OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Bratrství čili mír? - 31. kapitola



Bratrství čili mír? - 31. kapitolaElena poznává nové lidi, jenže má to háček, jsou to vlkodlaci. Dokáže jim vůbec někdy odpustit a skamarádit se s nimi? Má vůbec cenu, aby jim věřila? Co vyhraje, nenávist nebo rodina? Vždyť se její největší nepřítel vydává za jejího bratra. A co víc, dokáže odpustit lidem, kteří ji zradili?
Jak tohle může skončit?

31. KAPITOLA



Chvíli jsem koukala na rozšiřující se oheň a přemýšlela, jak z toho ven. Stále se mé myšlenky točily k Anabell, tak jsem na nic nemohla přijít. Pak jsem si vzpomněla, co tu vlastně dělám.

„Coline?“ zavolala jsem a snažila se překřičet praskání ohně. Odpovědi od Colina jsem se však nedočkala. Musela jsem rychle něco vymyslet. Nemohu ho znovu ztratit.

Zaslechla jsem tlumený výkřik odněkud zvenku. Pohlédla jsem k východu z místnosti a všimla si, že se tam mihl nějaký stín.

„Coline?“ zopakovala jsem znovu podstatně tišším hlasem. Sice jsem neslyšela žádnou odpověď, ale přes praskající oheň jsem zaslechla něco jiného. Byly to kroky, které se přibližovaly. S napětím jsem očekávala Colinovu tvář, ale nedočkala jsem se jí.

Viděla jsem, jak nějaká neznámá žena procházela kolem místnosti, ve které jsem byla já. V půli korku se zastavila a podívala se na mě.

Nevěděla jsem, co dělat.

Ta žena se ke mně rozběhla s ustaraným obličejem: „Počkejte, pomůžu vám,“ zakřičela ještě než se ke mně dostala. Zmateně jsem se na ni dívala, jak se snaží uhasit oheň přede mnou, což byla jediná překážka, která mi bránila v tom, abych se dostala pryč. Sice to byla jen jedna překážka, ale asi metr vysoká a nebezpečně se přibližovala.

Ta žena přiběhla s něčím tmavým v ruce. Nevšimla jsem si, odkud to vzala.

„Je to nehořlavý plášť,“ oznámila mi, když viděla kam směřuje můj pohled. „Tahle místnost je jediná, ve které není protipožární ochrana, proto tu máme plnou skříň těchto plášťů, naštěstí se k nim ještě oheň nedostal. Je to k vzteku, že začalo hořet zrovna tady.“ Překvapilo mě, že je tak klidná, normální člověk by tu pobíhal a hystericky křičel.

„Jak se jmenujete?“ zeptala se zatímco jeden plášť hodila mně a druhý přehazovala tak, abych mohla projít. Chvilku jsem přemýšlela, zda jí můžu říct pravé jméno, pak jsem si vzpomněla, jak lehce jsme dostali osmnáct lovců a dospěla k závěru, že jednoho určitě zvládnu. Když jsem o tom tak uvažovala, napadlo mě, že jsme ty lovce dostali opravdu poněkud rychle.

„Elena,“ odpověděla jsem. „A vy?“

„Samanta,“ řekla, když mi pomáhala přejít. „Musíme jít k východu, ale dávej pozor na jakýkoliv pohyb. Pobíhají tu dva upíři a jeden z nich je obzvláště nebezpečný.“ Na chvíli se odmlčela a podívala se na mě. Snažila jsem se skrýt svůj překvapený obličej a jen přikývla.

„Jo, lovci jsou sice silní, ale taky trochu blbí,“ pokračovala Samanta, přičemž zkoumala, zda někdo nepřežil. „Ta jejich arogance, myslí si, že dokážou všechno, co si zamanou.“

Zmateně jsem si přebírala její slova v hlavě, ale stále se mi nedařilo pochopit ji.

„Doufám, že nebudu jako oni,“ řekla a tím mě zmátla ještě víc. Teď už jsem vážně nevěděla, co si mám myslet.

„Hm, nikdo živý tu nezůstal, můžeme jít?“ zeptala se. Zdálo se to, jako celé hodiny, co Samanta zjišťovala, zda někdo nepřežil, ale bylo to sotva pár minut.

Podívala jsem se na místo, kde jsem Colina viděla naposled, ale nebyl tam.

„Nevíš, jestli už ty upíry chytli?“ zeptala jsem se s obavou v hlase. Samanta zakroutila hlavou: „Nechytli, prý se rozdělili. Opravdu nechápu, proč je přivedli právě sem. Vždyť lovci museli čekat, že my je nezvládneme, vždyť se teprve učíme.“

Konečně mi její slova začínala dávat smysl. Takže my jsme na nějaké základně, kde se trénují noví lovci, proto jsme je porazili tak snadno.

