OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Frajer a myš - 18. kapitola

27.09.2013 (12:00) • Adel • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1406×

Bylo to tu stejné, ale i přesto jiné. Některé věci byly přesunuty, jiné tu dokonce i nebyly. V obyváku byl menší parket, na kterém se už pohybovala těla mých spolužáků v rytmu hudby.

„Dárky položte na stůl,“ řekl nám Niall a odešel se věnovat svým kamarádům. Vážně, ale vážně jsem nevěděla, co to vlastně dělám. Teď bych byla někde zalezlá pod dekou, v jedné ruce knížku a v té druhé horký kakao.

„Co chceš dělat?“ zeptal se mě znuděně Finn.

„Nevím, začínám plánovat útěk, jdeš do toho se mnou?“ ptala jsem se ho s ironií v hlase. Zašklebila jsem se na něho a porozhlídla jsem se po okolí. Lidi byli snad všude. Na parketě, v kuchyni, na chodbách, venku u bazénu a někteří byli i v něm. Jsem ráda, že nám nikdo neřekl, že si máme vzít plavky. Do toho bazénu bych nikdy nevlezla. Nechápu je, je listopad, sice svítí sluníčko a je teplo, ale pořád je listopad. Zatím si mě nikdo ze spolužáků nevšiml, což jsem brala jako bod k dobru. Třeba se s někým začnu bavit, když mě tady skoro nikdo nezná.

„Ale, ale, co tady dělá naše šedá myš?“ posmívala se mi Melisa. Že já jsem to zakřikla.

„Co by, Niall mě s Finnem pozval.“

„On je tady Finn?“ zeptala se mě se zájmem Mel.

„Jo, je.“ Melisa si mě ani už nevšimla a šla hledat Finna. Uf, tak tohle máme z krku. Měla bych Finna naklonovat a vždy, když by se ke mně přiblížila nějaká holka, ukázala bych na Finna a ona by si mě přestala všímat. To je dobrý nápad, pochválila jsem se, akorát trochu nereálný, no. Ale tak co už. Zašla jsem do kuchyně a vzala si jeden kelímek s pitím. Chvíli jsem hledala Finna, ale nemohla jsem ho nikde najít. Šla jsem se podívat na zahradu, jestli není tam. Uviděla jsem ho, jak flirtuje s nějakou holkou. Nechtěla jsem ho při tom rušit, tak jsem si šla hledat zábavu jinam. Hudba hrála na plný pecky, všichni se spolu bavili, užívali si to tady, ale já jsem se nudila. Já vážně nejsem na takovýhle akce. Chvíli jsem byla na zahradě, nakonec jsem zalezla do domu a šla se porozhlédnout po pokojích. Doufala jsem, že nikde nepotkám Nialla. To by mi tak ještě chybělo. Ale to prozkoumávání pokojů byl hodně blbý nápad. Po tom, co jsem vlezla do jednoho a vyrušila jednu dvojici při tom, jsem to hodně rychle vzdala.

„Ahoj, ty jsi kdo?“ zeptal se mě jeden kluk, když jsem byla v kuchyni. Chtěla jsem mu odseknout, že nikdo, ale pak jsem se na něho podívala a málem mi klesla čelist o pár čísel níž. Byl tak o hlavu vyšší než já. Na sobě měl černý tílko a barevný kraťasy. Vlasy měl trochu ve stylu Biebera. Na tváři měl holywoodský úsměv, hnědé oči a roztomilý nosík. Podívala jsem se trochu níž a toužila se ho dotknout. Na rukách se mu rýsovaly svaly a vypadalo to, že pod tím tílkem nějaký ty buchtičky budou.

„Já jsem Mia, a ty?“

„Jimmy,“ odpověděl mi a nabídl mi pití. S radostí jsem přijala. Přiťukli jsme si a já si pořádně lokla, protože mi z něho začínalo být nehorázný horko. Zavedl mě na zahradu, chtěli jsme si někam sednout, ale už byla volná jenom jedna židle. Chtěla jsem jít zase dovnitř, ale Jimmy si sedl na tu židli a mě stáhl s sebou, takže jsem mu seděla na klíně. Začala jsem se mu kroutit v náručí, aby mě pustil. Přeci jenom nejsem nejlehčí.

