OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Casanova - 8. kapitola

02.05.2011 (12:00) • Katie • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1624×

8. kapitola

„Iane!” zamumlala v polibku rozčíleně. Já si toho ovšem nevšímal a líbal ji dál na její měkké rty. Chutnala po jahodách. Sarah se mnou chvilku bojovala, ale já ji zalehl a dál ji obsypával polibky. Doufal jsem, že poleví. A polevila. Začala mi nezkušeně oplácet polibky. No moment. Ona mě líbala opravdu nezkušeně.

Když se potřebovala nadechnout, přesunul jsem své rty na její krk a slíbával její pokožku. Byla měkká a voňavá.

„Ach, Iane,” vzdychala a já si myslel, že už jsem ji dostal. Ale mýlil jsem se. „Iane, dost!” zakřičela najednou hystericky a vší silou mě kopla do rozkroku.
Zaječel jsem bolestí, protože můj bolavý nástroj byl teď přímo v ohni. Ječel jsem bolestí a nemohl se ani pohnout.
„Sakra! Prvně mi ho jedna málem ukousne a teď ty!” ucedil jsem skrz zuby a dál se svíjel bolestí.
„Bože promiň!” lekla se najedou a vyděšeně se na mě dívala.
„Jmenuji se Ian, ale líbí se mi, když mě oslovuješ Bože,” řekl jsem a snažil se zklidnit. Myslel jsem, že se bolestí zblázní.
„Teď není čas na vtípky, Iane!” zvedla oči v sloup. „Dojdu ti pro led.”
„Ne! To ho pak nebudu moct používat už nikdy!” křičel jsem. Sakra, už tak jsem ho měl dost ztuhlý a teď mi chtěla cpát mezi nohy další dávku ledu? To nesnesu...
Sarah se vrátila s provinilým výrazem na tváři a opatrně mi na rozkrok položila ten samý sáček s ledem, co jsem ho měl mezi nohama před chvílí. Zasyčel jsem bolestí a nepříjemným pocitem, co jsem měl mezi nohama. Co mě ale překvapilo, že Sarah pořád přidržovala sáček s ledem na mém penisu. Že by se bála, že bych si ho sundal, kdyby dala ruku dolů?
Podíval jsem se na její ruku a pak se zase podíval na ni a pozvednul obočí.
„Co?” podívala se na mě nechápavě. „A promiň. Já... zapomněla jsem.” Sklopila pohled. Nevnímal jsem bolest a to nehorázné studění a jedním prstem ji pozvednul bradu. Podívala se mi do očí.
Znovu jsem se k ní začal přibližovat a když neuhnula, spojil jsem naše rty. Chvíli jsem ji měkce líbal, aby jsem jí dal prostor, ale pak jsem začal být naléhavější. A to už uhnula a propalova zeď. Nic neříkala, nezlobila se na mě. To byl dobrý začátek. A pak se její tváře zbarvily do červena.
„Ty se červenáš?” pousmál jsem se. Určitě si to přiznala! Přiznala si, jak neodolatelný jsem a určitě mi v nejbližší době podlehne. Ano, musí! Já ji chci a moc. Ta její vůně a nevinnost. Sice je tu ještě její nezkušenost, který byla znát z prvního polibku, ale tu vem čert! Alespoň zažiju něco jiného.
„Iane, já...” Sarah se na mě významně podívala. „Já nemůžu,” řekla zoufale.
„Proč? Pokud vím, líbala jsi mě taky,” nadhodil jsem s klidem.
„Ne, Iane,” zvedla se z postele. Proč je zase tak zdrženlivá? A to už jsem ji skoro měl.
„Mohl by ses prosím vrátit zpátky do obýváku a už se o nic nepokoušet? Prosím,” šeptala se sklopeným pohledem.
„Ale proč? Já to nechápu. Tobě se to snad nelíbilo?” zeptal jsem se jí mile a přešel k ní. Vztáhl jsem ruku, abych ji pohladil po tváři. Uhnula mi pohledem a vrátila se do postele. Přikryla se a schovala se pod peřinou. Vypadala tak nevinně a to mě neúprosně přitahovalo. Už jsem nechtěl chodit po večerech pryč, uspokojovat ženy. Chtěl jsem uspokojovat jen jednu ženu, moji Sarah. To už jsem věděl naprosto přesně. Ale prvně ji musím nějak dostat...


