OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Jediný problém je to, že jsem jiná Kapitola I. Slib



Jediný problém je to, že jsem jiná Kapitola I. SlibPříběh o dívce, které byla jiná než ostatní. Vedení se rozhodlo, že ji očerní, zlomí a nakonec zničí... Ale stane se tak?

Kapitola I.

Jmenuji se Dia Starsea a vyrůstám se šesti sourozenci. Všichni hledají takzvané čarodějnice", i v naší vesnici. Každé týden. Pokaždé si odvedou někoho dalšího. Jeden z odvedených byl i můj bratr Josua. Poté jsem byla nucena dívat se, jak ho upalují zaživa. Spolu s dalšími. Nemůžu se vzepřít. Musím myslet na lidi, které mám ráda. Sestry, bratry, matku. Slíbila jsem to a taky to dodržím....

„Alespoň ochutnej, jak můžeš říct, že je to nechutný, když jsi to neochutnala?" zasyčela jsem na sestru. Už mě s tímhle opravdu štvala. Pořád jenom kňourala, že neumím vařit. Nejsem nejlepší, to přiznávám, ale jíst se to dá. Alespoň zkusit by to mohla.

Vidím, nepotřebuji to chutnat!" odsekla a zatvářila se kysele. Okřikla jsem ji, ať toho nechá a začne jíst. S nechutí se do toho pustila.

Zvedla jsem se od stolu a zvedla džbán. Musím dojít pro vodu na umytí nádobí. Nechala jsem tedy své sourozence mrmlat u jídla a vydala se na náměstí.

Mám černé vlasy, jako jediná. Ostatní mí sourozenci a matka mají blonďaté, téměř bílé vlasy a modré oči. Já na rozdíl od nich zdědila matně zelené po otci. Aspoň to tak říkala matka. Vlastně ani nevím, jak otec vypadal, zemřel dřív, než jsem začala vnímat lidi okolo sebe. Prý jsem mu z oka vypadla, jako jediná. Celá vesnice je blonďatá a modrooká. Liším se a vždy budu.

Spustila jsem vědro dolů do studny a nabrala vodu. Poté jsem zabrala a snažila se plné vědro dostat zpátky nahoru.

Se sípavým dýcháním a příšerným kašlem jsem nakonec vědro úspěšně vytáhla nahoru. Naplnila jsem džbán a vydala se zpátky domú.

 

Kde je? To nemůže být jednou na svém místě? Hledala jsem ji už asi půl hodiny. Prošla jsem snad už všechno... Zahrada! Zkusím to tam.

Blížila jsem se. Zaslechla jsem vzlyky. Pospíšila jsem si a větvě stromů s neblahým tušením odkláněla o něco rychleji.

Opírala se o zeď, tvář skrytou v dlaních.

Přispěchala jsem k ní a lehke sklouzla na kolena.

Co se děje, Mikaelo?" umírala jsem strachem.

Upřela na mě své azurově modré oči se svou dětskou nevinností. Maminka říkala, že je na řadě. Odvedou ji. Oni ji odvedou," znovu se rozvzlykala.

Tělem mi prošla ledová vlna děsu, zoufalství a bezmoci. Ne, ne, ne, ne, ne. To nemůže být pravda. Nesmí. Než jsem si sama uvědomila, co dělám, mé nohy se daly do pohybu a nesly mě do domu.

Matko!" zakřičela jsem zoufale. Utíkala jsem po schodech nahoru a zalikala se hrůzou. Matko!" zakřičela jsem znovu. Nakoukla jsem do koupelny. Nebyla tam. Do její ložnice, také ne. Zahlédla jsem světlo z mého pokoje. Zamířila jsem tam.

Matko!" vydechla jsem tiše a úlevou se opřela o rám dvěří.

Seděla na mé posteli a koukala se nepřítomně na prsten z bílého zlata.

Miloval tě nade všechno na světě, věříš tomu, Dio? A přesto musel odejít," promluvila tiše.