„Kotě, nechci nic říkat, ale pokračuj v tom ještě chvíli a nemuselo by to dopadnout dobře,“ řekl mi do ucha trochu vzrušeným tónem. Nějak mi to nedošlo, že se mu kroutím na klíně. Opřela jsem se tedy o něho a začali jsme si povídat. Docela dobře jsme se spolu bavili. Za chvilku přišli k němu i jeho kámoši a tak nějak jsme se spolu spřátelili. Bylo to celkem vtipný, asi dvanáct kluků a já. Tak tohle se mi nikdy nestalo. Povídali jsme si, smáli se, dělali fotky. V tuhle chvíli jsem byla ráda, že tam jsem. Nakonec se k nám přidali i ostatní. Tedy ne všichni, většina byla z mé školy, takže k nám ani nešla kvůli mně, ale byla jsem ráda, že mi nenadávají. Asi po hodině přišel Niall v doprovodu nějakých dvou holek. Zaregistroval mě, jak sedím na Jimmovi. A jéje. Pošeptala jsem Jimmymu, že potřebuji na wc. Pustil mě a já se vydala k domu kolem bazénu. Ucítila jsem náraz do mého těla. Ztratila jsem rovnováhu a spadla do bazénu. Vynořila jsem se a podívala jsem se na toho, kdo mě shodil, byl to Derek.

„Sorry,“ řekl jen a odešel. Jimmy ke mně hned přišel. S jeho pomocí jsem se vyškrábala na vrh. Všichni se na mě začali dívat. Chtěla jsem, abych se mohla propadnout do země. Niall ke mně došel a podal mi ruku se slovy: „Pojď, dám ti ručník a podívám se po nějakých věcech.“ Byla jsem ráda, že mě odtama dostal pryč. Ale s jeho záměrem jsem se hodně sekla. Zatáhl mě někam za roh, kde mě začal líbat. Nebylo to žádné pomalé líbání, dokonce ani romantické. Bylo to dravé. Bral si moje ústa stylem dravce. Jako by říkal - tohle je moje. Jednou rukou mě chytl za zadek a tlačil mě k sobě. Mezitím jeho druhá ruka putovala dolů na moje břicho, pod triko. Začal ji sunout pomalu nahoru, až zavadil o moji podprsenku. Zavzdychala jsem mu do úst a rukama chytla jeho dokonalou prdélku. Budu upřímná, líbání s Niallem bylo o dost lepší než se Stínem. Protože do Nialla jsem nenapravitelně zamilovaná.

„Nialle? Kde jsi?“ volaly ho hlasy. Bylo to, jako by dostal zásah elektrickým proudem. Odstrčil mě od sebe a znechuceně si otřel tvář.

„Děvko!“ zakřičel na mě s hlasem plný nenávisti. Jeho řev přilákal ostatní. „Nejsi nic jiného než levná coura. Nedivil bych se, ani kdybys šlapala někde za městem!“ křičel po mně.

„Co si to dovoluješ?“ zeptala jsem se ho zaskočeně. Otočil se na ostatní a začal na ně mluvit.

„Víte, proč vlastně bydlí u Finna? Protože její máma je alkoholička a je teď v nemocnici, a ona nemá kam jít. A víte, kdo byla ta holka na tom plese? To byla taky tahle děvka,“ říkal ostatním hlasem plným posměchu.

„Ticho!“ zakřičela jsem na něho na oplátku já.

Otočil se na mě s výrazem naprosté nasranosti. Napřáhl ruku a jednu mi vlepil, rána to byla tak silná, že jsem zavrávorala a spadla na roh stolu. Cítila jsem, jak mi po tváři stéká pramínek krve. Začínala jsem vidět trochu rozmazaně. V té chvíli přiběhl i Finn. Když mě uviděl, rozkřičel se, ať všichni vypadnou, kromě Nialla. Každý ho raději poslechl.

Finn mi pomohl na nohy a opřel si mě o sebe.

„Co se o ni ještě staráš? Vždyť je to děvka. Tě podvádí. Na tom plese se líbala s nějakým borcem a teď vyjela i po mně.“

„Je to pravda?“ zeptal se mě Finn se starostí. Věděla jsem, na co se ptá, takže jsem jenom zakývala, že ne.

„Je to pravda!“ hájil se Niall. Cítila jsem, jak se Finn napjal. Rysy ve tváři mu ztuhly a pravou ruku stáhl do pěsti.

„Finne, nech ho. Když mu ublížíš, budeš stejný jako on,“ prosila jsem ho, ať Niallovi nic nedělá. Nevěděla jsem, proč to dělám, ale nechtěla jsem ho už vidět. Bála jsem se ho. Pokaždé, co jsem zavřela oči, viděla jsem jeho výraz. Finn se trochu uvolnil a naprosto dutým hlasem mu oznámil:

„Když sis zjistil tohle všechno, mohl jsi zjistit i to, že spolu nechodíme. Jsi jen obyčejná nula.“  Vyhoupl si mě do náruče a odešel pryč. 

Obrázek Jimma na mém shrnutí:) 

Autor: Adel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Frajer a myš - 18. kapitola: