OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Já, upíři a vlkodlaci 8. kapitola



Já, upíři a vlkodlaci 8. kapitolaDalší kapitola. Meg se sejde s Robem. Rob ji nejdřív předvede žárlivou scénu a nakonec ji poví něco o alfovi.

Cestou jsem zavolala Robovi, aby na mě před prácí čekal, potřebuju s ním mluvit. Rob měl kupodivu čas a slíbil, že na mě bude čekat. Nechápal, proč s ním potřebuju mluvit, ale to se dozví. Musím se ho zeptat na to, jestli neví, kdo Nathaniela napadl, vím, že to vědět nemusí, ale zeptat se ho na to můžu, protože Nathaniel má možná pravdu a vlkodlaci v tom jedou taky.

Když jsme dojeli před mou práci, Rob už čekal před vchodem. Vystoupila jsem z limuzíny, rozloučila jsem se z řidičem Tomem a vydala jsem se za Robem.

„Ahoj Robe," pozdravila jsem ho vesele.

„Ahojky Meg, kde si vzala ne tu limuzínu?“

„Ta není moje, je Nathanielova, byla sem u něj a pak mě jeho řidič odvez.“

Rob se zamračil. A začichal.

„Jsi jím tolik cítit. Co si u něj dělala?“ zeptal se trošku hlasitěji než bylo potřeba.

„No, to je právě to, proč s tebou potřebuju mluvit. Támle je restaurace, poď si tam sednout.“

Ukázala jsem na restauraci přes ulici. Rob se na mě nechápavě podíval. Vzala jsem ho za ruku a táhla jsem ho k restauraci. Přešli jsme silnici a sedli jsme si do restaurace. Objednali jsem si kolu a hranolky.

„Tak co se děje Meg?“

„Víš Robe, včera mě Nathaniel doprovodil domu a když se ode mě vracel, tak ho někdo napad a já mam zjistit kdo.“

„No a co já s tim?“

„Nathaniel řikal, že se nepohod s alfou a možná že v tom napadení má prsty alfa, nevíš o tom něco?“

„Takže ty si se se mnou sešla jenom proto, aby ze mě vytahala nějaký informace o tom, jestli jsme ti my, vlkodlaci nenapadli tvýho miláčka?!“ zakřičel Rob.

„Robe prosim tě uklidni se.“

„Jako vlkodlak ti nejsem dobrej, ale teď se ti docela hodim co?“

Složila jsem hlavu do dlaní, proboha co se to zase děje, co jsem tomu Robovi udělala?

„Meg promiň. Víš, trošku sem možná žárlil. Cítím ho z tebe, určitě se tě dotýkal.“

Vzhlédla jsem. Tohle mi ještě scházelo, žárlivá scéna od vlkouše.

„Robe... já... pomužeš mi teda?“

„Jasně, že jo.“ Rob se usmál, ach ten jeho nádhernej úsměv.

„Víš, Nathaniel řikal, že ho napadli upíři, ale ti upíři mohli pracovat pro alfu. Nevíš jestli alfa nemluvit s nějakejma
upírama?“

„To nevim, ale mužu se poptat. Ale nevim, jestli by byli tak nápadný, protože pochybuju, že by se náš alfa sešel s upírem, padlo by na něj podezření, to by se spíš sesešel s lidskym služebnikem. Ale poptam se ti, jestli někdo od nás nic neví.“

„Díky Robe, jsi hodnej.“

„Jo to sem, ale je mi to málo platný, stejně mě nechceš.“

„Robe... prosím, teď ne. Třeba tě trochu potěšim, dneska sem Nathaniela postřelila. Hele a nevíš proč se váš alfa s Nathanielem nepohod, Nate něco řikal, ale chci to slyšet i od tebe.“

„Ty si ho postřelila?“

„Jo a nechci o tom mluvit. Řekni mi teda něco o vašem alfovi.“


„Víš, neřiká se mi to lehce, ale náš alfa Donatien je ve své funkci teprve krátce a hodně mu narost hřebínek. Minulej alfa se snažil vlkodalky krotit, ale tenhle jim dává až moc volnosti, víš všichni vlkodlaci nejsou jako já, některý sou... prostě sou jiný než já. Donatien taky chce tomuhle městu vládnout, nechce aby tu vládnul upír, nebo alespoň aby tu vládnul tolerantní upír. Od tý doby, co je náš alfa Donatien, tak už ani nechodim na naše srazy ani se už o smečku nezajímam, prostě sem takovej vlk samotář.“

„Vlk samotář jo?“ Zasmála jsem se.

„No jo no, občas si taky večer zavyju na měsíc.“

Robert začal výt a já jsem se začla smát, ale zazvonil mi telefon. Volal mi šéf a jéje. Nezvedla jsem to, ale je jasný, že se musim vrátit.

„Hele Robe, já už musim, už mě scháněj.“

„To je škoda a co děláš dneska večer?“

„Dneska večer? Tak to musim zavolat Nathanielovi a asi pudem okouknout místo činu.“

„Fajn, du s váma.“

„Cože?“

„Jo, já pudu s váma, muj čich vám bude hodně kupomoci a musim tě hlídat, nechci aby ses s tim upírem dala dohromady. Takže mi večer zavolej a řekni kde se sejdem jasný?“

„No dobře. Tak čau.“

„Ahoj Meg.“

Vyšla jsem z restaurace, sakra Nathaniel z Roba asi nadšenej nebude.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já, upíři a vlkodlaci 8. kapitola:

5. Lussy přispěvatel
24.08.2010 [23:20]

LussyTakže jdu na další... Emoticon Emoticon

4. tanya
02.08.2010 [15:10]

krasne Emoticon Emoticon Emoticon

27.07.2010 [14:24]

FairePěkné.
Prosím další Emoticon Emoticon

2. Lenka
20.07.2010 [17:53]

Moc pěkná kapitola. Těším se na další. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. TerezC
18.07.2010 [19:40]

suprová kapitola, ale trošku krátká; Nathaniel se mi zamlouvá víc než Rob Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!