A onen zlomový okamžik mezi Beccou a Chrisem v podobě očišťujícího rozhovoru má také svůj důsledek, a to velmi zásadní, vše komplikující.
Ať se vám kapitola líbí přeje Sabienna
19.07.2022 (14:00) • Sabienna • Povídky » Na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 425×
Dlouho mi trvalo, než se mi povedlo zabrat. Sice jsem byla po celém náročném dni neskutečně unavená, ale asi natolik přetažená, že jsem se dobré dvě hodiny v posteli pouze převalovala. Nemluvě o tom, že jsem měla plnou hlavu myšlenek, které se točily výhradně okolo Chrise, protože mi při našem rozhovoru prozradil tolik nových, objasňujících informací, které jsem musela teprve nějak postupně vstřebat. Když už jsem pomalu upadala do hlubokého spánku, probralo mě neodkladné ťukání na dveře, které mě solidně vyděsilo. Nejspíš se malá Rose probudila a asi se jí to nezvyklé prostředí nelíbilo, a tak se rozhodla za mnou přijít, aby mohla spát dál.
Tím údivem jsem byla opět stoprocentně vzhůru, a tak jsem se vysoukala z postele a došla otevřít. Za dveřmi mě ovšem čekalo další velkolepé překvapení, jelikož tam nestála Rosie, nýbrž její biologický otec. Opíral se ležérně ramenem o futra a zíral kamsi do prázdna. Na jeho strhanou tvář z jedné strany chodby dopadlo stříbřité měsíční světlo a vykreslovalo ho v takovém melancholickém pojetí, kdy se mi ho opět ihned zželelo, takže mě ani nenapadlo se na něj zlobit za to, že mě vyrušil v takhle nepřístojnou hodinu a od kýženého spánku. Když jsem se před ním ukázala, nutno podotknout jen v saténové noční košilce nad kolena, střelil ke mně mírně vyjeveným pohledem, jako by si snad spletl dveře a za mnou vůbec neplánoval jít. Jeho brada nepatrně povolila, ale poté pouze semkl ústa do příkré linky, aby snad zabránil čemukoliv, co se dralo z jeho úst ven.
„Chrisi?“ vypadlo ze mě konsternovaně, jelikož jsem ho skutečně ani v nejmenším nečekala. Proč by taky.
„Promiň, že ruším, Becco. Asi jsem tě probudil, co?“ omluvil se mi a kajícně na mě upíral svoje tmavé oči, které se na mě dívaly vždy o vteřinu, dvě déle, než by bylo nezbytné. Přesto jsem v nich zahlédla jakýsi energický záblesk, který by se dal dost možná považovat za jakýsi pozůstatek toho jeho popíjení whiskey. Jinak se nezdálo, že by byl vyloženě pod vlivem, ale samotná jeho přítomnost působila přinejmenším nepatřičně. Co ho sem přibližně čtvrt hodiny po půlnoci asi tak přivedlo?
„To nevadí, pořádně jsem ještě nezabrala… Stalo se něco? Seš v pořádku?“ přeptala jsem se kontrolně, jelikož něco v jeho chování mě přimělo být vůči němu poněkud ostražitá. „Teda… víš, jak to myslím,“ dodala jsem vzápětí, jakmile mi došlo, co za nesmysl jsem to vlastně vyslovila. Proto jsem se na něj omluvně zadívala zase já, ale on se nad tím letmo blahosklonně pousmál.
„Ne, nic, jen… sám nemůžu usnout. Pořád musím nad něčím přemýšlet,“ postěžoval si a celkový postoj jeho těla vyzařoval úplně stejné vyčerpání, které jsem já sama pociťovala.
„Nad něčím konkrétním, že tě to přivedlo zrovna sem?“ zeptala jsem se ho na rovinu, poněvadž jsem si čím dál palčivěji uvědomovala, že stojí příliš blízko a že se před ním vystavuju pouze v tenké látce noční košilky. Kdybych si na sebe alespoň něco ještě natáhla. Proto jsem ten rozhovor mínila co nejrychleji ukončit, a proto jsem ho takhle přímočaře vybídla.
„Tak nějak nad vším… Nad tátou, tebou, námi...“ shrnul stručně a věcně, načež jsem zachytila jeho pohled, kterým mě co nejnenápadněji a nejrychleji sjel od hlavy až po paty. Snažil se jím sice nezdržet nikde v žádných inkriminovaných partiích, ale díky tomu alkoholu se asi trochu hůř ovládal, takže se nejméně dvakrát v tom výhledu zadrhnul. Patrně ve výstřihu a někde na mých stehnech.
