OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Difficile est tagere, cum doleas (Je těžké mlčet, když cítíš bolest) - 27. kapitola



Difficile est tagere, cum doleas (Je těžké mlčet, když cítíš bolest) - 27. kapitolaV této kapitolce se dozvíte jak to dopadlo s Damianem. Doufám, že se vám bude líbit.

27. kapitola

Damian

 

Věděl jsem, že tohle je můj poslední boj. Cítil jsem, jak mi dochází síly. Mí protivníci byli až moc silní. Začal jsem se vzdávat. Pohlédl jsem za své protivníky a spatřil osobu, která je sluncem mích dní. Jediný pohled na lásku mého života mi vlil do krve novou energii. Uhýbal jsem všem protivníkovým výpadům. Náhle jsem ucítil prudký náraz do mého pravého boku. Pod nohama mi zmizla pevná zem a já letěl vzduchem. Pocit, který mě zaplavil, byl k nepopsání. Cítil jsem se lehký jako pírko, všechny starosti jakoby zmizeli. Zůstal jsem jenom já a můj pocit volnosti.

Ještě nějakou dobu jsem si užíval ten nádherný pocit, než mé tělo zmizelo pod hladinu moře. Voda mě pohltila úplně celého. Snažil jsem se bojovat, ale síly mi rychle ubývaly. Moře semnou lomcovala jako bych nic nevážil. Moje snaha vyplavat nad hladinu byla marná. Plíce mi přímo hořeli a před očima se mi zatmívalo. Z posledních sil jsem se pokusil vyplavat abych se mohl nadechnout, ale místo toho mě smetla obrovská vlna a mé tělo přímo hodila na útesy. Cítil jsem tupou bolest na hlavě a poté jsem o sobě nevěděl.

 

Když už jsem začínal o sobě vědět, zjistil jsem, že mé tělo leží na pohodlné posteli a do pasu jsem přikrytý teplou dekou. Hlava mi přímo třeštila, divil jsem se, že mi ještě nepukla. Ucítil jsem na svém čele něco studeného a donutil své oči otevřít. Díval jsem se přímo do kaštanových očí mladé dívky. Měla hnědé vlasy, které jí sahali kousek pod ramena, obličej měla srdcovitý s jemnými rysy. Pleť měla světlou.  Chtěl jsem si sednout, abych zjistil kde to vůbec jsem.

„Ne nevstávej. Musíš ležet,“ promluvila ke mně  ta neznámá dívka svým hedvábným hlasem a při tom mě tlačila svou drobnou ručkou zpátky do polštářů.  Díval jsem se na ní nedůvěřivě. Ona se jen na mě usmívala. „Neboj já ti neublížím,“ promluvila do ticha a ještě víc se na mě usmívala. Váhavě jsem jí úsměv oplatil.

„Odpočiň si. Za chvíli dojde otec a ten se o tebe postará.“

Poslechl jsem její radu a pokusil se znovu usnout. Bohužel spánek nepřicházel, místo toho jsem cítil jak mi v těle pomalu ale jistě srůstávají kosti. Byl to zvláštní pocit a přesto známý.

Na chvíli jsem musel usnout. Když jsem se znovu probudil, už u mé postele neseděla ta krásná dívka, ale starý muž. Jeho tvář byla opálená od sluníčka a zdobená jemnými stařeckými vráskami hlavně u očí. rty měl orámované dlouhými bílými vousy, které se proplétali pod jeho krkem se šedivými vlasy.

„Jak se cítíš cizinče?“ promluvil na mě stařík s hlubokým hlasem plným autority.

„Už lépe.“

„To je dobře. Ukaž podívám se na tvá zranění,“ začal mi rozvazovat obvaz, který jsem měl okolo hrudníku. „To je zvláštní…“ mrmlal si pod vousem. „To není možné.“

„Co není možné starče?“

„Tvé kosti…“

„Co je s nimi?“ Bože z něho to leze jak z chlupaté deky.

„Srostli.“

„To je snad dobře ne tatínku.“

„To ano dcero, ale je nemožné aby srostli tak rychle.“

„Ale jak vidíš otče, je to možné.“

„Ano, takže je tu jedna otázka.“

„Jaká tatínku?“

„Co jsi zač?“ Teď se stařec zas otočil na mě a díval se mi zpříma do očí.

„Nemám tušení o čem to mluvíte,“ odpověděl jsem popravdě.

„Dobrá budu ti věřit,“ pousmál se na mě stařec. „Jmenuji se Patrik. Jaké máš ty jméno?“

„Jmenuji se… jmenuji…“ Sakra jak se jmenuji? „Já nevím jak se jmenuji.“

„Víš aspoň co se stalo?“

„Ne.“

„Dobrá. Povím ti aspoň to co vím já. Třeba si na něco vzpomeneš.“

„Dobře.“

„Je to už měsíc cos tady ležel bezvědomí. Tehdy jsem jel na moře rybařit. Jel jsem až k útesům a tam jsem tě zahlédl, jak se řítíš přímo do hlubin moře…“ na chvíli se odmlčel a podíval se mi zpříma do očí v naději, že si aspoň něco vybavím. Zatřásl jsem jen hlavou na znamení, že si nic nepamatuji. „Bohužel, než jsem stihl dojet a vylovit tě z vody, byl jsi už v bezvědomí.“

„Děkuji Patriku za záchranu života.“

„Nemáš zač. Radši mi pověz, vůbec nic si nevybavuješ ze svého života, nebo co se ti vůbec stalo?“

„Ne. Jediné co mi pořád zní v hlavě je křik mladé ženy,“ odpověděl jsem popravdě. Bohužel tato myšlenka mi připomněla její beznadějný křik a mě se bolestí sevřelo srdce.

„A slyšíš jen křik a nebo i nějaký slova?“

„Jediné co slyším je křik mladé ženy. Ale není obyčejný kdykoliv si ten křik připomenu tak mi rve srdce. Křičí „Ne“ její hlas je prosycen bolestí a zoufalstvím. Nevím kdy a kde jsem ten křik slyšel, či jestli jsem ho způsobil já.“ Zavřel jsem oči a zhluboka se nadechl. „Bože proč si nic nepamatuji? To mám za trest? Co jsem provedl tak zlého, že si nic nepamatuji. Mám vůbec rodinu? Postrádá mě vůbec někdo? Čím jsem si to zasloužil?“

„To nevím chlapče, ale určitě si dřív či později vzpomeneš. Teď mi řekni jak ti vůbec  máme říkat.“ Chvíli jsem nad tím přemýšlel. Jak bych se asi mohl jmenovat?

„David. Říkejte mi prosím David.“

„Tak dobrá Davide. Ještě pár dní si poležíš a pak tu bude na tobě zda tu zůstaneš a nebo budeš hledat štěstí jinde.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Difficile est tagere, cum doleas (Je těžké mlčet, když cítíš bolest) - 27. kapitola:

1. Anna43474
20.03.2010 [15:20]

Ou... Zapomněl??? Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!