„Kolik tu je vlastně lovců?“ zeptala jsem se.

„Už moc ne, většina nedávno odešla,“ ale zavolali jsme je zpátky, aby nám pomohli.“ Uvědomila jsem si, že musím co nejrychleji najít Colina a zmizet odsud.

Nevšimla jsem si, že zatímco jsem si povídala se Samantou, jsme vyšli ven z budovy. Všude kolem nás byly stromy, museli jsme být někde uprostřed lesa. Další skvělá věc, kde teď najdu Colina? A až ho najdu, jak trefíme zpět domů?

„Kam teď půjdeš?“ zeptala jsem se Samanty.

„Půjdu do jiné základny, ale ze všeho nejdříve počkáme na lovce,“ řekla a podívala se mi do očí.

„Ne,“ řekla jsem. Musela jsem něco vymyslet, nechtěla jsem ji zabít. „Děkuji ti za pomoc, ale opravdu musím pryč. Po tom, co se tu stalo, prostě nemůžu zůstat.“ Opětovala jsem její pohled.

„Chápu tě, ale věř mi, bezpečnější bude, když tu se mnou počkáš,“ snažila se mě tu udržet. Chtěla jsem ji dál přemlouvat, ale kolem nás se začalo ozývat křupání větviček. Během okamžiku se vedle mě objevil Colin a zakousl se Samantě do krku. Ona překvapeně vyjekla, to byl jediný zvuk, který dokázala vydat. Colin jí ještě zabodl nůž do břicha. Cítila jsem, jak mi kapičky krve dopadly na tvář. Colin odhodil mrtvé tělo a s úsměvem na mě pohlédl.

Trochu naštvaně jsem mu pohled opětovala. Colin přešel ke mně a palcem ruky mi setřel Samantinu krev z obličeje.

„Kam jsi odešel?“ zeptala jsem se vyčítavě. Snažila jsem se vymyslet nějaký důvod, proč mě tam nechal.

„Jeden z lovců začal utíkat, musel jsem ho chytit, aby nevaroval zbytek,“ vysvětloval. Uznala jsem, že to byl rozumný důvod, i když já věděla, že ostatní jsou už varováni. Ale já bych Colina nejspíš neopustila.

„Odpusť mi, že jsem tě tam nechal. Vůbec jsem tě přes ten oheň neviděl. Jak jsi se odtamtud vlastně dostala?“ zeptal se.

„Ona mi pomohla,“ ukázala jsem na bezvládné tělo. Colin se podíval, kam jsem ukázala, a pak se otočil zpět ke mně.

„Jsem rád, že jsi v pořádku,“ řekl a spojil své stále zkrvavené rty s těmi mými.

 


32. KAPITOLA



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bratrství čili mír? - 31. kapitola:

2. ElisR1 přispěvatel
25.05.2012 [8:23]

ElisR1No jo, Colin. Téma každého komentáře =D. Můžu ti jenom prozradit, že to v další kapitole pěkně zvoře =D. Obsahově to byla spíš taková oddechovka před tím, co se stane v 32. Podle mě tam je to, co se stane dost zásadní a ovlivňuje konec povídky.
Děkuji =D. Jsem ráda, že se to líbí aspoň někoumu =D.

1. superduper12
24.05.2012 [20:57]

a cuduj sa svete ze chcem aby colin zomrel ked je taky jaky je a este jak dement je k tomu mno kapca mohla byt trosililililililinku dlhsia ale dobra kaslat na to obsahovo neviem nic sa neudialo bol to len medznik ked sa tak na to pozeram ale musim povedat ze ten tvoj styl ma zabija pises proste uzasne

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile22.gif./] [.smile25.gif./] [.smile10.gif./] [.smile17.gif./] [.smile19.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile01.gif./] [.smile34.gif./] [.smile33.gif./] [.smile41.gif./] [.smile18.gif./] [.smile16.gif./] [.smile11.gif./] [.smile24.gif./] [.smile23.gif./] [.smile40.gif./] [.smile32.gif./] [.smile35.gif./] [.smile07.gif./] [.smile09.gif./] [.smile38.gif./] [.smile36.gif./] [.smile31.gif./] [.smile04.gif./] [.smile03.gif./] [.smile12.gif./] [.smile15.gif./] [.smile20.gif./] [.smile27.gif./] [.smile29.gif./] [.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile30.gif./] [.smile37.gif./] [.smile39.gif./] [.smile42.gif./] [.smile28.gif./] [.smile26.gif./] [.smile21.gif./] [.smile14.gif./] [.smile13.gif./]



Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?


Stmívání.eu



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře


Kdo je tu z členů? Klikni!