Tak jako při přidání každého dalšího článku přichází zase omluva. Omlouvám se, vážně moc se omlouvám, slibuji, že díly teď už budou přibývat pravidelně. Vážně, čestný skautský (nejsem skaut, takže mi to radši nevěřit). ;)
Jinak k povídce. V dnešním díle se zase všechno neočekávaně změní.
21.04.2011 (19:00) • LonelyRebel • Povídky » Na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 1180×
Na chodbě stála už dobrých dvacet minut a začala okopávat kousky stěny. Co tam mohli tak dlouho řešit?
Dveře se tiše otevřely. Za ní vyšel Drew, dalo by se říct, že se tvářil trochu potěšeně, možná to bylo i vzrušení, ale u něj nikdy nebylo nic jisté.
„Tak co?“
„Co, co? Vezmeme tě se sebou. Ukážeš nám kudy dovnitř.“
„To je celý?“
„Ale počítej s tím, že tě tam nebudeme moct nechat. Musíme mít jistotu, že nás tam neprozradíš a taky si musíme být jistí, že tam někoho nevaruješ, rozumíš?“
„A zařídit to chcete jak?“
„To ještě nevíme.“
„Nevíte?“ uchechtla se.
„Zatím to vědět nepotřebuješ!“
„To bude něco velkýho!“
„To si piš, ale nejlepší na tom bude…“ Drew něco povídal dál, ale Abby ho neposlouchala. Upoutali ji muži vycházející ven. Zaslechla jednoho, který se velmi nahlas vyjadřoval o jejich plánech a svěřoval se se svými pocity druhému: „Bude to něco! Konečně dostanou co si zaslouží. Hezky je dostaneme přímo v jejich základně. Nebudou ani vědět co je vyřídilo.“
„Tak dohoda nezněla!“ obořila se na Drewa Abby.
„Co?“
„To nebyla dohoda! Nechcete se tam jen podívat pro Melanii, vy je chcete zmasakrovat!“
„Abby! Neměli jsme dohodu!“
„Něco takovýho nedovolím!“
Zuřila, přímo běsnila. Jsou stejní. Obě dvě strany jsou naprosto stejné.
„Abby, nevyváděj! Jsi voják! Víš, jak to chodí! Udělali by to samé! Přestaň se chovat jako…“
„Jako co?“
„Jako holka!“
To byl vrchol všeho.
„Jenže já holka jsem!“
„Tak jsem to nemyslel!“ Taky už začínal zvedat hlas. „Myslel jsem jako malá holka! Byla jsi vycvičená. Vzpamatuj se.“
„A vy si myslíte, že jste lepší? Jste stejní! Taky toužíte jen po krveprolití, po odplatě, po pomstě! Chcete zabíjet! Jediný důvod, proč vůbec ještě Melanii chcete zachránit, co? Je jen vaše záminka! I když tušíš, že už je mrtvá, tak pořád naivně věříš tomu, že kvůli ní to tam vyvraždíte!“ křičela na něj a bylo jí jedno, že všichni kolem ní poslouchají. „Toužíš jen po zabíjení! To je důvod, proč se mnou vůbec mluvíš!“
Žduchla ho, znovu a potom znovu.
Drew tam jen stál a nechal do sebe strkat.
„Chyťte ji!“
„Někdo ji podržte!“
„Zešílela!“
Na každé své ruce ucítila něčí silné paže, které jí je zkroutily za zády. Párkrát sebou cukla, ale pak jí byly podkopnuty i nohy a ona skončila na kolenou.
„Nechte ji! Pusťte ji!“ Drew stál jako v šoku a snažil se ostatní uklidnit, ale její chování ho značně vyděsilo.
„Zavřete ji!“ rozkázal někdo z davu.
Abby se na něj skrz rozházené vlasy přes obličej vražedně podívala a ještě jednou po něm marně vykopla nohu. Byl od ní ale moc daleko a navíc už ji dva muži táhli zpátky k jejímu vězení.
Po chvíli co ji se sebou jen tak vláčeli, se rozhodla postavit se na nohy a dojít to sama, protože by zase kolena měla samý škrábanec a nechtěla si úplně prodrat i jediné kalhoty, které tu měla. Paže už ji od silného stisku těch dvou chlapů bolely a tušila, že bude mít modřiny. Zase. Jak překvapivé.
„Padej dovnitř!“ Jeden z nich podržel otevřené dveře a druhý ji strčil dovnitř té malé místnůstky, ve které byla zavřená tak dlouho. Nečekala, že se k ní zachová tak surově a skončila na chladné a drsné zemi, o kterou si při brždění pádu rozedrala dlaně.
Uslyšela na svoji adresu ještě nějaké posměšné urážky a dveře se zabouchly. Znovu tu osaměla a tentokrát jí to vůbec nevadilo. Nebyla naštvaná jen na Drewa, Dickinsona a ostatní, ale vztekala se i kvůli sobě, protože nedokázala pochopit, jak mohla být tak hloupá a všechno jim tak rychle vyklopit. Nechápala, proč jim vůbec začala věřit, vždyť tohle se dalo čekat. Obě dvě strany jsou plné zášti a touží jen po zničení té druhé.
Sedla si do zadního rožku a opřela se hlavou o zeď. Nevěděla, co má dělat a ani nevěděla, co s ní teď bude. Znovu někoho napadla a to už to vypadalo, že má aspoň od hrstky lidí důvěru. Tu ale znovu ztratila.
Autor: LonelyRebel (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Diskuse pro článek Can´t break a broken heart 13. díl:
wau super
prosím pokračování, úžasná povídka :)
prosíííím pokráčko
prosiiiiiim dalsi dil
Kdy bude dalsi dilek pls?
Prepáč, že tak neskoro ale škola...
Každopádne si prosím ďalšiu kapitolu a ďalšiu!!!! Takže som zvedavá
doufala jsem, že tihle jsou lepší, ale oni ne :( , snad jim Abby nevyklopila úplně všechno a nechala si pár důležitých detailů pro sebe. Bezva díl
tak to je vážně good kapitola moc se těším na další
A teraz.. komu veriť? Abby to má ťažké. Nemenila by som. Dúfam, že ďalší dielik na seba nenechá čakať.
mazec díl.. jen je mi líto te Abby.. jinak se těším na další díl... :-)
Přidat komentář:
- Budu tam
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!