Klekla jsem k ní. Matko, co tím myslíš? Otec umřel. Neudělal to přeci naschvál," ptala jsem se jí. Jemně se na mě usmála.

Vybrali mě, při zítřejším úplňku mě obětují. Musíš se o ně postarat, nedovol jim, aby vzali tvé sestry nebo bratry. Slib mi to," naléhala.

Něžně jsem ji chytla za křehoučké ruce a zadívala se jí do očí. Nikdy bych nedovolila, aby se jim cokoliv stalo. Slibuji, matko. Na svůj život," přísahala jsem.

Po tvářích jí skanula jediná slza. Poté se zatvářila vážně.

Nikdy nikoho nevyberou, pokud se něčím neliší."

Ano, já vím."

Vybrali mě, protože jsem milovala tvého otce i přesto, že byl jiný."

Ano, jsem jiná po něm."

Ano, to jsi. Nechají tě být, ale budou si na tebe dávat pozor. Buď opatrná. Využijou každou záminku k tomu, aby tě dostali před krvavou hranici."

Mlčela jsem.

Dio, musíš vědět, že to, co se teď dozvíš, jsem ti neřekla kvůli strachu o tvůj život. Neodsuzuj mne."

Stále jsem mlčela. Nelíbilo se mi, kam tato rozmluva brala směr.

Otec tvého staršího bratra a tebe byl nepřítelem státu. Už od dětství. Vlastně pořád je."

Srdce mi nepříjemně poskočilo v hrudi. Co jsi to říkala?" zašeptala jsem se zatajeným dechem.

On žije. Umřel jenom v mém srdci. Odešel a slíbil, že už se nikdy nevrátí."

Kdo to je? Proč odešel?" ptala jsem se ledovým tónem. Vyčítala jsem jí, že mi to neřekla dřív, i když mě předem žádala, ať to nedělám.

Isaias Darklion."

A proč odešel?" zasyčela jsem.

Matka však zůstala ledově klidná. Protože musel."

Chtěla jsem se ptát dál. I když jsem si to nechtěla přiznat, zajímalo mě, kdo je můj otec. Nestihla jsem to. Do pokoje vrazili členové stáže a matku odvedli v poutech.

A já a moji sourozenci jsme zůstali na pospas osudu.

Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jediný problém je to, že jsem jiná Kapitola I. Slib:

7. DaniEla22 přispěvatel
04.02.2014 [11:59]

DaniEla22Super jdu na další Emoticon Emoticon Emoticon

6.
Smazat | Upravit | 20.12.2013 [18:43]

Dobře :D

5.
Smazat | Upravit | 19.12.2013 [15:03]

tak domi konečne si prispela tvorbou a som zevdava na teba Emoticon takže čakám na ďalšiu kapitolku a ponahlaj sa Emoticon no a to stým varením, všetci sme začinali, a naozaj ma zaujima o čo tam valstne půjde a či tam bu laska Emoticon jamám rada romantiku Emoticon

4.
Smazat | Upravit | 19.12.2013 [14:20]

tak strašné to zase snad nebude Emoticon Emoticon

3. MJ5 přispěvatel
19.12.2013 [13:21]

MJ5Tak tohle mi dost připomíná arice. Jsem zvědavá na vývin situace. Jen doufám, že ta děcka neumřou hlady, když Dia údajně tak strašně vaří...

2.
Smazat | Upravit | 17.12.2013 [21:24]

Děkuju, Poisson a příště si dám pozor Emoticon Emoticon

1. Poisson admin
17.12.2013 [21:11]

PoissonJen ještě pozor na tvorbu přímé řeči. Začíná vždy dolními uvozovkami (skutečně uvozovkami, ne dvěma čárkami vedle sebe) a není za nimi mezera, ale rovnou první velké písmeno přímé řeči. A pokud končí ?!, není již za ním čárka. Tentokrát jsem ti to opravila, abys viděla, jak to má vypadat, příště už to bude na tobě, jinak ti článek bude místo publikace vracen k opravě.

Jinak začátek se mi líbí, je to něco jiného, originálního. Určitě si ráda přečtu další část Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!