OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Filmové pouto - 12. kapitola

18.09.2017 (09:00) • Karlito • Povídky » Na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 788×

Opravdu nesnáším rána, kdy se probudím s kruhy pod očima a náladou na nic. Nepodařilo se mi moc usnout a prospat se na natáčení. To bude mít maskérka hodně práce.

„Sofie, drahoušku, tady jsi,“ řekl režisér, když jsem vešla do stanu. Bylo tady málo lidí, dnes se totiž natáčí jen naše záběry s Jaredem. „Neboj se ničeho, bude tu jen hlavní štáb a ty s Jaredem. Pojďme se do toho pustit, co myslíš?“ poklepal mě po rameni a vyšel pryč ze stanu. Měl dobrou náladu. Tak snad mu to vydrží.

„Tak dneska snad poprvé budeme tvořit rozpuštěný účes, co?“ vrhla se na mě maskérka, která zahrnovala i kadeřnici, jakmile jsem si sedla do křesla.

„Jo, už to tak bude asi.“ Moje nálada a unavenost si nežádaly žádné dlouhé rozhovory.

„No, ale podívejme se na ty kruhy! To jste se koukala do scénáře asi až do rána, ne?“ jela si tu svoji a patlala na mě velké množství korektoru. Němě jsem přikývla a nechala ji povídat.

Předtím, než přijde na scénu večerní intimní scéna, musí se dotočit ještě nějaké záběry, které jsou potřeba točit za světla. Hlavní scéna je ve tmě, takže se využije světla a vše potřebné dotočí.

Odpoledne bude chvíli pauza, tak doufám, že se tu objeví Nick a budeme si moci promluvit. Chci to s ním všechno probrat a vyřešit. Doufám, že to půjde hladce a nebude to ani pro jednoho vztahové fiasko. Přece jen to trvalo několik týdnů a nebylo to zase nějak vážné.

Dotáčení scén je vždycky nuda. Je to ve většině případů oprava chyb a trvá to dlouho. Únavné a nudné. Ani jsem se ale nenadála a byla odpolední pauza.

„Nicku, můžu s tebou mluvit, prosím?“ našla jsem Nicka u obědového stolu, jak se baví s někým ze štábu. Vypadal, že se dobře baví. Snad mu tu náladu moc nezkazím.

„Co potřebuješ, zlato?“ řekl, jakmile jsme byli za rohem, a políbil mě. Nevypadal, že by ho něco trápilo.

„Víš, ohledně včerejšího večera,“ začala jsem zlehka. Nevím, jak úplně říct chlapovi, že sex s ním není nic, co bych chtěla do budoucnosti, a dát mu sbohem.

„Když jsem se probudil, nikde jsi nebyla. Žádný vzkaz, nic. Úplně ses vytratila.“

„No, víš, určitě sis toho taky všiml. Nějak nám to neklape,“ vychrlila jsem.

„Co přesně nám neklape? O ničem nevím.“ Úplně mu zkameněla tvář a pustil moji ruku.

„Neříkej, že sis nevšiml. V posteli nám to jaksi nejde. Není to ono, víš.“ A je to venku. Snad to pojme dobře.

„Cože? To mi chceš říct, že jsem v posteli dřevo a neumím to? No promiň. Můj nejlepší sex v životě. Dávám do toho vše a nevypadala jsi, že by se ti to nelíbilo, mladá dámo,“ začal se vztekat jako malé dítě. A jakže mě to nazval? Mladá dámo?

„Tak to prrr. Nejsem mladá dáma pro tebe a říkám ti, že v posteli my dva nemáme budoucnost.“ Už i já jsem se začala vztekat. Prej mladá dáma. Jak kdybych mluvila s matkou.

„Jestli nejsi v našem vztahu spokojená, tak to řekni, ale prosím tě, nevymlouvej se na sex. Chápu, že nemáš asi zkušenosti jako já, šlo to vidět, ale žádné výmluvy, prosím,“ smál se. Hořce se smál.