„A chtěl bys… k tomu ještě něco říct?“ Tipovala jsem si sama, jak jsem se ho pokoušela někam postrčit, aby se konečně svěřil s tím, s čím sem dorazil. Určitě ho sem nohy nezavedly jenom tak. Byla jsem napnutá jako struna, jelikož mě skutečně zajímalo, o co mu šlo. Nemohla jsem si pomoct, ale srdce se mi rozběhlo vpřed jako o závod.
„Říct ani ne,“ podotkl rozvážně, načež se na mě zpříma zadíval, až mi z toho přeběhl mráz po zádech. Jeho oči doslova vzplanuly a celkově se jeho postoj změnil na podivně rozpačitý až nervózní. Ihned to pochopitelně přenesl na mě, takže jsem se na něj rozmrzele zachmuřila. Během dalšího okamžiku ale působil zase nevídaně odhodlaně a sebejistě, přičemž bez mého vyzvání překročil práh a postavil se za mě, takže jsem se na něj musela zase otočit a současně s tím jsem za ním raději zavřela dveře.
„Takže?“ vybídla jsem ho zcela nepokrytě, aby přestal chodit kolem horké kaše a nenutil mě před ním dál postávat jenom v nočním prádle.
„Občas je lepší nechat za sebe mluvit činy,“ zamumlal rádoby nesoustředěně, jelikož mi neskrývaně zíral na ústa, čímž mě nemálo znejistěl. Vzápětí hbitě vystřelil směrem ke mně, jako nějaká šelma, která právě vyrazila po své kořisti. Zajal mou tvář do svých velkých dlaní a přitáhl si mě k sobě, aby se mohl dychtivě vrhnout na moje rty. Tím dalším neskonalým úlekem jsem se v prvních vteřinách nezmohla na absolutně žádnou reakci, krom toho, že jsem pod tím jeho dotekem zcela pookřála. Poté jsem ho chytila za obě zápěstí, jelikož jsem se nutně musela něčeho přidržet, ale jinak jsem mu automaticky vycházela vstříc, kdy jsem mu ten dravý polibek se stejnou měrou vracela zpátky.
„P-počkej, Chrisi,“ zavzdychala jsem udýchaně, když jsem se od něj s veškerou silou vůle odtrhla, ale podařilo se mi to sotva o pár centimetrů, protože se mi stále opíral o čelo. Cítila jsem jeho teplý dech, který voněl po obilném destilátu a tabáku. Několikrát jsem se roztřeseně nadechla, jelikož jsem byla jednak zaskočená, ale také solidně rozvášněná. On sám slyšitelně zrychleně dýchal, kdy se mu hrudník zběsile zdvihal a zase klesal a pořád byl tak proklatě blízko, že jsem nepochybovala o tom, že se mi přes všechno vynaložené úsilí nepodaří jasně přemýšlet.
„Jsi opilý...“ konstatovala jsem slabě, v chabém pokusu upozornit ho na to, že nekoná ze střízlivého uvážení. On na to ale ihned reagoval rázným zavrtěním hlavy, což jsem zřetelně zaznamenala na svém čele. Nato mi zajel jednou rukou do vlasů a jemně je stiskl v pěst, v takovém neodkladném gestu, kdy snad nechtěl ztrácet ani minutu.
„Moc dobře vím, co dělám, protože jsem tohle chtěl udělat už proklatě dávno… Měl jsem to udělat už dávno, ale nikdy jsem na to nenašel dost odvahy. Až doteď, protože mám silný dojem, že o to nestojím jen já,“ vychrlil ze sebe přesvědčeně o svém vlastním postřehu, který jsem málem ihned zamítla, a to z pouhé síly zvyku. Faktem ovšem bylo, že se ve svém úsudku nemýlil.
„A je to dobrý nápad?“ namítla jsem na ten jeho rezolutní monolog, na nějž ale moje samotná podstata neverbálně odpovídala jednoznačně, že ano a on to podvědomě odtušil.