Pohled Sarah:

Když Ian odešel z mého pokoje, chtěla jsem utéct do jeho teplé náruče a být napořád u něj. Bylo to zvláštní... prvně jsem k němu cítila jenom nenávist, nepochopení, i když mě vzhledově přitahoval. Nikdy jsem neměla chlapce. Byla jsem věřící, a tak mi byly tyhle zvláštní lidské touhy až do mých osmnáctin odepírány. Pak jsem odešla na vysokou a rodiče už mi nemohli dále zapírat intimní věci. Ale protože jsem byla vedená křesťansky, nevěděla jsem jak na kluky. Ale nevzdávala jsem se, a když se mi na začátku semestru zalíbil jeden kluk, dělala jsem všechno proto, abych ho získala. Jenže jsem si vybrala toho nejžádanějšího kluka na škole a při mém prvním a posledním pokusu, pozvat ho na rande, jsem totálně ztroskotala. Nejenže se mi vysmál do obličeje, ale i holky mě pořádně ztrapnily a šikanovaly mě. Takže jsem před rokem hodila zpátečku a stala se šedou myškou, přesně stejně jako Ian. Jenže ten alespoň nemá problém se sexuálním životem, narozdíl ode mě. Ten je zkušený až až.
A jak jsem se dostala ke svému slovníku? Naprosto jednoduše. Když mě ty nány šikanovaly, naučila jsem se docela sprosté nadávky a hlavně jsem se naučila být tvrdá. A to mi zůstalo. Alespoň jsem nevypadala tak nevinně.
Nejhorší bylo, když mě Ian nazval jeptiškou. Měl vlastně pravdu a mě to nehorázně štvalo. Vadila mi jeho arogance. Myslela jsem, že nebude tak arogantní a sebestředný, když je ve škole šedou myškou stejně jako já. Ale mýlila jsem se. Jeho sebevědomí bylo až nadlidsky vysoko. Jenže od toho polibku, jsem k němu začala něco pociťovat a to mě mátlo. Vystrašilo mě to. Ale musela jsem vzpomínat na tu pusu. Byla má první a byla úžasná. Ian líbal tak dokonale a určitě musel vycítit, jak nezkušená jsem. Takže to byl další mínus bod pro mě. Samozřejmě, že další mínus bod se objevil jen chvilku po první puse. Zčervenání, což ho utvrdilo v tom, že k němu něco cítím a pak také to, že jsem se nechala zase líbat. Už podruhé. Ale třeba mě to šlo lépe. Ne! Nesmím na to myslet. Ianovi jde jen o jedno. Je to obyčejný děvkař, co mě chce jenom do postele. Ale co když...?
Vstala jsem z postele a tentokrát to byla já, která se potichu vkrádala k Ianové přítomnosti. Ten si v klidu spal a nevnímal mě. Odvážně jsem si k němu lehla a přitulila se k němu. V jeho přítomnosti jsem se cítila tak bezpečně, příjemně. Zavřela jsem oči a v usnula vedle něj.

˜

Když jsem otevřela oči, spatřila jsem ten nejkrásnější úsměv, co jsem v životě viděla. Byl to pokřivený úsměv, který vypadal božsky a při tom tak roztomile. V tu chvíli jsem zapomněla na všechny včerejší pochyby ohledně něj.
„Ale copak. Objevila ses tu náhodou nebo jsi sem přišla dobrovolně?” usmíval sem. Byla jsem ráda, že v jeho tónu nebyly ani stopy po aroganci. Říkal to upřímně, potěšeně, mile.
„Co když řeknu, že dobrovolně?” pousmála jsem se a poprvé v životě se cítila šťastná.
„Tak tě asi pořádně obejmu a naučím tě líbat,” mrknul. Štěstí se v okamžiku rozplynulo a já posmutněla.
„Já se nezlobím, že to neumíš,” zašeptal mi do ucha, „dovol, abych byl tvým učitelem lásky.”
„Ty se nezlobíš?” špitla jsem. Stočil si mě pod sebe a zamumlal: „To víš že ne, Sarah.” A pak mě znovu políbil.
Tentokrát jsem věděla, jak moc mám pootevřít ústa, takže když mi do pusy vklouzl jeho jazyk, nebyla jsem překvapená. Akorát jsem nevěděla, co mám s jazykem dělat. Počkala jsem, abych zjistila, co s ním dělá Ian, a pak jsem udělala to samé. Bylo to příjemné a já ucítila v podbřišku neznámé chvění. Vzdychla jsem Ianovi do úst a pocítila jeho úsměv.

Sarah

»

___________________________________________

Takže další kapitolu máme za sebou a už nám jich moc nezbývá. Jen připomínám, že ve shrnutí máte i obrázek Casanovy. Dále tam máte podrobný popis o přidávání finálových kapitol a také další nápady na nové kapitolové povídky, které si pro vás chystám. :))

Autor: Katie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Casanova - 8. kapitola: