OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Filmové pouto - 15. kapitola



Filmové pouto - 15. kapitola Poslední natáčecí den. Sofie, Jared a celý tým jede domů, kde má být za pár dní konkurz na další film. Půjde na něj Sofie? Nebo už jí to trápení okolo Jareda nestojí za to? To si přečtěte!

Týden a půl od napadení Nickem se mi podařilo dostat na plac. Byl pozměněný scénář, aby se vše stihlo dokončit. Během mé návštěvy nemocnice se dotočily všechny scény s jinými herci, nějaké záběry, které šly beze mě. Teď jsem ale zpět a musím dodělat to, co musím. Poslední natáčecí scény s Jaredem.

„Moc ráda vás zase vidím, Sofie,“ uvítala mě maskérka, která mě našla jako první.

„Děkuju. Myslím, že dneska to bude chtít víc make-upu.“ Snaha o žert by byla. Dokonce se mu maskérka i zasmála. Super, nemám ráda napjaté situace.

„Sof, konečně tě vítám zpátky.“ Přišel k nám do stanu režisér. Bylo vidět, že i když se usmívá, má starostlivý výraz. Musel toho kvůli mně tolik změnit a předělat.

„Už jste mi chyběli. Vrátila bych se už dřív, ale nebylo mi to doporučeno.“ Doktoři řekli aspoň týden doma v klidu. Ani jsem se nějak necítila na to, abych běhala po lese atd.

„S tím si nedělej starosti. Ty za nic nemůžeš. A navíc už jsi tady, takže všechno je, jak má být,“ usmál se a odešel pryč.

Jareda nikde nikdo neviděl, dokud nebyl připravený plac a já se tam nedobelhala. Jako vždy měl na sobě to upnutý triko a probíral něco s natáčecím týmem.

„Sof, tady jsi. Jdeme na to?“ zeptal se režisér. Jen jsem kývla a stoupla si na místo, které bylo pro mě označené.

„Ahoj.“ Přišel ke mně Jared. Ach jo, byl pořád tak pěkný jako předtím.

„Ahoj.“ Mé sklopené oči pozorovaly jeho boty. Neměla jsem kuráž se mu dívat do očí.

„Víš, je mi hrozně líto, co ti udělal.“ Natáhl svoji ruku k mé tváři a konečky prstů se jí dotkl. Už to ani nebolelo.

„Věř mi, mně taky. A díky, že jsi mu dal co proto. Zasloužil si to.“ Moje odvaha stoupla, tak jsem se podívala do jeho očí. Ach, pořád krásně hnědé. Miluju hnědé oči!

„Když jsem tě viděl, jak tam ležíš,“ zavřel oči a ruce stiskl v pěst, „nemohl jsem se udržet.“

„Jarede, Sof, jdeme na to!“ přerušil nás režisér. Jared se otočil a odešel na svoje místo. Ach jo, za pár dnů skončí natáčení a já ho třeba už nikdy neuvidím. Vlastně uvidím! Na jeho svatbě s Bethany. Pecka!

Dny ubíhaly, můj obličej měnil barvy, až se přiblížil mé normální barvě, a natáčení skončilo. Bylo to neuvěřitelné. Tak moc jsem se těšila na natáčení a už je konec. Premiéra bude za dva měsíce. Nějaké záběry z filmu už mají zpracované, tak proto tak brzy. Během těch dvou měsíců mě čeká Jaredova svatba a konkurz na film, který mi právě Jared v podstatě dohodil.

Byla jsem v hotelu a balila své věci. Za pár hodin letím do New Yorku a tam si po dlouhé době dám na chvíli oddech od filmů a této branže. Potřebuji klid a pryč od toho. Aspoň na chvíli, než začne například další natáčení. Žádní herci ani filmy. Budu chodit na výlety a do kaváren.

Na letišti bylo pár lidí ze štábu. Někteří odletěli dřív, někteří odletí až za pár dní. Seděla jsem zrovna v salónku, když vešel Jared. Vedl si za ruku Bethany. Co víc si přát než vidět tyhle dva. Když jsem naposledy letěla do New Yorku, myslela jsem si, spíš doufala, že takhle budu s Jaredem odlétat z natáčení já. Jako pár, ruku v ruce.

„Ahoj, myslela jsem, že už budeš pryč.“ Přišla za mnou Bethany a sedla si do vedlejšího křesla. Paráda, teď tady bude čekat taky?

„Ahoj, no, musela jsem vyřídit ještě pár věcí, jinak už bych byla pryč. Co vy? Taky odlétáte nějak pozdě.“ Jared se posadil vedle Bethany a mlčel. V tom chlapovi se nedá vyznat. Jednou se mu líbím, pak se mnou nemluví. Následuje bitka s Nickem, ale poté zase mlčí. Pak že ženský neví, co chtějí. To určitě!

„Už je všechno zařízené, skoro. Když jsi byla v nemocnici, já byla v New Yorku a zařizovala.“ Usmála se. Když mluvila takhle, vypadala celkem normálně.

„Tak to jo.“

„A už jsi v pořádku? Obličej se zdá, že je zase normální.“ Asi to zase vezmu zpět. To, že mi obličej hrál všemi barvami, mi zrovna říkat nemusela. To viděl každý, dokonce i já. Mám zrcadlo.

„Už je to dobrý. Díky za optání.“ Musím pryč. Hned. Nechci tady s nimi sedět.

„Moc ráda jsem vás viděla, ale ještě si půjdu něco zařídit. Tak se mějte.“ Popadla jsem svoje příruční zavazadlo a chystala se odejít. Třeba bych si mohla dát kafe. Jo, to by sedlo.

„Jasný. Uvidíme se na svatbě. Tak ahoj.“ Zamávala mi Bethany. No jo, na svatbě se uvidíme. Na to nesmím zapomenout.

Doma, v New Yorku, byl ruch. Všude lidé, auta, noční ruch. Letadlo přistálo kolem šesté večer, ale naštěstí už jsem na Jareda s Bethany nikde nenarazila. Nikdo na mě ani nečekal, aby mě vyzvedl na letišti. Přítele už nemám a rodina nemá čas, co bych chtěla.

Můj byt mi chyběl. Byl tu sice nepořádek ještě od poslední návštěvy, která byla i s Jaredem, ale byl to domov. Místo, kde nebyl nikdo, kdo by mi chtěl ublížit, jako Nick. Místo, kde nebyla žádná svatba Jareda a Bethany. Místo, kde můžu brečet, a nikdo se mě nebude ptát, co se stalo. A tak mi ukápla slza.

Dovolila jsem si jenom pár slz. Nebudu tu brečet celý večer, na to nemám náladu ani čas. Musím všechno vybalit a připravovat se na konkurz, který má být za pár dní. O tu roli bych celkem stála, tak se musím snažit.

Moje herecká kariéra byla sice na dobré cestě, ale pořád jsem musela chodit na konkurzy. Jenom jednou mě vybrali cíleně pro roli, protože se jim můj talent líbil, ale jinak byly moje role vydřené z konkurzů. Člověk měl dobrý pocit, když po všech těch hercích vyřkli jeho jméno na hlavní roli.

Navíc film, který má v příštích dnech konkurz, vypadá moc slibně. Dobrý režisér i téma filmu. Byl by to splněný sen. Ale když tak přemýšlím. Byla bych ochotná znovu natáčet s Jaredem? To z něj už bude pan manžel. Zvládla bych další měsíce jeho blízkosti a blízkosti Bethany? Mám se dobrovolně trápit?


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Filmové pouto - 15. kapitola :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!