„To zjistíme, hm?“ nadhodil lákavě, přičemž evidentně ani nebral v úvahu, že bych s jeho troufalým návrhem nesouhlasila. Příležitost ho odmítnout jsem ovšem bezesporu měla a nevyužila jsem ji, takže si z toho vyvodil jediný správný záměr. Stála jsem o to s ním strávit noc stejně jako on se mnou, takže jsem mu to hodlala dát okázale najevo, když jsem vyhledala jeho rty a uzmula se jich s tou největší péčí. Nejprve jsem si připomněla jejich pevnou strukturu, která mi byla tak důvěrně známá. Jeho typicky precizně střižené vousy mě zlehka lechtaly, na což jsem si naopak poměrně snadno odvykla, protože mě to opět dokázalo i v takový jedinečný moment rozptýlit. Chris si ale pohotově ukradl mou pozornost tím, když mi špičkou jazyka přejel po spodní linii rtu a následně se do něj citlivě, ale roztoužně zakousl. Tiše jsem zalapala po dechu, protože mi to přišlo zatraceně rajcovní.
To pro něj představovalo zřetelnou pozvánku, tudíž v další vteřině vklouzl jazykem dovnitř mých úst, aby ten můj vybídl ke svůdnému souboji, který jsem beze všeho přijala. Chutnal velmi výrazně, po cigaretách a po whiskey, což ve mně vyvolalo přímo tsunami všech těch dávných vzpomínek, které ve mně doslova explodovaly a pohřbily tím ve mně veškeré pochyby, které jsem ohledně tohohle sblížení v sobě doposud držela.
Nato jsem se k němu těsně přitiskla, když jsem mu své ruce obmotala kolem trupu, ale pořád to nebylo úplně ono. Stále ne dostatečně blízko. A tak mě v intuitivní reakci na můj pohyb pevně popadl kolem pasu, aby mezi námi zrušil i ty poslední nepatrné centimetry, kdy mezi námi překáželo snad akorát to oblečení. Téměř až zuřivě jsme se líbali, jako dva milenci, kteří jsou do sebe bláznivě zamilovaní a nemohou se jeden druhého nabažit. Anebo možná spíš naopak jako dávní milenci, kteří se tímto aktem chystají naposledy rozloučit. Díky jeho hladovým polibkům se mi přestávalo dostávat potřebného kyslíku, stejně jako jemu, protože naše hrudníky do sebe vzájemně narážely a sváděly spolu svůj vlastní boj.
Tentokrát se o mě jako první odtáhnul on a funěl mi přitom rovnou pod nos, přesně jako já jemu. Přistihla jsem se, jak se mezitím hloupě usmívám a jak si tohle nečekané dění náležitě užívám. Chris mi nechal sotva pár vteřin na popadnutí dechu, načež se opět nenasytně zmocnil mých rtů a přitom mi dlaněmi sjel po saténovém materiálu dolů, až na mé pozadí, jehož pružnost si ihned otestoval uměřeným stiskem, který mě přiměl toužebně zavrnět jako kočka. Nenechala jsem se nijak zahanbit, takže jsem mu zajela do bujné kštice a sevřela ji v pěst, načež jsem zatáhla a zvrátila mu hlavu dozadu. Rty jsem s ním ale neztrácela kontakt, když jsem se mu nejprve zakousla do jeho mužně široké brady, i přes ty pichlavé vousy, a poté jsem sjela přes vystouplý ohryzek víc do strany a kousla ho na krku, o něco prudčeji. Bolestivě sykl, ale následně se rozjařeně otřásl smíchem, který v něm zarezonoval a silou se mi vytrhl ze sevření, aby se mi velice intenzivně zahleděl do očí.
„Zatraceně, Becco, pokračuj takhle dál a já se rozhodně dýl neudržím,“ varoval mě mučednickým tónem, že pokouším jeho veškeré sebeovládání, čímž mi akorát nahrál. Zeširoka jsem se na něj usmála a on se bleskově dovtípil, že si to měl nechat raději pro sebe.
„Nic takového po tobě ani nechci,“ oznámila jsem ledabyle a přes jeho, momentálně tou nezkrotnou touhou, skoro černé duhovky přeběhl ďábelský záblesk, který mi sliboval jediné. Páteří mi projel mrazivý záchvěv, který jako by intuitivně přilákal jeho teplé dlaně, protože mi o sotva pár sekund později přistály kousek nad lopatkami. Nebylo potřeba nic dalšího říkat, takže raději zase spojil naše ústa, která byla od předešlého líbání již značně naběhlá. Potom využil své tělesné převahy a rozešel se rovnou k posteli, tudíž mi nezbývalo než před ním poddajně couvat a nechávat se jím i nádale náruživě laskat.
Doposud byl oblečený v tom, co si na sebe navlékl na rozloučení, a to černou vestu na sněhově bílé košili, kterou si vykasal zpod černých kalhot s puky. Jako vždy precizně dbal na svůj elegantní, udržovaný zevnějšek, ale po pár skleničkách dal přednost většímu pohodlí a tahle vkusná nedbalost mu nesmírně seděla. Přesto jsem se bezmála třásla na to, abych z něj všechno sundala, protože oproti mně toho na něm viselo nepoměrně víc.
Zastavil se až když jsem holými lýtky narazila na postel, ale, oproti mému očekávání, mě na ni nepovalil. Tudíž jsem se jala provést něco s tím jeho nadbytkem šatstva, které jsem mu počala horlivě vysvlékat, jakmile jsem přerušila další maraton polibků, abych se na tu danou činnost mohla patřičně soustředit a plnohodnotně ji vnímat. Nejprve jsem se pustila do drobných knoflíků, se kterými jsem trochu bojovala, jelikož tím toužebným rozrušením se mi docela třásly ruce. Nakonec jsem si s nimi poradila a za jeho bedlivého sledování doprovázeného potutelným úsměvem jsem tu vestu shodila na zem. Samozřejmě ji hned následovala bělostná košile, kterou jsem mu pomalu stáhla přes rovná, úměrně široká ramena. Dlaněmi jsem od nich sjela až k jeho hrudníku a detailně jsem vnímala jeho horoucí kůži. Mezi ní a bříšky mých prstů jako by probíhaly slabounké elektrické impulsy, které dokazovaly naši vzájemnou přitažlivost, která ani po těch letech nevyprchala. Chemie mezi námi fungovala spolehlivě.
„Ty si to tak užíváš,“ poznamenal s ryzí fascinací nad mým počínáním, při kterém sám několikrát napjatě zadržel dech. Škádlivě jsem se na něj ušklíbla a naoko lhostejně jsem nad tím pokrčila rameny.
„Přece jen nemám sex se svým manželem každý den, že,“ opáčila jsem důvtipně, což ho nakrátko rozesmálo tichým, ale přesto zvučným smíchem a kolem očí se mu objevily drobné vějířky vrásek, stejně jako na jeho tvářích. Líbilo se mi, že se mi ho povedlo rozesmát. A opravdu moc se mi líbilo se ho zase dotýkat a líbat ho. Neušlo mi, že je kůže sice není tolik pružná a viditelně mladistvá tak, jako ta Peterova, ale přitom mi byla natolik povědomá, že jsem v sobě zaznamenala stejně uklidňující pocit totožný s tím, když se člověk vrátí po delší době zase domů. Kde jsou všichni, které nade vše miluje.
„To se dá snadno napravit,“ pronesl naprosto neodolatelným způsobem, který moje ruce dovedl až k jeho pasu, abych ho zbavila i těch zpropadených kalhot.
„Když to za to bude stát,“ rýpla jsem si do něj a neprodleně, co jsem to vyslovila nahlas, jsem si uvědomila tu dvojsmyslnost svého prohlášení, což pochopitelně nemohl nechat bez nějakého duchaplného komentáře. Už jenom to, jak se šibalsky culil pod vousy, mluvilo samo za sebe. Celkem jsem s ním zacloumala, když jsem mu nechala stáhnout kalhoty ke kotníkům, načež naproti mně stanul pouze v černých, trošku moc upnutých trenýrkách.
„No to on bude,“ řekl bezostyšně v prvoplánovém žertu, ale stejně mě tím rozesmál. Hlavou mi beztak prolétla myšlenka, jestli opravdu bude po té dávce alkoholu schopný podat nějaký obstojný výkon, ale ze všech dosavadních zkušeností jsem věděla, že s potencí v opilosti nikdy žádný větší problém neměl. Leda s určitou otupělostí, která naopak prodlužovala celý akt o podstatně více času a já tím pádem získala vícero příležitostí těch vrcholů dosáhnout i víc. Takže dostat ho do správné nálady byla vlastně výhra pro oba.
„Dává si trochu na čas… Moc alkoholu?“ utahovala jsem si z něj, ale to zejména proto, abych ho konečně přiměla přeskočit tu zdlouhavou, nesmyslnou předehru. Střelil ke mně očima, které o něco přimhouřil, ale vyvaroval se jakékoliv verbální reakce a namísto toho zahákl oba své ukazováky za špagetová ramínka košilky, natáhl je do stran a poté ji nechal hladce sklouznout až k mým kotníkům. Při výhledu na mé odhalené tělo se mu nepatrně rozšířily zornice a asi zcela nekontrolovatelně se mu koutky úst vyhouply o něco výš.
„Úplně jsem zapomněl, jak překrásná seš,“ zašeptal v jakémsi okouzlení, které znělo jako konstatování, nikoliv jako cílená lichotka. Přesto to ve mně vyvolalo rozpaky a především snahu se nějak zahalit, což můj reflexivní pohyb také v mžiku naznačil. Před Peterem jsem v podstatě neměla jediný problém se svléknout do naha, ale před Chrisem jsem to vnímala kupodivu úplně odlišně. On do detailu znal mé nahé tělo za mlada, ještě dávno před porodem, a přestože jsem na svůj věk vypadala dobře, před ním jsem si prostě najednou nepřipadala ani za mák přitažlivá. Navíc když ještě donedávna spal s o dvacet let mladší ženskou.
„Rebecco?“ oslovil mě měkce a mírně znepokojeně, protože mu ta změna pochopitelně neušla. Momentálně jsem mu nedokázala pohlédnout ani do očí. „Veverko, ale no tak,“ použil svou nejoblíbenější přezdívku pro mou maličkost, které jsem se chtě nechtěla musela pousmát a když mi palcem opatrně zatlačil na bradu, vyhověla jsem mu a podívala se na něj. V jeho očích jsem spatřila naprostou odevzdanost a, po tom všem, také něhu a láskyplnost.
„Vždycky si byla a vždycky budeš ta nejkrásnější žena, jakou jsem kdy poznal,“ ubezpečil mě, jako by snad intuitivně věděl, kam mé myšlenky směřují. Kvůli čemu se zdráhám a nad čím pochybuju. Poté mě na další důkaz svého skálopevného přesvědčení vzal nebojácně kolem pasu, aby mi dal názorně najevo, že svoje tvrzení míní zcela vážně. Jednou rukou mi sjel rovnou na pozadí, jeho oblíbená partie. „A tvůj zadek je pořád naprosto bezkonkurenční.“
Už jsem se chystala protestovat, což asi opět podvědomě odhadl, protože se nenasytně zmocnil mých rtů a ihned se probil až k mému jazyku, se kterým opět navázal velmi jiskřivé spojení. Ta míra náruživosti, kterou do těch hlubokých, vroucích polibků vkládal, mě vzrušovala tak moc, že jsem odmítala dál jakkoliv otálet. Proto jsem ho chytila za trapézové svaly a využila toho okamžiku překvapení, když jsem ho převážila na sebe a nechala nás oba dva dopadnout do měkoučkých peřin. Jemu se přitom elegantně povedlo se mi vměstnat rovnou mezi stehna, která ho radostně uvítala, když jsem ho jimi k sobě o něco pevněji přivinula. Jeden kotník jsem si zahákla za jeho nohu a za týl jsem si k sobě přilepila i zbytek jeho vysvlečeného těla.
Díky mé a jeho rozžhavené pokožce, které se o sebe v tom víru dalšího hladového líbání velmi svůdně třely, jsem měla dojem, že snad vzplanu a shořím tou neskonalou touhou po něm až na popel. A když jsem pojednou kousek od svého klína pocítila velmi výmluvný tlak z jeho rozkroku, bylo pro mě to oddalování blížící se rozkoše čím dál nesnesitelnější. Tentokrát jsem popadla za jeho drobný zadek já jeho a zatlačila jsem jím proti sobě samé, aby pochopil, že skutečně není na co čekat. Při tom mém gestu tak hrdelně zamručel, čímž mě vyburcoval převzít iniciativu za něj. Nikdy mi nedělalo sebemenší potíž být při sexu aktivní.
Udělala jsem jednoduchý pohyb dlaněmi, kterými jsem doteď svírala jeho hýždě a sjela jsem jimi níž, abych mu sundala spodní prádlo a on tomu mému záměru poslušně vyhověl. Odtrhl se od mých úst, které mě z toho našeho divokého líbání stejně již tím masivním překrvením nepříjemně brněly a pokračoval po mém těle níž a níž. Jenom ta kombinace jeho sametových rtů, vlhkého jazyka a ostrých vousů mě pomalu přiváděla k šílenství, ale když se jal pečlivě věnovat mé pravé bradavce, kterou něžně olizoval, sál, tahal i okusoval, přičemž vzal celé levé ňadro do své dlaně, aby ho citlivě promačkával a hnětl, po pár minutách byl zaručeně vyvrcholila. Naštěstí se zase přesunul o kus níž, kde chvíli jazykem kroužil kolem mého relativně plochého břicha, ale dlouho tam nevydržel, protože ho to lákalo ještě trošku dolů.
Několik sekund mě ale škádlivě líbal na stehna, čímž ve mně vyburcoval vzrušení na tu nejvyšší úroveň a zároveň se uvnitř mě vše natahovalo až k prasknutí, přičemž existoval akorát jediný způsob, jak to definitivně vyřešit. Přesto jsem ho nechala si se mnou takhle laškovně hrát a výsostnými doušky jsem si vychutnávala veškerou pozornost, kterou mě hojně zahrnoval. Chris konečně vyslyšel tiché prosby mého rozrušeného těla, když se rozhodl přejít k onomu vytouženému spojení.
Když se ke mně vracel zpátky nahoru, aby zase našel tu správnou polohu, zcela jistě záměrně mi špičkou svého napjatého penisu přejel po délce stehna, na což jsem bezostyšně hlasitě zasténala. Zaslechla jsem jeho pobavené uchechtnutí, a tak jsem jeho okázalou chloubu hned pevně objala dlaní, abych ho navedla k sobě, ale trochu jsem ho tím vyděsila, protože rázem ztuhnul. Snadno ovšem moji snahu pochopil a jakmile se jeho naběhlý žalud otřel o mé vlhké záhyby, ztuhla jsem pro změnu zase já. Pak zlehka zatlačil klínem naproti mému a snadno do mě vklouzl, protože jsem na něj byla dávno maximálně připravená, i navzdory jeho nemalým rozměrům, kterými si s Peterem rozhodně nezavdal. Holt jsem si uměla vybrat…
Oba jsme na okamžik zůstali v tom slastném ustrnutí, kdy jsem si já užívala ten pocit naplnění, zatímco on se ve mně s požitkem utopil. Současně s tím jsme oba úlevně vydechli, poněvadž v nás polevilo určité napětí, které nicméně záhy vystřídá jedno mnohem silnější. Ještě než se ve mně začal Chris pohybovat, skoro jako by vděčně mně políbil, že jsem vůbec něco takového dovolila a zadíval se mi přitom fascinovaně do očí, protože jsme oba dva již zapomněli, jak proklatě dobré to mezi námi vždycky bylo.
Chris nastolil zprvu opravdu tristně pomalé, táhlé tempo, kdy jsem ho ale cítila snad každičkou jednotlivou buňkou, takže jsem předem neochvějně věděla, že vyvrcholení na sebe nenechá příliš dlouho čekat. Uvolněně houpal pánví a já mu vycházela vstříc tak, aby do mě pronikal co nejhlouběji a co nejvíc dráždil ta správná místa. Taky jsem mu obmotala dolní končetiny kolem pasu, aby měl lepší přístup, zatímco on se trochu v trupu zvedl na lokti výš, aby si sám našel tu nejvíc vyhovující polohu. Pravidelně se ve mně ztrácel až po kořen a občas jsem měla až dojem, že mnou napříč prorazí, s jakou vehementní vervou do mě narážel.
Ten nevítaně volný prostor jsem pohotově zaplnila svým obdařeným hrudníkem, když jsem se prohnula v zádech jako luk a vystavila mu svá ňadra přímo na odiv. Tomu pokušení neodolal, když na ně začal nepokrytě zírat, jak se natřásají našimi koitálními pohyby.
Zakrátko se mi přisál rty na krk a mezi tlumeným mručením, které se mu dralo čím dál častěji z hrdla, mě občas opatrně kousnul. Mojí odpovědí byly zaryté nehty v jeho lopatkách, jimiž jsem mu po celé linii páteře sjela až k bedrům a dozajista mu na nich tak po sobě zanechala zářivě rudé cestičky. Bolestivě syknul, protože jsem obzvlášť v oblasti kříže nemálo přitlačila, ale vyburcovalo ho to k tomu být o něco razantnější.
Přirážel do mě energicky, s téměř živočišnou potřebou, a se stupňující se intenzitou. Stejně tak uvnitř mě narůstal ten šimravý tlak, než ve mně mocně exploduje jako ochromující bomba. Proto jsem v sobě již dál nemohla dusit to halasné sténání, kterým jsem ventilovala tu nevídanou rozkoš, kterou mi poskytoval. Abych naši polohu zase trochu pozměnila a vylepšila, natáhla jsem nohy na postel, načež mě opět svými drsnými přírazy o to víc dráždil a také on ten rozdíl nepochybně zaznamenal, protože sám hrdelně, temně chrčel čím dál častěji.
„Kruci… Chrisi,“ zavzdychala jsem mu kamsi k uchu, kdy jsem se nezadržitelně blížila k vrcholu. Vjela jsem mu konečky prstů do vlasů a ve svém oblíbeném gestu je stiskla v pěst, ale ne tak moc, abych ho od sebe jakkoliv vzdálila. Přestože byl ve mně, stále jsem mi to nepřišlo dostatečně blízko.
„Jsi… tak… zatraceně úžasná,“ zašeptal přerývaně na oplátku a oddychoval slyšitelně ztěžka a zrychleně. Spokojeně jsem se na něj usmála, než jsem se natáhla pro vřelý polibek a znovu jsem vyšvihla nohy nahoru, jelikož bych se pod ním asi jinak neurvale zmítala před tou plížící se explozí.
Vědomě jsem kolem něj počala svírat vnitřní stěny a zároveň mnou již cloumaly ty kýžené stahy, které se s každou sekundou z mého podbřišku blaženě rozšiřovaly do epických rozměrů. Jakmile mně ta vlna nebeské slasti zasáhla v plném rozsahu, regulérně jsem zakřičela, ale naštěstí to vstřebala jeho klíční kost, ke které jsem se bezmyšlenkovitě přisála. Nakonec jsem rádoby zmučeně zaúpěla, a jak ten opojný orgasmus polehoučku odezníval, přestávala jsem se hýbat, přestože Chris ke svému vrcholu teprve mířil.
Jeho penis ve mně již mohutně pulsoval, a tak jsem se i přes to totální vyčerpání vzmohla ještě na několik svůdných zakroužení boků, než se do mě s dlouhým chroptivým výdechem a křečovitě staženou tváří udělal. Nejprve každý sval v jeho těle strnul, načež s odezněním jeho blaženého stavu naprosto zvláčněl a doslova se na mě zhroutil. Poslední zbytky sil vynaložil na to, že ze mě vyklouzl ven a jen se vedle mě položil na bok. Věnoval mi letmou pusu na holé rameno a zůstal tak, aniž by se jakkoliv oddálil. Sama jsem se usmívala jako pako, když jsem si krátce přehrála to, co se právě odehrálo, a jistojistě jsem si uvědomila, že jsem toho ani v nejmenším nelitovala. Teprve teďka jsem totiž nabyla pocitu, že jsme si sobě navzájem nanejvýš blízko jako již dlouho ne. Tohle zvláštní souznění jsem v našem vztahu kupodivu necítila dlouhá léta, dávno předtím, než se provalila ta jeho nevěra.
„Tak…? Byl to dobrý nápad?“ otázal se, aby pro teď ukojil zase svoji zvídavost, jakmile jsme se oba po tom bláznivém čísle patřičně uklidnili. Překotný dech se navrátil do obvyklého režimu a pot na nás usychal.
„Hmm…. Pořád si nejsem úplně tak jistá,“ utahovala jsem si z něj, ačkoliv jsem si dala záležet na tom, aby to znělo přinejmenším kriticky. Jenže jsem u toho nedokázala smazat z tváře ten hloupý, uspokojený úsměv, který se promítl do všech skrytých podtónů i do toho komentáře.
„No… tak to se budu asi muset víc snažit, ne? Po tý rychlovce bychom se ještě měli pořádně pomilovat,“ pronesl rozpustile a když jsem se na něj zaskočeně podívala, ten jeho vyzývavý pohled mě úplně odrovnal. Pak jsem si několikrát v mysli zopakovala tu nestoudnou nabídku. Na druhou stranu mě ale ten návrh nepatrně dojal, protože mě v něm taktéž obeznámil s tím, jak vnímal tenhle neplánovaný sex, který pro něj napoprvé znamenal spíš jen ukojení toho neutuchajícího chtíče a napodruhé naopak stvrzení našeho romantického sblížení. Tomu se nedalo odolat.
„Nemáš ještě dost?“ udivila jsem se jaksi teatrálně, abych alespoň náznakem dělala trošku drahoty.
„S tebou, ani náhodou,“ zamítl s obdobně teatrálním nadšením, ale nepochybovala jsem o tom, že by to snad nemyslel vážně. Přidrzle jsem se na něj ušklíbla, ale následně jsem se k němu sklonila, abych ho sladce políbila. Nijak neotálel a ten polibek výrazně prohloubil, načež další vývoj událostí kráčel v přesně vyznačených šlépějích. A já si nebetyčně libovala v každé vteřině, která mě naplňovala čistým štěstím. Já a Chris spolu, ta pro mě byla vlastně ta nejvíc přirozená věc na světě.
Omlouvám se, že jsem si s tou druhou částí dala tak na čas, byla jsem na dovolené a bohužel jsem to prostě nezvládla přidat. Snad tedy to čekání alespoń stálo za to. 3:) Příště už ráno poté, kdy se bude jevit zase všechno trochu jinak.
Všem mockrát děkuji, jste nejlepčejší! Fakt! <3
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Sabienna (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Diskuse pro článek Dirty 40 - 15. kapitola 2/2:
Flu: No jejej, to by bylo, aby ti dva neprolomili zas ledy Přesně, mají toho za sebou hodně, mnoho společného, mimo také jedno roztomilé ďouče, pojí je toho víc, než dost.. možná i víc, než jak je rozděluje ta nevěra, leč dlouhodobá jak se s tím poperou, to se rozmělní až na konec povídky, takže víceméně ještě jednou tolik toho mají před sebou do toho samozřejmě bude mít nějaké to slovo Peter, ten zatím nikam nezmizel
Tak doufám, že Tvá ruka už je v pořádku a funguje jako před tou zlomeninou občas to není až tak jednoduché, takže případně přeju zdárnou rekonvalescenci
To máš recht, bohužel někdy nezáleží jenom na tom, jestli to ti dva vážně slepit chtějí, protože tam hrají roli i další faktory.. a tady mezi nimi toho vězí víc, než dost.. ano, nemluvě o malé Rosie, která musí mít z těch bláznivých dospělých v hlavě totální guláš
Však už mě trochu znáš, za ty všechny roky, co jsi četla moje literární pokusy já jim to zas nějak zkomplikuju, jen tak jim klid nedám
Moc a moc děkuju za další povzbudivý komentář!
May: Obzvlášť v těhle teplech, že? neboj, neboj, první zádrhel přijde hned v další kapitole a ani u Petera na sebe nějaké problémy v ráji nenechají dlouho čekat však jak se to říká, když se to se*e, tak se to se*e všechno, no ne? jdu právě přidat další kapitolu, tak tu určitě v následujících dnech přibude
Mockrát ti děkuju za další krásný komentář!!
Uf tak po tomhle jsem měla chuť na studenou sprchu Ale docela jsem zvědavá na ty následky potom, přece jen Peter je stále ve hre Těším se na další
Rozečteno mám, ale to nevadí, já si to doženu, Texie. A 15+ bych zaručeně švihla, páč to bylo olalá žhavý.
Čekala jsem přesně, že se to takhle zvrtne a ty dva po té promluvě do duše, co měli v minulé kapitole, na to vlítnou. Holt mají společnou minulost a není divu, že to "spravili" zrovna takhle. Přesně to vystihla ta poslední věta - bylo to přirozený. Jako dýchání. Jako něco dobrýho, protože to dřív prostě dokonalý mezi nima bylo. Otázkou zůstává, zda tohle Rebeččino uvědomění bude stačit, nebo nikoliv. Sab, napsat to umíš, protože mě ti dva spolu fakt totálně přesvědčili - Peter kdo? Ale jak tě znám, takhle jednoduchý to nebude a ten happy end, ať bude jakejkoliv a s kýmkoliv, rozhodně nepočítám jako snadno dosažitelný.
Trochu si zafilozofuju ještě, vzhledem k mé komentovací absenci . Tohle slepování vztahů je vždycky strašně ošemetná věc. Navíc když v tom figuruje ještě dítě. Jako fakt jsem zvědavá, jak to ti dva vyřeší - a jestli to budou nějak řešit. A co s Peterem. Chlapi jsou přece jen s tím "dva kohouti na jednom dvorku" dost na kordy...
Sab, prostě pecka. Tvoje psaní mě fakt hrozně baví, jsi schopná mě přesvědčit, že mám fandit jednomu, pak zas druhýmu, prostě ti to baštim. Těším se na další!
Sabienna: ja tušila, že ji ma nějaká adminka určitě rozečtenou, ale bylo mi líto… aby tam zbytecně "visela".
Texie: Ano, tohle určitě je už na 15+ Flu by to tam taky zaručeně švihla, jinak díky moc za korekci
Tak ji tu máte a pro klid mé dušičky 15+
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!