„Cože?“ zařvala jsem. „Nemůžu za to, že jsi špatnej v posteli a holku nedovedeš ani do varu. Tak mi, prosím, neříkej, jaký máš zkušenosti nebo ne, a neurážej mě. Prvně se podívej na sebe a až pak pomlouvej ostatní, ty kreténe!“ Tohle přepískl. Bude mě urážet kvůli tomu, že jsem vyzdvihla jeden problém. Otočila jsem se a šla pryč. S tímhle blcem končím.

Celou zbývající odpolední pauzu mi hlavou probíhal náš rozhovor. Co jsem udělala špatně? On si začal s osočováním, kdo co umí a co ne. Nikdy bych neřekla, že se k tomu postaví takhle. Zklamal mě.

„Sofie, tak jdeme na to!“ křikl režisér do stanu a já se zvedla. Tak jo, jde se na to. Po dlouhé době budu natáčet polonahá. Mám nejlepší prádlo, které vlastním, v hotelovém pokoji. Ne, není to ze včerejší noci s Nickem. Tohle mám koupené už nějakou dobu a připravené jenom na tuhle chvíli.

Všude byla tlumené světla, ale hlavního osvětlovače Nicka nebylo vidět. Ještě že tak. To by mi scházelo. Rozejít se s ním kvůli sexu a pak před ním natáčet skoro sex s někým jiným, kterého tajně zbožňuji už od první chvíle. Zdá se mi to, nebo se mi to tu víc a víc zamotává?

„Ahoj, tak jak se vede?“ oslovil mě Jared, když mně maskérka upravovala vlasy. Otočila jsem se na něj, docela šokovaná, že na mě promluvil, aniž by to vyžadoval scénář.

„Ahoj, no, normálně se nesvlékám před tolika lidmi, ale jinak fajn. Co ty?“ trochu jsem se uvolnila.

„Tak když já budu bez trika, není to taková zvláštnost, takže já se mám dobře.“ Mrkl na mě? Copak se to s ním stalo? Mluví se mnou dobrovolně, k tomu ještě laškovně a mrká na mě. „Ale neboj, nebudu tě očumovat,“ dodal se smíchem. Haha, to je tedy vtipné.

„Takže Sofie, nebude to žádné laciné porno, nemusíš se bát. Všechno bude něžné a jen do pasu, takže kalhoty zůstanou tam, kde jsou,“ snažil se to ulehčit režisér. Aspoň že mi to vše řekne na rovinu. Jak si to představuje a jak to bude. „Bude to scéna skoro beze slov a tady je připravený plac,“ ukázal režisér na místo vedle menšího táboráku. Kolem byly rozloženy spacáky a vše to dýchalo uvolněnou atmosférou. Tenhle štáb byl super. Snažili se všechno ulehčit nám hercům a zpříjemnit.

Seděla jsem na spacáku a ohřívala si nohy a ruce. Jared něco probíral s režisérem, ale už byly připraveny kamery. Ani jsem se nemusela dívat, abych poznala, že Jared už sedí vedle mě.

„Jsi opravdu nádherná. Konec světa mi nemohl dát nic lepšího než tebe,“ začal Jared svůj scénář. Pomalu se ke mně blížila jeho ruka a zakryla tu moji. Hezky hřál. Jako vždy.

„To máme stejné.“ Moje ruka se přesunula na jeho břicho a putovala nahoru po jeho těle. Ach, krásně teplé, namakané, ale i příjemně měkké.

Políbil mé rty. Zprvu lehce, na zkoušku, a poté přidal na intenzitě. Líbal opravdu skvěle. Přitiskl si mé tělo blíž k sobě. Úplně se mi z hlavy vypařili Nick i celý štáb. Zapomněla jsem, že natáčím, a vše šlo samo a přirozeně.

Autor: Karlito, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Filmové pouto - 12. kapitola: