alice se rozesmála a kývla jim, aby si sedli. Došla pro další talíře a rychle jim nabírala, protože hrozilo, že vše sní Gregory sám. Podala jim talíře.

„Děkuju,“ zaznělo sborově od nich.

Gregory se natáhl pro další kousek, ale to už po něm plácla jak Gail tak i Eve. „Nech to dětem!“ přikázala mu Eve. Gregory se jen smutně usmál a posadil se zpátky na židli.

„Jestli budeš chtít, můžu udělat další a i víc. Jak vidím,“ rozesmála se Alice a Gregory po ní hodil pohled štěněte. Zase se usmála a mrkla po něm.

„Je jak malej,“ kroutila hlavou Gail.

Tom si pochutnával a mlaskal u toho. „Alice? A umíš sušenky?“ zeptal se jí s plnou pusou. „Protože máma je umí, ale občas jsou připálený a to mi pak nechutná,“ šeptl jí tiše.

„Umím, Tome, jaký bys chtěl udělat?“ zeptala se ho Alice a upírala na něj zbožňující pohled. Ostatní si toho všimli a uvědomili si, že Alice bude děti hodně rozmazlovat.

„To je jedno,“ odpověděl jí Tom.

„Ne není, já mám nejradši čokoládový,“ vykřikla na něj Paige a zamračila se na něj.

„Ale vždyť to je jedno, jestli budou tak dobrý jako tohle, sním cokoliv,“ sdělila jim Theresa.

Alice jim záviděla. Záviděla jim, že mají děti, a že jsou všichni pohromadě a že jsou šťastný. To chtěla tolik, když chtěla být taky šťastná? Ne. Nechtěla. Ale slíbila si, zatímco bude tady, bude aspoň s nimi. Veselá a zábavná. Pozorovala děti, jak jedí její koláč.

Ostatní hleděli na Alice, jak tiše sleduje děti. Všimli si, že je pozoruje s láskou. Nechali to být, protože věděli, že když bude tady, tak za čas se dá dohromady s Damianem. Hlavně Eve a Gail si tím byly jisté. A Eve se zapřísáhla, že jim dopomůže k lásce. Tušila ale, že s Alice se něco stalo. Už jenom ten ublížený pohled, kterým směřuje k dětem. A když se potkaly poprvé v kuchyni a Porta na ni koukala povýšeně.

Gregory se zadíval na Alice. Chápal už Damiana, co na ní vidí. Je krásná, malá bruneta s upřímnýma očima a laskavou povahou. Přesto jde vidět, že je velmi smutná. ‚No nějak těm dvou hrdličkám musím dopomoct, beze mě by to snad ani nešlo,‘ řekl si samolibě Gregory.

Gail se zase velmi líbilo, že mají koho do party, kdo umí takhle dokonale péct. Už v duchu mlsala nad tím vším, co Alice napeče. ‚Jo, tuhle holku si tu budeme muset udržet, ať si Porta říká, co chce. Alice je hodná holka.‘ Přitom pozorovala Alice. ‚Pro Damiana  je ta pravá,‘ řekla si.

5. kapitola ☼ 7. kapitola

Takže... Děkuju za vaše komenty. Moc mě potěšily. Jestli chcete vědět, jak tohle vše dopadne, zanechte něco v komentech... ;-) Příště se můžete těšit na docela důležité a smutné, ale i veselé vzpomínky a nebezpečí...

Jinak zase moc děkuju za opravy. Děkuju. Jste zlatí... :-)

Autor: Petronka91 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Jen jeden polibek - 6. kapitola: